Agnetii lea leamaš dehálaš dahkat dihto sámi válljejumiid.
Vaikko sus lei nu lihkku ahte oahpai sámegiela mánnán, de vásihii son ahte su giella ii lean doarvái buorre nuorabun.
Rávisolbmot divustedje Agnete giela ja son dovddai ahte su sámegiella ii lean dohkálaš.
Son dolkkai sidjiide geaid gohčoda giellapolitiijan.
Dát dagahii ahte son mearridii ahte ii áiggo šat sámástit almmolašvuođas, ja dan lohpádusa lea doallan.
Das rájes son dušše dárustii.
– Mun in nagot sámástit kámera ovddas. Mu mielas lea ilgat danne go olahan nu ollugiid. Doppe sáhttet leat olbmot geat dubmejit mu giellameattáhusaid dihte.
Dás duohko rievdá diet dilli.
Agnete áigu fas hállagoahtit sámegiela almmolaččat.
– Dál áiggun váldit ruovttoluotta giela. Buoremus vuohki lea iežan stuorimus balddonasain gávnnadit, ja mu dáfus dat lea hállagoahtit sámegiela, lohká Agnete.
Ovdal 1850 lei sápmelaččaid eatnigiella sámegiella. Olu guovlluin ledje sápmelaččat eanetlogus
Loahpageahčen 1800-logu čuožžilii našunáladovdu Norggas. Daddjui ahte buohkat Norggas galge leat “buorit norgalaččat”
Oahpaheaddjit geat ožžo eanemus mánáid dárustit, bálkkašuvvoje.
Sámegiella lea dál áitojuvvon giella, maŋŋel 150 jagi dáruiduhttima.
Agnete ođđa TV-ráiddus
NRK Sámi ođđa neahttaráiddus «Agnete jienáda» beassat čuovvut Agnete persovnnalaš ja politihkalaš mátkki, mas son nanusmahttá iežas sámi identitehta.
Ráiddu bagadalli Biret Rávdná Eira oaivvilda ahte ovdagovat nugo Agnete, leat dehálaččat.
SÁHTTÁ VEAHKEHIT MÁŊGASIID: Biret Rávdná Eira jáhkká Agnete historjjá leat veahkkin nuoraide vai eai dovdda iežaset nu okton giella- ja identitehta hástalusaidguin.
Foto: John Einar Jonsen Eira / NRK– Mii oaidnit ahte nuorra sápmelaččat eai nu beroš sámepolitihkas. Dát lea heitot sámi demokratiijai, danin go nuorat han leat Sámedikki boahtte áigi.
Eira navdá ahte Agnete muitalus guoskkaha máŋgasiid.
– Lea nu dehálaš ahte Agnete lea ofelažžan midjiide nuoraide dáidda válggaide. Seammás oahpásnuvvat Agnete sámi historjái, mii ii leat nu álki. Ja gullat movt son fas gávdná ruovttoluotta iežas ruohttasiidda. Lea muitalus mii dáidá leat oahpis nuoraid, dadjá Eira.
Agnete oahpahii olles Norgii maid Oro jaska beana mearkkaša go vuittii MGP jr The Blacksheeps joavkkuin.
Agnete oassálasttii "Stjernekamp" lávlungilvvus 2013
Foto: Julia Naglestad / NRK
Agnete ja Igor Filipenko vuittiiga Skal vi danse gilvvu 2014.
Foto: Thor Brenne
Agnete ovddastii Norgga Eurovision gilvvus 2016.
Foto: Rashid Akrim / NRK
Árabut dán jagi lei Agnete mielde "Hver gang i møtes" prográmmas TV2žis.
Foto: Vegard Breie / TV2Bargá juoidá maid ii leat duostan ovdal
Agnete Saba lea okta 18 000 sápmelaččas Norggas, geat besset jienastit válggain.
27-jahkásažžan lea son mearridan jienastit sámediggeválggain vuosttaš geardde.
Son lea juo manahan guokte jienastanvejolašvuođa válggain. Dál ii áiggo šat manahit dán vejolašvuođa.
– Leat oassin sámi demokratiijas mearkkaša ahte mun váikkuhan iežan ja iežan boahttevaš buolvva sámi boahtteáiggi, dadjá Saba.
- Loga maid:
Agnete Saba lea okta min stuorimus sámi artisttain. Son šattai nástin juo 14-jahkásažžan go vuittii MGP juniora iežas joavkkuin The Blacksheeps.
Maŋŋel leat oaidnán su máŋgga TV-gilvvus, earret eará Eurovision mas ovddastii Norgga 2016:s.
Álkes vuohki oahppat politihka birra
Maria Grensemo, Noereh searvvi jođiheaddji, illuda go ráhkaduvvo ráidu mii galgá oččodit nuoraid jienastit válggain čakčat.
ILLUDA GO POLITIHKKA ČILGEJUVVO ÁLKIT: - Agnete TV-ráiddu bokte sáhttá politihkka čilgejuvvot nu ahte lea áddehahtti, dadjá Noereh searvvi jođiheaddji, Maria Grensemo.
Foto: Pressebilde / NoerehNoereh lea sorjjasmeahttun sámi organisašuvdna sámi nuoraide ja galgá ovddidit nuoraidáššiid.
Son dadjá ahte lea dehálaš čilget Sámedikki álkibun.
– Mu mielas nuorat beroštit. Mon jáhkán ahte dákkár ráidu lea dehálaš vuoi álkes vugiin čilge politihka birra, ja čájeha man dehálaš lea jienastit, lohká son.
Maria illuda čuovvut Agnete mátki sámediggeválggaide.
Agnete mátki álgá dál ja mii čuovvut su gitta dassážii go son čuččoda jienastanlihpuin válgabeaivvi čakčamánus.
«Agnete jienáda» čájehuvvo NRK TV:s čakčat.
