Oahpai sámegiela – muhto dušše guktii sámástan sámegielagiiguin

Étienne Ljóni Poissona (31) eatnigiella lea fránskkagiella ja islánddagiella, muhto de ráhkásnuvai sámi kultuvrii ja oahppagođii sámegiela.

Étienne Ljóni Poissona lærer samisk fra bøker

GELDDOLAŠ: Étienne Ljóni Poissona mielas lea sámi kultuvra ja sámegiella gelddolaš.

Foto: Privat

Islándalaš Étienne Ljóni Poisson lea riegádan ja bajásšaddan Montréalas, Kanádas.

Go háliidii sámegiela oahppat, de fuobmái Poisson, ahte olu oahppo- ja sátnegirjjit leat dárogillii, suomagillii ja duiskkagillii. Ja nu fertii oahppagoahtit dáid gielaid, vai oahppá sámegiela.

Go mun human islánddagiela, de lea dárogiella dego máná giella munnje. Suomagiella lea oalle váttis giella, muhto mu mielas lea sámegiella váddáseamos giella, maid lean geahččalan oahppat dán rádjai, lohká Poisson.

Dušše guvttiin olbmuin sámástan

Poisson orru Islándda oaivegávpogis Reykjavikas ja ii leat goassege leamašan Sámis, muhto son viššalit čuovvu sámegiel mediaid ja lohká olu girjjiid.

Dušše guovtte geardde lea son deaivvadan sápmelaččaiguin Islánddas ja dalle son beasai sámástit.

– Go ledjen mánná, de mearridin ahte háliidin oahppagoahtit islánddagiela. Dasto beroštišgohten buot davvigielain ja ohppen veahá suomagiela. Lohkagohten sámi kultuvrra ja sámegiela birra, lohká Poisson ovdalgo joatká:

– Ja dat giella lea dieđusge mielahis čáppat mu beljiide.

Náhkkebuvssat ja giessangápmagat

NÁHKKEBUVSSAT: Poisson lea diŋgon náhkkebuvssaid ja giessangápmagiid ja dáinna lágiin háliida gudnejahttit sámekultuvrra ja giela.

Foto: Privat

– Erenoamáš čáppa giella

Poisson searvvai mannan vahku «Snaepmie» snapchatai, ja das son muitalii iežas birra ja manne son oahppagođii sámegiela.

Poisson lohká sámegiela erenoamáš čáppa giellan. Go Poisson sámástii «Snaepmies», de šávihedje olu buorit dieđut ja olbmot rámidedje su.

– Lea váttis doalahit sámegiela Islánddas, muhto mun geahččalan lohkat ođđasiid beaivválaččat. Dalle go mun orron Lulli-Ruoŧas, de mun osten sámegiel girjjiid, maid mun logan ja de vel sámástan iežainan.

Dát lea movttiidahttán su joatkit sámástemiin ja doalahit giela vaikko orru Islánddas. Son giitá «Snaepmie» álggaheaddji, Ánne Márjjá Guttorm Gravena, go oaččui vejolašvuođa snáppet sámegillii. Son ávžžuha earáid maid searvat go dá lea oadjebas giellaarena.

Poisson bargá odne analyhtalaš kemihkkárin Reykjavikas. Son lea ovdal bargan oahpaheaddjin ja dalle son oahpahii islánddagiela. Sus livččii hállu fárret Sápmái ja oahpahišgoahtit earáide sámegiela, dan giela maid son nu ráhkista.

  • Guldal Poissona go sámásta Veaigesáddagis: