Buollinhoavda lea dolkan go heahteguovddážis eai máhte sámegiela – evttoha ođđa čovdosa

– Sáhttá heakkaváralaš jus buollinčáskadeaddjit mannet boasttu báikái dan dihte go eat gulahala albma ládje heahteguovddážiin, dadjá Turi.

Son lea Norgga stuorámus suohkana buollinhoavda. Ii leat sus dušše ovddasvástádus guvlui, mii lea measta 10 000 km2 stuoru, dán guovllus leat maid eanaš báikenamat ja luoddanamat dušše sámegillii.

Dat iešalddes ii galggašii leat váttisvuohtan, go eanaš ássit máhttet sámegiela.

Muhto go buollá, ja buollima dieđiha 110-heahteguovddážii, mii lea Hámmerfeasttas, de sáhttet čuožžilit hástalusat. Heahteguovddáža bargit eai oainnat máhte sámegiela eaige dovdda sámi bustávaid.

– Mis lea olu sámi báikenamat, ja go 110-guovddážis ii leat giellagelbbolašvuohta, de lea sidjiide váttis daid namaid gaskkustit midjiide. Sáhttá jođánit šaddat boasttuipmárdus, lohká Turi.

• Loga maid: Fertii skutera lonuhit njealjejuvllagiin

Atnet dulkkaid

Son muitala ovtta dáhpáhusa mas lei váttis ipmirdit oaivvilda go 110-guovddáš Máttaluobbala vai Láhpoluobbala, gos lei buollán.

Dán guovtti báikki gaskkas lea 45 kilomehtera, ja leaba goabbat bealde Guovdageainnu čoahkkebáikki.

– Mii fertet oažžut rievttes nama, vai eat vuoje vearu sadjái, deattuha Turi.

Dien háve manai bures, ja loahpas ipmirdedje ahte galge mannat Máttaluobbalii, eaige Láhpoluobbalii.

Ahte heahteguovddážiin eai máhte sámegiela lea guhká jo leamaš váttisvuohtan.

Dan dihte leat Finnmárkku 110-guovddážis váldán atnui dulkkaid, geaidda sáhttet riŋget jus lea sámegiel hálli, gii váldá singuin oktavuođa.

Finnmárkku 110-guovddáža jođiheaddji Gerd Isaksena mielas dát doaibmá bures.

– Mii riŋget dulkii jus eat ipmir maid dat, geat midjiide riŋgejit dadjet, dadjá Isaksen.

Son maid muitala ahte sis lea dihtorprográmma gos sáhttet čállit báikenamaid. Dan geavahit veahkkin go galget gávnnahit rievttes sámi báikenama.

Muhto Turi mielas dát ii čoavdde buot hástalusaid sámegiel báikenamaid dáfus. Lea maid hui hárve go dulkka geavahit gulahallamis, dat lea dušše jus riŋgejeaddji ii huma dárogiela.

– Hástalussan lea go 110-guovddáš galgá midjiide muitalit gos dat lea, dalle de dávjá šaddá hui váttis ipmirdit maid oaivvildit go eai máhte sámi bustávaid, lohká Turi.

• Loga maid: Norggas dohkkehan 600 sámi báikenama diimmá rájes

Evttoha čovdosa

Turis lea baicca eará čoavddus hástalussii.

Riikkaidgaskasaččat gávdno sierra rádioalfabehta, maid maiddái gohčodit Nato fonehtalaš alfabehtan.

Dán alfabehtas lea juohke bustávas okta sátni, omd A lea Alfa, B lea Bravo, C lea Charlie.

– Dát lea hui stuora veahkkin stávedettiin váttes namaid. Mun de jurddašin, naba jus diekkára sáhttá dahkat sámegiel bustávaid várás, livččii go dat čoavdán min hástalusa, lohká Turi.

Son lea váldán oktavuođa sihke Sámedikkiin ja Servodatsihkkarvuođa- ja gearggusvuođadirektoráhtain ja ávžžuhan ahte maiddái sámegiel bustávaide ráhkaduvvoše diekkár sánit.

Sámedikkis lea čuovvulan dan ávžžuhusa ja ráhkadan evttohusa mot diekkár rádioalfabehta sáhtášii leat sámi bustávaide.

– Min árvalusas leat eŋgelasgiel sánit, dan geažil go dat galgá doaibmat riikkaidgaskasaččat, dadjá Sámedikki giellaossodaga fágajođiheaddji Liv Karin Klemetsen.

Servodatsihkkarvuođa- ja gearggusvuođadirektoráhtas eai leat vuos geargan meannudit ášši.

Direktoráhta ossodatdirektevra Sigurd Heier lohká iežaset dál guorahallame maid sii sáhttet dahkat áššiin.

– Ahte báikenamat daddjojit riekta lea dieđusge dehálaš heahtegulahallamis. Dál čoavdit giellahástalusaid dulkkain, lohká Heier.

Son lasiha vel ahte dán áigge boahtá olu olbmuin automáhtalaččat diehtu heahteguovddážii gos sii leat go riŋgejit heahtenummarii.

– Dat dieđusge maid eastada boastut ipmirdeames giellaváttisvuođaid geažil, lohká Heier.

27.11.20 NRK lea lasihan cealkaga 110-guovddáža dihtorprográmma birra artihkkalii maŋŋel go Finnmárkku 110-guovddáža jođiheaddji dan háliidii mielde artihkkalii.