Gonagas geigii giellabálkkašumi Snapchat-kontoi

Snaepmie Snapchat-konto bokte leat nuorra sápmelaččat beassan gullat ja hupmat sámegiela juohke beaivve. Odne ožžo sii ánssu dán ovddas.

Kongen utedeler språkløfteprisen
Foto: Mattis Wilhelmsen / NRK

Ánne Márjá Guttorm Graven álggahii Snaepmie Snapchat-konto fargga golbma jagi áigi. Son háliida ásahit saji sosiála median gos sámegiella gullo ja oidno.

Odne válddii son vuostá Sámedikki giellaloktenbálkkašumi. Dán oažžu son ja buohkat dat earát geat snappejit ja geavahit Snaepmie dan ovddas go leat leamaš mielde čalmmustahttime sámegiela.

Ja lei gonagas Harald gii geigii bálkkašumi Sámedikki ovddas.

Konge utdeler språkløfte-prisen
Foto: Mattis Wilhelmsen / NRK

– Lean nu ilus go Snapmie oažžu dán bálkkašumi, dán juogadan buohkaiguin geat leat snappen, čuvvon ja geavahan Snaepmie, lohká Ánne Márjá.

–Dehálaš ahte sámegiella oidno sosiála mediain

Snaepmie lea johtti sámegielat Snapchat-konto, gos ođđa olmmoš snappe juohke beaivve. Gáibádus snapparii lea ahte snappe sámegillii.

– Hui olu gulahallan dán áigge han lea iešguđegelágán digitála vuogádagain, nugo Snapchat. Lea hui dehálaš ahte sámegiella maid lea oidnosis doppe. Snaepmie čájeha ahte sáhttá joksat olu olbmuid vaikke geavaha dušše sámegiela, lohká Ánne Márjá.

Dán jagi lea vuosttaš háve go Sámediggi juohká giellaloktenbálkkašumi. Dát dáhpáhuvvá Sámi giellavahkku oktavuođas mii lágiduvvo dán vahkku miehtá Sámi. Bálkkašupmi geigejuvvo doaimmahahkii dahje organisašuvdnii mii vuohkkasit geavaha ja čalmmustahttá sámegiela beaivválaš doaimmas.

–Snaepmie lea čalmmustahttán sámegiela sosiála mediain. Nuorat ja earát, geat minddar eai soaittáše sámegiela gullat ja sámegillii gulahallat árgabeaivvis, leat ožžon kanála gos dát lea vejolaš, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Son rámiida Ánne Márjjá go ieš lea ásahan dán fálaldaga, sii jođiha dan áibbas nuvttá.

– Dat čájeha min mielas dan stuorra dáhtu ja ráhkisvuođa sámegielaide mii min álbmogis lea. Mii eat leat vuollánan. Min gielat leat ain eallimin, vaikko leat ollu roasuid čađa mannan, lohká Keskitalo.

Eanaš olbmot leat sosiála median

Allaskuvlalektor Harald Amdal oahpa sosiálamediaid birra Oslometas ja Høgskolen i Kristianias. Son oaivvilda ahte lea hui dehálaš ahte deattuha giela sosiála mediakanálain nugo Snapchatas.

Harald Amdal

Eanaš olbmot leat sosiála mediain, lohká Harald Amdal.

Foto: Charlotte Elise Gundersen

– Geahča beare man ollu olbmot geavahit Snapchat, sihke nuorat ja rávisolbmot. Olbmot leat sosiála mediain, lohká Amdal.

Ipsos loguid mielde leat Norggas 2 598 000 Snapchat-konto. Measta njealjis juohke viđá nuoras fitnet Snapchatas máŋgii beaivái.

– Sosiála mediaid bokte lea stuora vejolašvuohta váikkuhit. Jus doppe geavaha buori giela, de dat sáhttá leat ávkin earáide. Mun sávan ahte Snaepmie sáhttá movttiidahttit olbmuid geavahit sámegiela maiddái eará sosiálamedia kanálain, lohká Amdal.

– Somá oažžut bálkkašumi

Ánne Márjá lea atnán olu áiggi hálddašit Snaepmie. Son ferte beaivválaččat ohcat ođđa snappariid ja čuovvulahttit daid geat snappejit.. Buot dán son dahká friddja áiggis ja áibbas nuvttá.

– Mun ferten mieđihit ahte muhtimin lean sihke dolkan ja váiban. Dan dihte lea hui movttiidahtti oažžut ánssu dan barggu ovddas maid bargá. Dát bálkkašupmi dagaha ahte oaččun fas miela joatkit dáinna bargguin, lohká Ánne Márjá.

Son ii vuos dieđe masa geavahit dan 30 000 ruvnno maid odne ožžo.

– Mun jurddašan ahte dát sáhttá leat mu bálká, mun han lean bargan dáinna nuvttá máŋga jagi. Heivešii oastit ođđa telefovnna, dan mun dárbbašan dán bargui, lohká Ánne Márjá.