Diktačálli vádjolan – su lávlagat leat guoimmuhan máŋga buolvva

– Son deaivvai áiggi vuoiŋŋa, mii lei dalle go ČSV riegádišgođii. ČSV han lei morránan, čuvgejuvvon sápmelaččaid lihkadus.

Nu čilge Sámi allaskuvlla sámekultuvrra ja girjjálašvuođa professor Harald Gaski NRK:ii.

ČSV mearkkaša Čájet Sámi Vuoiŋŋa.

– Sii gáibidedje sámi vuoigatvuođaid ja háliidedje loktet sámi iešdovddu.

1970-vuođđalogus Nils Viktor Holmberg čálii politihkalaš divttaid. Dasto leat dovddus sámi artisttat bidjan dáidda šuoŋaid.

Dovdduseapmus lávlagat leat «Deatnogáttis» ja «Dårlig dárogiella».

• Loga eanet sámegiel ságaid dáppe.

– Nils Viktor Holmberg teavsttat šadde dego speadjalin das mii dáhpáhuvai servodagas. Máŋgga su teavsttas lea ain relevánsa dálá áigge, čilge Gaski.

– Movttiidahtii nuoraid

Nils Viktor Holmberg vádjolii miessemánu 16. beaivve. Son lei 77 jagi boaris. Bearjadaga son hávdáduvvui Buolbmágis.

Hartvik Hansen lea okta dain gii lei mielde Deatnogátte Nuorain. Joavku dagai Holmberg divtta «Deatnogáttis» dovddusin miehtá Sámi.

Hansen muitala, ahte Nils Viktor Holmberg čálii dán divtta go lei movttáskan go sii ledje juoigagoahtán.

– Son attii midjiide maid hirbmat movtta. Nils Viktor Holmberg lei hirbmat sátnerikkis ja son govahalai áššiid nu bures, muitala Hansen.

Hansen mielas lea suohtas go «Deatnogáttis» áiggi mielde lea šaddan dego Deanu sápmelaččaid álbmotlávllan.

– Dat lea ovtta láhkái hui lunddolaš. Teaksta guoskkaha deatnogátte ássiid eallima bures. Dat muitala man dehálaš Deatnu lea midjiide, čilge Hansen.

– Heajos dárogiella

Hilda ja Duottarlunttat dahke «Dårlig dárogiella» lávlaga dovddusin Sámis. Dat almmuhuvvui jagis 1977.

Vieljaš guovttos Ámmun ja Toralf «Totti» Johnskareng bijaiga Nils Viktor Aslaksen tekstii šuoŋaid.

Dán jagi almmuhii Ámmun Johnskareng ođđa skearru mas «Dårlig dárogiella» lea okta lávlagiin.

– Olbmot dovde iežaset dán lávlagis. Hui olu sápmelaččat han seaguhedje giela, čilge Johnskareng.

Dán lohká professor Harald Gaski:

– Sápmelaččain daddjui dan áigge leat heajos dárogiella ja earát bilkidedje sin. Dan birra dat Nils Viktor čálii seammás go cuiggodii eiseválddiid badjelgeahččanvuođa.

– Dálá nuorat áddejit teavstta eará láhkái. Sii dovdet dan kommentáran dasa mo dárogiella báidná sámegiela, čilge Gaski.

Son lasiha ahte dat han lea ge erenoamáš girjjálašvuođa teavsttaiguin, sii ellet sin iežaset eallima ja juohke áigi fuomáša ođđa beliid dain.

Ámmun Johnskareng lohká Nils Viktor Holmberg teavsttaid movttiidahttán su ja son bijaige šuoŋaid golmma diktii maid Holmberg čálii.

– Sus ledje sihke politihkalaš ja satiirralaš teavsttat. Daiguin lei somá bargat, dadjá son.

Iešdovdu lei sihkastuvvon eret

Girječálli Ingjerd Tjelle čállá Nils Viktor Holmberg birra girjjistis «Bortsendt og internert - Møter med internatbarn».

Dás lea teaksta luđolaččat jorgaluvvon sámegillii.

«Nils Viktoris leat báhcán máŋga hávi jagiin Buolbmága skuvlainternáhtas. Son lei earálágán ja lámis.»

Amas deahkkedávda dagai su árgabeaivvi váttisin. Nuppit boagustedje go son lihkadii.

– Ledjen álo balus ja doarggistin. Iige dilli šaddan buoret go in dárustan. Mu iešdovdu lei dego sihkastuvvon eret, muitala Holmberg girjjis.

Muhtin jagi dassái bovdejuvvui diktačálli Buolbmága gilivissui lohkkat divttaidis jitnosit. Son almmatge ii nákcen čuožžilit go šattai su vuorru.

– Son doarggistišgođii fáhkka, ja dovddai iežas fas dego internáhttamánnán, muitala girječálli girjjis.

Son lei sátnemeašttir

Harald Gaski geavaha čáppa sániid go hállá Nils Viktor Holmberg birra.

– Son lei vuollegaš olmmoš. Son maid dovddai iežas saji servodagas. Son dovddai dan fámu mii poesiijas ja buriid dajaldagain lea. Son lei dakkár sátnemeašttir geasa olbmuin lei respeakta.

• Loga nai: Gučči, čiŋat ja čsv
• Loga nai: Sámi muitalan árbevierru orro rievdamin
• Loga nai: Sámi sátnevádjasat máilbmái