Dán jagáš giellaloktenbálkkašupmi geigejuvvo Emil Karlsenii su barggu ovddas oahppat, čalmmustahttit ja geavahit sámegiela almmolaččat.
Nie čállá Sámediggi vuoiti birra.
Lea njealját jahki go Sámediggi juohká giellaloktenbálkkašumi. Bálkkašupmi juhkkojuvvo ovttaskas olbmui dahje ásahussii gii ovddida sámegiela ja čalmmustahttá giela servodagas.
Ovdal leat Ánne Márjá Guttorm Graven, Lemet Máhtte Eira Sara ja Åge Solbakk ožžon giellaloktenbálkkašumi.
Sámegiella ii lean eatnigiella
Emil Karlsen lea bajásšaddan Omasvuonas, Romssas fylkkas.
Sus ii lean sámegiella eatnigiellan mánnán. Karlsen lea oahppan sámegiela nuorra rávisolmmožin.
Sámediggepresideanta, Silje Karine Muotka (NSR), lohká Emil Karlsena ovdagovvan máŋgasii, go son čájeha ahte lea vejolaš oahppat sámegiela vaikko dat ii leatge iežas eatnigiella.
– Dat illudahttá mu go nuorat dahket diekkár aktiivvalaš válljejumiid ja mearridit áŋgiruššat giela oahppama ovddas, dadjá Muotka.
Emila eadni, Hege Risten Karlsen vuostaiválddi bálkkašumi Emila ovddas. Lei Sámediggepresideantta, Silje Karine Muotka (olgešbeale) guhte geigii bálkkašumi.
Foto: Åse Pulk / SametingetEmil Karlsen háliida áinnas movttiidahttit earáid oahppat sámegiela.
– Mun sávan dát movttiidahttá earáid oahppat sámegiela. Dat lea váttis oahppat giela nu nannosit ahte sáhtát geavahit dan beaivválaččat, muhto dát bálkkašupmi čájeha ahte lea dan veara.
Álohii beroštan sámegielas
Mánnán lei Karlsenis sámegiella nubbegiellan. Muhto váimmus son dovddai lagasvuođa sámegilli.
– Sámegiella lea mu váibmogiella ja gollegiella. Ja lea álo leamaš ulbmil oahppat sámegiela nu bures go vejolaš, ja mun lean oalle giellaberošteaddji, mus lea álo sátnegirji mu mielde.
- Lea somá go oaččun giellabálkkašumi, dán in lean vuordán, nu dadjá Emil Karlsen.
Foto: Svein LianKarlsen lea mearrasápmelaš, ja su mielas gielas lea hui stuora mearkkašupmi.
– Sámegielas ii leat dušše sáhka gulahallamis, muhto das lea lagas čanasteapmi sámi identitehtii, kulturárbái ja gullevašvuhtii. Sámegiella govvida min searvevuođa, min árbbi ja čanasteami min máttuide, ja gielain mii dovdat gullevašvuođa.
Dáruiduhttin čuozai garrasit
Eiseválddit dáruiduhttin čuozai garrasit mearrasámi guovlluide, gos olusat manahedje sámegiela ja maiddai iežaset sámi identitehta.
Emil Karlsena bearaš maid dáruiduvai.
– Mus lea leamašan lihkku, vaikko lean bajásšaddan dáruiduvvan bearrašis, de leat mii álohii áibbašan sámástit.
Karlsenii šattai áibbas lunddolaš oahppat sámegiela.
– Go mun ledjen unni de leigga juo áhkku ja áddjá váldigoahtán ruovttoluotta sámegiela mii bearrašis lei jávkan. Áhkus lávii kafea gos guossit besse sámástit. Munnje lei áibbas lunddolaš oahppat sámegiela.
Emil Karlsen lea maid oahppan juoigat. 2018 bijai son luođi iežas áddjái. Dan luođi sáhtát oaidnit ja gullat dás. Golggotmánus 2018 lei Emil Karlsen ja su dalá joavku Resirkulert guossin Studio Sámis.
Sávvá sámegiela fas gullogoahtit
Emil Karlsen háliidivčče ahte sámegiella fas gullogoahtá su ruovttu suohkanis.
– Sávvamis movttiidahttán earáid, erenoamážit eará olbmuid mearragáttis ja Omasvuonas, go doppe lei dáruiduhttin hui garas.
Ovdal lávii sámegiella gullot Omasvuonas.
– Sámegiella lea gullon ovdal min guovllus, muhto dat jávkkai. Mun sávan mii sáhttit smávva lávkkiiguin fas ealáskahttit sámegiela Omasvuonas.
Dihtomielalaččat atná sámegiela
Emil Karlsen áŋgirit atná sámegiela beaivválaččat.
– Dat movttiida mu joatkit atnit sámegiela juohke sajis, sosiála mediain, go vástidan telefovnna, mun geahččalan álo muitit dearvvahit sámegillii álggos.
Emil Karlsenii lea dehálaš čállit lávlagiid sámegilli.
Foto: Tanja Linnea Eriksen Norbye / NRKKarlsen čállá lávlagiid sámegilli, muhto son maid bidjá muhtomin sámi teavstta filmmaide.
– Go mus lea asttu, de láven jorgalit teavsttaid filmmain sámegilli. Go oaččun dákkár bálkkašumi de sáhtán geavahit daid ruđaid ráhkadit eanet dakkár filmmaid.
Earát leat maid fuobmán filmmaid maidda Emil Karlsen lea bidjan sámi teavstta.
– Mun dieđán mu lávlunteakstafilmmat leat geavahuvvon sámegielat oahpahusas, ja dat lea hui somá. Dákkár bálkkašupmi sáhttá veahkehit mu dainna bargguin.
