Deanu politihkkárat: Buot skuvlamánát galggešedje oahppat sámegiela

12-jahkásaš gánda sáhttá ieš ovttasráđiid váhnemiiguin válljet sámegiela nubbingiellan skuvllas.

– Su mielas lea somá oahppat dan giela mii lea dábálaš dáppe, dadjá Ingvar.

Dál leat Deanu gielddapolitihkkárat mearridan ahte sámegiella galggašii boahtte jagi rájes (2021-2022) šaddat geatnegahtton fágan buot mánáide 1. gitta 4. ceahkkái.

Das maŋŋá galggašii fálaldat viiddiduvvot vuođđoskuvla boarrasat oahppiide.

Maiddái Deanus leat sámegiel hállit vátnugoahtán, ja danin háliidit gielddapolitihkkárat nannegoahtit oahpahusa.

• Ávžžuhit váhnemiid unnibut sámástit mánáideasetguin

Ii jáhke šaddát ođđa riiddu

Sátnejođiheaddji Helga Pedersen (Bb) lea ieš háhkan giellaoahpu ollesolmmožin. Su mielas lea dehálaš seailluhit sámegiela, ja danin mearridii gielda nannet giellaoahpu.

– Mealgat eanebut sáhttet oahppat sámegiela ja hállagoahtet dan. Dát han ii leat dehálaš dušše Detnui, muhto davvisámegillii, dadjá son.

Dassá leat birrasii 25 jagi go bohciidii garra vuosteháhku sámegillii ja muđui sámi áššiide Deanus. Dalle lei maid sáhka das ahte nanosmahttit sihke giela ja kultuvraoahpu ođđa oahppoplána bokte.

Muhtin váhnemat biehttaledje mánáid mannamis skuvlii, ja álggahedje baicca ođđa priváhta skuvlla.

Nei til Sameland-searvi maid ásahuvvui dieid áiggiid.

Dálá sátnejođiheaddji ii jáhke gal dál šaddát ođđa riiddu.

– Dan rájes han gal máilbmi lea ovdánan. Dál gal lea ovttajienalašvuohta fállat sámegiel´ oahpu buot Deanu ohppiide. Muhto sii eai gal áiggo duššindahkat vuostehágu mii dál ge lea. Dan fertet duođas meannudit, ja seammás ráhkadit albma buori fága, Pedersen dadjá.

– Bággu ii leat buorre

Ingvara eatni lea ieš oahpaheaddji ja jođiha maid Deanu Oahppolihtu gielddasearvvi.

Lise Marianne Johansen lohká áddet go dál vuot čuožžila digaštallan sámegiela dihtii.

– Giella lea sakka maŋos mannan, ja leat vátnugoahtán olbmot, geat hállet dan beaivválaččat, son dadjá.

Dattetge šaddá su mielas oalle hástalassan jus dálá válljenmunni jávká.

– Geatnegahttin, measta juoga mii bákkuin čađahuvvo, ii leat mu mielas buorre. Dáppe Deanus lea vejolaš válljet sámegiela oahppogiellan buot fágain go jo dáppe lea sámeskuvla. Dál han lea maid vejolaš hilgut sámegiela jus mat ohppiin ja váhnemiin eai leat eavttut birgehallat sámegielain, son dadjá.

• Darbbašit ruđaid giellačeahppái

Oahppolihtu-jođiheaddji dovdá árgabeaivvi fágalaš hástalusaid bures. Váilevaš oahpponeavvut lea okta dakkár.

– Doarvái gealbudahtton pedagogat váilot. Dárbbašuvvojit eanet oahpaheaddjit ja fágaolbmot geat barget sámegielain. Ferte maid háhkat eanet ja ođđasmahtton oahpponeavvuid. Sii geat otne hommájit, sis lea eanetgo doarvái bargu, ja sáhttá govvádallat nu ahte jándoris eai leat doarvái diimmut, čilge Johansen.

– Sámegiella lea dehálaš buohkaide

Sátnejođiheaddji deattuha ahte Deanu gielda áiggošii bures ráhkkanit ovdalgo bidjet sámegiela geatnegahtton fágan skuvllaide. Sii áigot gulahallat sihke váhnemiiguin, oahpaheaddjiiguin ja earáiguin.

– Dan maid ovddalgihtii bargat ráhkkanahttit olbmuid, lea erenoamáš dehálaš vai lihkostuvvašeimmet, dadjá Helga Pedersen.

• Mánnán dárostii – dál lea sámegiel oahpaheaddjin

Fága, mii galggašii nannen Deanu ássiid sámegiel gelbbolašvuođa, gohčoda son «Deanu-fágan».

– Son doaivu ahte dát nanne gullevašvuođa Detnui. Muhto seammás jurddašan maid ahte juohkehaš beassá válljet iežas identitehta. Dattetge lea nu ahte sámegiella lea dehálaš gealbu buohkaide, Pedersen dadjá.

Sámediggi biehttalii

Hábmen dihtii ođđa báikkálaš oahpppoplána, de ozai gielda oktiibuot 2 miljovnna kruvnno Sámedikkis, muhto doppe biehttaledje.

• – Jus lidjiv sæmmi tjuorbbe sámástit gå dån, de iv lim vissjat ietjam mánájda sámástit

Sámedikki mielas lea buorre go Deanu gielda áigu nannet sámegiel oahpahusa, muhto oaivvilda ahte ii leat riekta addit doarjaga ráhkadit sámegiel oahppoplána. Sivvan dása lea go oahppoplánaráhkadeapmi lea nationála bargu mii lea departemeantta ja Sámedikki ovddasvástádus.

– Sii ánssášit ekonomalaš veahki nu ahte sámegiel fálaldat ii bora eará bálvalusaid ruđalaččat. Ja dát ii leat vuoiggalaš, Helga Pedersen dadjá.

Gieskat galledii sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen Deanu. Son rámida gieldda rahčamušaid, ja lohpida ođđasit árvvoštallat go ođđa ohcamuš boahtá.

– Sii leat lohpidan doarjut gieldda giellaarenaid ja doaimmaid, mat loktejit oahppiid giellagelbbolašvuođa, Mikkelsen dadjá.

• Oahpai sámegiela – muhto dušše guktii sámástan sámegielagiiguin

Sávvá eanet oahpaheaddjiid

Mannan vahkus álggii Ingvar Dervola Johansen 7. luohkkái Deanušalddi skuvlii. Son lea válljen sámegiela nubbingiellan go jo dat ii leat su ruovttugiella. Nu sus lea leamašan vuosttas luohká rájes.

Son dáidá leat geargan vuođđoskuvllain ovdalgo sámegiella šaddá geatnegahtton fágan buot ohppiide.

Ingvar navdá šaddat olu rieja luohkkálanjas jus buohkain galgá leat sámegiella.

– Jáhkán šaddá losibun bargat oahpaheaddjiide. Eai buot oahppit leat oainnat seamma dásis sámegielas. Muhto jus mat bohtet eanet albma oahppan oahpaheaddjit, de jáhkan šaddá álkkibun oahppat sámegiela, Ingvar dadjá.

Loga nai: «Čievččas dáža bahtii ja čále liikká sámegillii»