Korte nyheter

  • Kárášjoga ođđa báhppa vihahuvvon

    Sotnabeaivve vihahuvvui Kárášjoga ođđa gielddabáhppan Stein Erik Anti. Son lea Sirpmás eret ja sus lea maiddái sohka Kárášjogas. Norggas ii leamašan máŋgga čuohte jahkái eatnigielat davvisámegiel báhppa. Anders Porsanger lei Várggáin báhppan 1771 ja son lea dat ovddit báhppa, geas eatnigiellan lei davvisámegiella. Davvi Hålogalándda bisma Olav Øygard dadjá dán historjjálaš beaivin go sápmelaš geas davvisámegiella lea eatnigiellan, lea báhppan vihahuvvon. Gielddabáhppa Stein Erik Anti dadjá, ahte lea dehálaš searvegoddái beassat gulahallat eatnigielain báhpain ja maiddái gullat sártniid sámegillii. Sutnje alcces maid álkit gávdnat sániid sámegilli go sárdnái ráhkkana, dadjá Anti. -Dát lei illubeaivi, dát lokte sámegiela ja kultuvrra árvvu girkus, dadjá Nuortanáste váldodoaimmaheaddji Ann Solveig Nystad.

  • Passiiva borgguheapmi ja borasdávda

    Nissonolbmuin lea stuorát riska buohccát čižžeborasdávdii, jos leat mánnán gillán passiiva borgguheamis. Dan leat Romssa árktalaš universitehta dutkit gávnnahan, čállá Forskning.no. Dutkit leat čuvvon 46 000 nissonolbmo máŋgalot jagi ja leat gávnnahan, ahte čieža proseantta borasdávddain livčče sáhttán vealtat, jos vánhemat eai livčče borgguhan. Dutkamuš lea almmuhuvvon borgemánus International Journal of Epidemiology áigečállagis.

    Et barn i røykeområde
    Foto: FrÈdÈric Cirou / Frederic Cirou / PhotoAlto
  • Ođđa musihkkašáŋŋer

    Polardegos lea ráhkadan ođđa musihkkašáŋŋera pandemiija áiggis. Samplebaserejuvvon Punkan gohčodit dan.

    Eks-Joddski, gii lei Tungtvann joavkkus ovdal, muitala ahte sis eai lean dákkár plánat oabanassiige. Muhto de galggai ráppet ritmmaide maid produseanta Salvador lei bidjan oktii.

    – Dat ii lean vejolaš, go dat lei punka. Nu ahte moai smiehtaime ahte dalle moai ráhkadetne punka. Das beare šattai eanet, ja fáhkka ledje munnos doarvái šuoŋat guokte álbumii ja vel olles joavku mielde, čaibmá Jørgen.

    Biru Baby lávlu, Hánná Rein, maid lea mielde joavkkus. Sus leamaš somá studios, muhto muitala ahte su mielas orui prošeakta oalle ártet go jerre su mielde.

    – Mun smihtten “Mii birui bat dát lea. Mun in leat goassige gullan dákkár ártegis musihkka” muitala Hánná.

    Dál go musihkka lea almmuhuvvon, de leaba ovtta oaivilis. Dá lea justa dat musihkka maid máilbmi dál dárbbaša.