Kristin (25) eallá sápmelažžan – imaštallá lea go sus riekti leat jienastuslogus

Les på norsk.

18-jahkásažžan čálihii Kristin Tvare iežas sámi jienastuslohkui.

Son hui rehálaččat vástidii «juo» guovtti gažaldahkii;

1. son atná iežas sápmelažžan
2. sus lea/lei váhnen sámi jienastuslogus

Ja dieid eavttuid vuođul son de dohkkehuvvui sámi jienasteaddjin.

Podkásttas «Gozuid alde» son dattetge leaikkastallá dainna, ahte ii son soaitte gullat dohko. Son lea guorran iežas soga, ja dássážii ii leat gávdnan sámi sogalašvuođa.

– In leat gielistan dalle go čálihin iežan dohko, go vissásit dieđán ahte lean sámástan ruovttus ja ahte mu áhččerohkki lei sámi jienastuslogus.

Dan muitala Kristin rahpasit go ságasta prográmmajođiheaddji guovttuin Ella Marie Hætta Isakseniin ja Sajje Solbakkain.

Soapmásat gal leat imaštan manne olbmot leat beassan sámi jienastuslohkui. Sin gohčodit «mahkášsápmelažžan».

Várrogas go ovddasta Sámi

Kristin Tvare lea rabas iežas duogážiin, ja dadjá ieš ahte son ii dieđe man riekta lea ahte son lea beassan jienastuslohkui.

– Mun lean rabas dainna ahte mus lea earálágan sámi duogáš go earáin, muhto mun han dovddan ahte ferten leat hui várrogas oaivvildit menddo olu, dadjá son.

Deanu gielddas son bajásšattai. Doppe lei sámi mánáidgárddis ja lei oahppin Deanu sámeskuvllas.

Vuosttaš gávtti oaččui iežas risteatnis njealjejahkásažžan.

Dál lea Kristin Tvare ássan Oslos čieža jagi, ja muitala ahte maiddái doppe leat eanaš ustibat sápmelaččat.

– Mun lean nu giitevaš go lean oahpásmuvvan buot dáiguin olbmuiguin, ja ahte beasan gullat dán fiinna servodahkii, dadjá Kristin.

Kristin lea ollu smiehttan iežas čáliheami sámi jienastuslohkui, ja dovdá alddis veahá guovttemielalašvuođa dán hárrái.

Muhto son diehtá vissásit ahte ii leat lobihuššan dalle go čálihii iežas dohko.

– Mun in leat sihkar lei go riekta ahte mu áhčči beasai dohko. Son ii eale šat, nu ahte son ii sáhte vástidit iežas ovddas, muitala Kristin.

Son dadjá ahte láve hui várrogas, ahte ii hálit oaivvildit maide sápmelaččaid ovddas, go dá lea dehálaš ášši sutnje. Jus oaidná mediaid čállime «samene mener at...», de lea dat su mielas boastut.

– Sápmi han lea girjái, ja ii buohkain leat seamma oaivil, dadjá Kristin Tvare.

Eadni ja áhčči eaba sáhttán veahkkin go Kristin mánnán galggai bihtáid bargat. Muhto giella lei sudno mielas dehálaš skeaŋkan iežaska niidii.

Eai sihko jienasteddjiid

Sámedikkis eai dovdan Kristin Tvare ášši birra.

Dievasčoahkkinjođihangotti jođiheaddji Tom Sottinen muitala ahte son goit ii muitte ahte sii Sámedikki bealis leat sihkkon ovttage olbmo eret jienastuslogus.

– Soapmásat leat ieža dieđihan iežaset eret, muitala Sottinen.

Son ii sáhte kommenteret eaŋkiláššiid, muhto muitala ahte jus galggaš sihkkojuvvot eret, de lea danne go dat olmmoš dihtomielalaččat lea addán boasttudieđuid go lea čálihan namas jienastuslohkui.

– Dalle sáhttet sii guorahallat dárkileappot ja váldit oktavuođa guoskevaš olbmuin čielggadan dihte ášši, čilge Sottinen.

Dan ahte Kristin Tvare dovdá alddis sámi identitehta, seammás go sámásta ja ahte su áhččerohkki lei jienastuslogus, orru dievasčoahkkinjođihangotti jođiheaddji mielas deavdime gáibádusaid.

– Sámelága § 2-6 vuođul sáhttet sii, geat leat dan olbmo mánát gii lea dahje lea leamaš jienastuslogus, gáibidit čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui. Ja jus ieš dasa lassin atná iežas sápmelažžan, de han deavdá daid eavttuid.

– Jus olmmoš lea eahpesihkkar makkár dieđuid lea addán, de sáhttá váldit oktavuođa Sámedikkiin. Maiddái dalle jus háliida čálihit iežas jienastuslohkui. De mii sáhttit veahkehit gávnnahit gos fidne rievttes dieđuid, dadjá Tom Sottinen.

Son dadjá ahte dat mii Sámediggái lea deháleamos, lea ahte jienastuslohku álo lea riekta. Ahte dat deavdá lága gáibádusaid.

Eai buohkat beasa jienastuslohkui. Tor Henrik lea okta sis.

Gielistit ii galgga

Kristin Tvare ávžžuha buohkaid vástidit rehálaččat jus áigot čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Gielistit gal ii galgga, baicca smiehttat ja dovdat ieš mii lea riekta.

– Mun smiehtan ahte ii várra leat nu várálaš go mun lean jienastuslogus iežan duogážiin, go mii eat leat nu gallis. Muhto jus dát šattašii normálan, de han dat šattašii váttisvuohtan, oaivvilda Kristin.

– Go dát ášši almmuhuvvo, jus de boahtá diehtu Sámedikkis ahte sii válljejit sihkkut du eret jienastuslogus; Gáđat go de ahte don leat leamaš nu rabas go dál leat?

– In eisege. Dalle mun dovddan goitge ahte lean leamaš áibbas rabas, ja de lea Sámediggi ja sámi servodat duođaid ožžon vejolašvuođa árvvoštallat mu ášši, lea go riekta vai ii. Mun livččen dohkkehit goappašiid bohtosiid, vástida Kristin Tvare.

Sutnje lea sámi identitehta riggodahkan. Ahte lea bajásšaddan doppe gos okta juolgi lea sámi servodagas, vaikko vara dahje soga bokte ii soaitte leat sápmelaš.