Ávžžuhit váhnemiid unnibut sámástit mánáideasetguin

Máŋga váhnema Romssas leat vásihan ahte dearvvašvuođabargit bivdet sin geahpedit sámegiela geavahit ruovttuinat. Gielda mieđiha váttisvuođa.

Kine Mathilde Andreassen og Ul-Juhán Partapuoli

DUHTAVAČČAT: Kine Mathilde ja Ul-Juhán bargaba buot maid sáhttiba vai nieiddaš šaddá guovttegielagin

Les på norsk her

– Lea álo váivi gullat ahte ean galgga hállat sámegiela iežame jahkásaš mánáin, dadjá áhččeolmmoš Ul-Juhán Partapuoli (31).

Go mannaba mánáineaskka dearvvašvuođaiskosiidda, de gullaba dan dávjá.

Unnit sámegiella galggašii gullot ruovttus.

Háliida váldit ruovttoluotta giela

Kine Mathilde Andreassen (29) hállá dárogiela, muhto háliida váldit ruovttoluotta sámegiela. Dasto son sámásta nieiddainis.

Muhto dearvvašvuođabargi mielas ii lean dát nu buorre vuohki.

Eadneolbmui de bázii veahá heajos oamedovdu dan dáfus.

Dearvvašvuođabargi lea gohččon su dušše dárustit iežas jahkásaš mánáin. Sii oaivvildit ahte nieiddaža giella hedjona jus seaguha dárogiela ja sámegiela.

– Midjiide gal lea sámegiella nu dehálaš, ahte sáhttit vaikko fárret dakkár guvlui, gos sámegiella lea lunddolaš geavahit, dadjá áhččeolmmoš Ul-Juhán.

Šállošit ja lohpidit njulget dán

Dát dáhpáhuvai máŋgga geardde ja loahpas váhnen guovttos almmuheigga vásáhusaideaskka sosiála mediain.

Doppe oaččuiga olu doarjaga váhnemiin ja gielladiehttiin miehtá Norgga. Soai eaba leat akto dáid vásáhusaiguin.

– Álggos lei jurdda oažžut veahki olbmuin, geat dovdet máŋggagielatvuođa. Dá lea munno vuosttaš mánná, nu ahte munnos eai leat vásáhusat dás, dadjá Ul-Juhán.

Loga maid: Kongen vil at Eli Máret (9) og Storm (10) skal ha en språkrik hverdag

Olu olbmot leat dorjon bearraša ja čállán positiiva kommentáraid sudnuide. Soai leaba ožžon olu buriid rávvagiid ja oaiviliid olbmuin. Moattis leat dorjon dearvvašvuođabargi rávvagiid.

Dál šálloša gielda dáhpáhusaid.

– Hirbmat šállošahtti ahte dát eadni dovdá iežas heajos eadnin giellageavaheamis dihte, dadjá eastadeaddji dearvvasvuođabálvalusa doaibmi ossodatjođiheaddji, Gøril Ottarsen.

Gøril Ottarsen

ČUOVVOLEAPMI: Váhnemat galggašedje oažžut doarjaga ja eaige dárbbašit unohis dovdduin báhcit dasa, dadjá Tromssa gieldda Gørill Ottarsen.

Foto: Privat

– Mun áiggun fuolahit ahte dát ovddiduvvo

Ottarsen ii dovdda juste dán dáhpáhusa, muhto dadjá dán fáddán mii dávjá gullo.

Muhtimin sáhttá leat nu ahte dearvvašvuođabargiin eai leat dárbbašlaš vásáhusat dahje váilu diehtu ja máhttu.

– Muhto dál go dieđán ná lea dáhpáhuvvan, de áiggun loktet ovdan dán ášši, loahpaha Ottarsen.

– Dat ligge go nu olusat čájehit beroštumi

– Sámi lohkanguovddáš lea dutkan dán, dadjá ossodathoavda Berit Anne Bals Baal.

Ovddeš teoriija lei nu ahte seamma olmmoš ii galgan hállat sihke sámegiela ja dárogiela mánnái.

Berit Anne Bals Baal

DOARJU BEARRAŠA: Berit Anne Bals Baal oaivvilda váhnen guovttos leaba dahkan riekta.

Foto: Privat

Dán áddejumi leat maŋŋá guođđán. Leat gávnnahan ahte dat, maid dát váhnemat dahket, lea addán buoremus bohtosiid.

– Dat ahte mánná gullá unnitlogugiela eanemusat ruovttus, nanne giela, čilge Bals Baal.

Ul-Juhánis lea dál buorre dovdu go sihke gielda áigu njulget dán - ja go dutkamuš čájeha ahte soai bargaba riekta.

– Dat ligge go nu olusat beroštit váibmogielas, mii lea sámegiella, dadjá Ul-Juhán.

Geahča maid: Jon Lennart (17) hállá ustibiinnis dušše eaŋgalasgiela.

Språkfenomenet overrasker forsker.

Hálešta dušše eangalasgiela ustibiin