Presideanta ii dárbbaš máhttit sámegiela, oaivvildit eanaš politihkkárat

– Njuolgut váivi gullat, dadjá Ole Henrik Magga. Son lei Sámedikki vuosttas presideanta. Su mielas galggašii presideanta leat maiddái gielalaš ovdagovvan.

Les på norsk.

Ole Henrik Magga

VAHÁT: Ole Henrik Magga lei sámediggepresideantan gávcci jagi 1989 rájes.

Foto: EILIF ASLAKSEN / NRK

«Galgá go sámediggepresideanta máhttit hállat/hupmat sámegiela?» lea gažaldat maid NRK Sápmi jearai 174 politihkkáris.

Sii leat golbma bajimuš evttohasa guđege sámediggeválgalisttus.

68,1 proseantta sis vástidit «ii» ja 31,9 proseantta fas «juo».

Ole Henrik Magga (73) lei ieš presideantan gávcci jagi maŋŋágo Sámediggi ásahuvvui 1989:s. Son lea maid bargan giellaprofessorin.

Su mielas lea váivi gullat NRK-guorahallama bohtosa.

– Doaivumis go ožžot eambbo vásáhusaid, de oidnet dan ahte man bahá dat livččii ahte sámi orgána ieš ii ane sámegiela árvvus. De gal lea bahá oba nagodit jáhkkit ge ahte leago boahtteáigi sámegielas, dadjá son NRK Sápmái.

Dán rádjai leat buot sámediggepresideanttat, earetgo Vibeke Larsen, guhte lei dušše moadde mánu doaimmas, hállan sámegiela.

– Ovdagovva

Buohkat, geat duođaštit ahte sii atnet iežaset sápmelažžan ja geain lea sámegiella ruovttugiellan, sáhttet oassálastit sámediggeválggaide. Maiddái jus dus lea dahje lea leamašan áhkku, áddjá, máttaráhkku dahje máttaráddjá, gii hálai sámegiela, de sáhtát searvat.

Seammá eavttut leat maid sidjiide geat háliidivčče beassat sámediggepolitihkkárin. Njuolggadusain ja lágas ii gáibiduvvo ahte ferte máhttit sámegiela jus mat áiggošii šaddat presideantan.

– Lea válljejeaddjiid duohken ahte makkár ovdagova sii háliidit. Muhto mu sávaldat gal lea ahte dat ovdagovva lea sámegielat olmmoš. Measta livččii vel buoret ahte lea dakkár olmmoš, mii lea oahpahallan sámegiela. Dat čájehivččii ahte lea vejolaš oahppat, dadjá Ole Henrik Magga.

Go juohká evttohasaid vástádusaid bellodagaid dássái, de lea govva ná:

Muital iežat oaivila veahá vuollelis.

– Olgguštuvvo

Andine Knudtson (27) lea Olgešbellodaga Lulli-Norgga válgabiire vuosttas evttohas.

Son gullá politihkkáriid searvái, geat leat merken «ii» jearaldahkii ahte galgágo boahtte presideanta máhttit hállat sámegiela.

Portrettbilde Andine Knudtson
Foto: Anders Boine Verstad / NRK

Jus mat biddjošii čielga giellagáibádus, de ii sáhtášii ovdamearkka dihte son beassat doibmii.

– Olusat hoigaduvvojit dalle eret doaimmas, mun ieš maid. Dalle livččen ovddalgihtii lihcohallan politihkalaš doaimmas, masa čájehan erenoamáš beroštumi. Dát lea measta olggušteapmi dan dihtii go ii máhte mat muhtun giela, ja dat gal lea boastut, dadjá Andine Knudtson.

27-jahkásaš evttohas deattuha sámegiela deaŧalašvuođa.

– Seammás fertet muitit ahte sihke Sápmi ja Norga leat girjás servvodagat gos leat olbmot, geat máhttet ja eai máhte hállat sámegiela. Muhto ii galgga leat nu ahte ekskludere geange politihkalaš barggus giellagelbbolašvuođa geažil. Mu mielas lea nana deaŧalaš oahppat giela, muhto ii galgga leat bággun dahkat dan, dadjá Andine Knudtson.

NRK forklarer

Manne nu bávččaga go lea sáhka sámegiela máhtu birra?

Ovdal 1850 lei sápmelaččaid eatnigiella sámegiella. Olu guovlluin ledje sápmelaččat eanetlogus

Loahpageahčen 1800-logu čuožžilii našunáladovdu Norggas. Daddjui ahte buohkat Norggas galge leat “buorit norgalaččat”

Dáruiduhttinpolitihkka čuozai garrasit sápmelaččaide.

Sámegiella gildojuvvui.

Oahpaheaddjit geat ožžo eanemus mánáid dárustit, bálkkašuvvoje.

Sápmelaččaid gohčodedje jallan.

Máŋggas čiegadedje iežaset sámi duogáža.

Sámegiella lea dál áitojuvvon giella, maŋŋel 150 jagi dáruiduhttima.

Ollugat moraštit go masse sámegiela.

Ollugat dovdet ahte earát eai ane sin sápmelažžan go eai máhte sámegiela.

Danin nu bávččaga go lea sáhka sámegiela máhtolašvuođas.

NRK guorahallamis čájehuvvo ahte 84 proseantta sis, geain dárogiella lea ruovttugiellan, vástidit «ii» gažaldahkii. 16 proseantta oaivvildit ahte presideanta galgá máhttit hállat sámegiela.

58 proseantta sis, geain sámegiella lea ruovttugiellan, vástidit fas «juo» dasa ahte galgá máhttit hállat, ja 42 proseantta gis «ii».

– Gáibádus oahppat sámegiela

Árja lea bellodat, mas stuorámus oassi doarju presideantta gii máhttá sámegiela.

Jon-Christer Mudenia (26) lea bellodaga nubbin evttohassan Nuortaguovllu válgabiires. Su mielas ii hilggo geange beassamis presideantan vaikko vel gáibiduvvošge máhttit sámegiela.

Jon-Christer Mudenia
Foto: Johan Ante Utsi / NRK

– Otne leat nu máŋga ja buorit oahppanvejolašvuođa ahte mun in oainne dán hástalussan. Jos dárogielat presideanta válljejuvvo, de ferte leat gáibádus dalle ahte son oahppá sámegiela, dadjá son.

Mudenia mielas lea Sámediggi ásahus, mii galgá leat mielde čájeheamen ja ovddideamen sámegiela.

– Lea Sámediggi ja presideanta, mat galget čájehit luotta servodahkii ja seammás čájehit giela árvvu, son dadjá.

Galgá go du mielas sámediggepresideanta máhttit hupmat sámegiela?

– Njuolgut váivi

Sámediggi lea nu guhká go lea doaibman, cealkán ahte giella lea deaŧaleamos politihkkasuorgi. Sámegiella lea deaŧalaš vuođđoárvu, lea daddjon.

Ole Henrik Magga dadjá ahte sámegiella lea dál hui váttes dilis. Go gullá ahte stuorra oassi evttohasain eai oainne dárbun ahte presideanta máhttá sámegiela, de vástida:

– Dat gal lea measta njuolgut váivi gullat, ja dat gal lea bahá.

– Mu doaivva lea leamašan ja lea ain, ahte mii ieža daidda orgánaide gosa mii bidjat olbmuid, fuolahit ahte dat leat dakkár olbmot, mat maiddái máhttet sámegiela, ii dušše dainna ahte gulahallat olbmuiguin, muhto sámegielas lea alddis olu árvu.

Ole Henrik Magga
Foto: EILIF ASLAKSEN / NRK

– Šaddá váttis čilget

Magga čujuha dasa ahte Sámediggi lea bargan dan badjelii ahte stáhta, gielddat ja fylkkagielddat áimmahuššet giela.

– Doppe galgá sámegiella váldojuvvot vuhtii, ja sámegiel´ máhttu galgá gávdnot maid doaktáriin, buohccidikšuin ja nu ain. Danin šaddá váttis čilget dan ahte min iežamet orgánas ii leat nu. Ja de lea dieđusge hui bahá ahte jus min njunušolmmoš ieš čájeha dan ahte son ii leat atnán dan árvvus, son dadjá.

Ole Henrik Magga dadjá ahte Sámedikkis ja jođiheaddjiin álo lea stuorra ovddasvástádus. Son geavaha stáhtaministara ovdamearkan.

– Erna Solberg lea bargan máilmmi buori barggu dan koronadávddaáigge. Ja dakkaviđe go son njulččehii veahá go olbmot čoahkkanedje, gos son vissa ieš ii lean mielde, de sivahallui son justa dainna ahte lea ovdagovvan. Daddjui ahte don gii leat sárdnidan ja ráhkadan njuolggadusaid ja bivdán olbmuid bargat ná; don leat dat gii rihkkut áigumuša.

– Ja mun balan sakka ahte seammalágan jurdagat bohtet olbmuide Sámedikki jođiheaddji birra, jus nu dáhpáhuvvá ahte son ii áddehala geainnage sámegillii šat, dadjá Ole Henrik Magga.

Dagens viktigste debatter, intervjuer og kommentarer direkte fra radiostudio.

Dagens viktigste debatter, intervjuer og kommentarer direkte fra radiostudio.