– Mo sáhtát čilget iežat beali áššis nu bures go sáhtát, go it beasa dahkat dan iežat eatnigillii?
Dan jearrá Elle Nystad maŋŋá Fovse-aktivisttaid diggeášši dulkončuolmmaid..
– Sámegiella lea rikkis giella, dalle soaitá leat stuorra hástalus gávdnat daid rivttes sániid dárogillii jus don leat dakkár olmmoš gii jurddašat sámegillii ja dat lea du váibmogiella.
Elle Nystad dadjá ahte sámegiella lea vuođđun dasa mo son gulahallá alddahin, iežas máttuiguin ja muđui servvodagain.
Foto: Håkon Mudenia / NRKAktivisttat ledje dieđihan ovddalgihtii ahte háliidedje čilget iežaset sámegillii dikkis, ja ledje ráhkkanan simultánadulkomii. Muhto dat fálaldat ii doaibman nu bures.
– Dat čájeha makkár dilis min giella lea dáppe stuorraservvodagas, ahte go dan ii ge nagat, de han veahá badjelgehččet min giela, ahte dat ii leat seamma dehálaš go dárogiella.
Dan dadjá Mihkkal Hætta. Vuosttas diggebeaivve Oslo diggegottis de váilo bealljebilttut, mat leat áibbas dárbbašlaččat simultánadulkomis.
Danin šadde Nystada ja Hætta čilgejumiid gaskkalduhttit, go dulka šattai gaskkohagaid jorgalit sudno čilgehusaid.
– Mun in ožžon iežan meinnegiid ovdan
Go Mihkkal Hætta čilgii iežas beali dikkis, de čohkkái dulka su bálddas ja soai juogadeigga mikrofuvnna.
– Šattai dego čuhppojuvvon, mun in ožžon iežan meinnegiid ovdan go dulka fertii boahtit gaskii jorgalit.
Hætta dajai ovtta cealkaga, ja de jorgalii dulka dan cealkaga ovdalgo aktivista de beasai joatkit iežas čilgehusa.
– Dat ii leat buorre dovdu, ja váivašuvan go dovddan ahte in leat ožžon albma ládje čilget maid mun vásihin. Dat lea váivves dovdu.
Nystad válljii osiid iežas čilgehusas muitalit dárogillii, iežas nuppigillii.
– Lei šállošahtti. Dalle mun maid dovden dát lea boađusin dan garra dáruiduhttimis go lea doaibman maiddái diggelanjain. Mii leimmet dan gáibádusa bidjan ovddalgihtii, ja eai nagadan oba dán gáibádusage čađahit.
Muhto de válljii fas čilget sámegillii, eatnigillii.
– Muhto loahpageahčen de lei dakkár ášši mii čuozai hui garrasit mu dovdduide, ja mun čilgejin maiddái duopmárii ahte de mun dárbbašan váldit dán oasi sámegillii.
Máŋgga aktivisttas lea sámegiella eatnigiellan, ja ohppe dárogiela skuvllas.
– Sámegiella mearkkaša munnje buot, lasiha Nystad.
Fertejedje čilget manin dárbbašit dulkka
Dikki nuppi beaivve ledje bealljebilttut sajis ja aktivisttat besse čilget iežaset beliid sámegillii bissetkeahttá.
– Dasa manai hui ollu áigi ordnet ja čilget sidjiide ahte manin mii dárbbašat dulkka ja manin mii eat sáhte beare dárogillii váldet dan.
Dan dadjá Elle Rávdná Näkkäläjärvi. Su čilgehusat maŋŋonedje dikkis, simultánadulkoma teknihkalaš váttisvuođaid geažil.
– Mun ožžon dakkár dovddu ahte dál válddán olu saji, ahte lean dego hehtteme dan duopmára ja earáid. Muhto lihkos dat ordnašuvai.
Ii leat lágas mearriduvvon mo dulkon galgá doaibmat
Duopmár Kim Heger šálloša go dikkis eai fidnen bealljebilttuid, vai besse gullat dulkoma sámegielas dárogillii.
Son giitá maid Nystada go muitalii osiid iežas čilgehusas dárogillii.
E-poasttas NRK:ii čállá Oslo diggegotti gulahallanhoavda Irene Ramm ahte konsekutiiva dulkon lea oalle dábálaš rihkusáššiin.
– Eaige lágas leat makkárge gáibádusat mo dulkon galgá doaibmat.
Ramm čállá ahte sii, geat leat áššáskuhtton, orro dovddaheame ahte manai bures go dulka lei sin bálddas.
– Muđui mearkkaša friija čilgehus vuosttažettiin dan ahte áššáskuhtton olmmoš ii galgga dárbbašit boatkkalduvvat láidesteaddji iige dárkkisteaddji gažaldagaiguin, ja ahte lea bealátkeahtes diggi.
