Roman (34) ovddida musihkain áiton giela

Musihkka ja gielddasámegiella leat nuorra albmá stuorámus beroštumit.

Roman Jakovlev

MUSIHKKÁR: Roman Jakovlev liiko Guoládaga árbevirolaš luđiide. Dál háliidivčči seailluhit dáid luđiid maŋit áigiái.

Foto: Aleksander Paul / Frilans

– Dađibahábut eai leat nu gallis geat beroštit gielddasámegielas. Danne geahččalan musihka bokte oažžut eambbo sápmelaččaid beroštit sihke gielas ja sámevuođas.

Roman Jakovlev - Jienat Lujávrris

OĐĐA SKEARRU: Pavla Konkova luođit

Foto: Aleksander Paul / Frilans

Guovtte mánu áigi Roman Jakovlev almmuhii CD-skearru «Jienat Lujávrris». Dás son lea ođasmahttán dovddus sápmelaš juoigi Pavla Konkova rohkki luđiid dahje leu'dd.

Jakovlev lea bidjan luđiide šuoŋaid ja čuojaha gitára ja piano.

Konkova eanemus dovddus luohti lea «Modjás Katrin», man Mari Boine juoigá.

– Skearru lea šaddan buorre ja mun lean das olu oahppan, dadjá Jakovlev.

Gielalaš almmái

Su váhnemiin ii lean ráhpa beroštupmi musihkkii, muhto son fuobmái mánnán searvat musihkkakursii.

– Álggus čuojahin geasanasa. Dasto lean ieš oahppan eará čuojanasaiguin čuojahit, muitala Jakovlev.

Roman Jakovlev

MUSIHKKABEALLJI: Roman Jakovlev lea ieš oahppan čuojahit sihke piano ja gitára.

Foto: Aleksander Paul / Frilans

Son lea easkka rávisolmmožin beroštišgoahtán iežas čearddalaš duogážis.

– Mun smiehttagohten, ahte manne son lean nu čeahppi birget luonddus. Dalle fuobmájin, ahte čilgehus ferte leat go lean sápmelaš, mojohallá Jakovlev.

Álggus vuos oahpai davvesámegiela Norgga beale Sámis. Dál lea oahppagoahtán gielddasámegiela.

Roman Jakovlev lea oažžugoahtán eambbosiid mielde beroštit gielas. Okta dain lea su buorre ustit Jarsem Galkin

Suinna ovttas geahččaleaba ovddididt gielddasámegiela ođđaáiggásaš musihkka bokte.

Ustit ráppe. Ieš Roman Jakovlev lágida musihka ja šuoŋaid.

Áiton giella

Roman lea okta nuoramusain gii hálddaša gielddasámegiela.

Gielddasámegiella leage Unesco duođalaččat áiton gielaid listtas. Unnitgo 700 olbmo hálddašit giela.

Eanaš giellageavaheaddjit leat eallilan olbmot.

– Orru leamen veadjemeahttun oažžut duođalaš dieđuid das galle sámegielhálli leat Ruošša bealde, čilge Lujávrri sámi čearddalaš kulturguovddáža direktevra Tatjana Sečko.

Tatjana Sečko

EAHPEVISSIS LOGUT: Sámeguovddáža jođiheaddji Tarjana Sečko ii loga vissásit diehtit gallis Guoládagas máhttet sámegiela.

Foto: Aleksander Paul / Frilans

Lujávrri vuođđoskuvllas ii leat gielddasámegiella geatnegahtton fága. 30 oahppis lea sámegiella válljenfágan ovtta diimmu vahkkui. Joatkkaskuvllain ii gal sáhte oahppat giela.

Duollet dálle dollojit gielddasámegiel kurssat rávisolbmuide ja mánáide moatti báikkis Guoládagas.

– Soapmásat hálddašit sámegiela bures ja hállet dan beaivválaččat. Earát gis áddejit giela, muhto eai hála. Dasto leat dat geat máhttet moadde sáni. Sii dadjet earáide, ahte máhttet sámegiela, vaikko eai daga dan, čilge Sečko.

– Norggas oahppat

Gielddasámegillii leat unnán girjjit almmuhuvvon. Rádios dahje televiššuvnnas eai leat jeavddalaš gielddasámegiel sáddagat.

Iige leat sierra neahttasiidu dahje áviisa mii fállá ođđasiid dahje áigeguovdilis ságaid gielddasámegillii.

Lovozero grunnskole

II GEATNEGAHTTON FÁGA: Lujávrri vuođđoskuvllas sáhttá oahppat gielddasámegiela, muhto dušše válljenfágan.

Foto: Aleksander Paul / Frilans

UNESCO lea kárten máilmmi sullii 6000 giela. Dáin bealli sáhttet jávkat jus juoga ii dahkkoš.

– Norgga beale sápmelaččain lea guhkes áigge vásáhus oahpahit sámegiela olbmuide ja čállit oahppogirjjiid. Fertešeimmet sis oahppat, oaivvilda Roman Jakovlev.

Korte nyheter

  • Sámi diktagirji historjjálaš

    Gaskavahku eahkeda vuittii sámi girječálli Mary Ailonieida Somby, Sombán Mari, diktagirji dakkár bálkkašumi man ii oktage sámi girji ovdal leat vuoitán. Diktačoakkáldat “Beaivváš mánát/Leve blant reptiler” oaččui bálkkašumi Årets vakreste bok. Girječálli lea ieš čállán ja hábmen girjji. Árvvoštallanjoavku cealká: - Earenoamáš čáppa girji mii muitala historjjá mii ii leat seamma čáppat. Bálkkašupmi lea geigejuvvon Norggas 1933 rájes.

  • Njuovvan eambbo bohccuid

    Dan jagi bohccuid njuovvanlohku čájeha ahte buvttadeapmi lea lassánan, diimmá heahtejagi maŋŋel. Dássážii leat njuovvan birrasiid 28.000 bohcco, ja lohku lea lassánan 11.000 bohccuin diimmá ektui.

    Boazodoallostivrra jođiheaddji, Inge Ryan, dadjá ahte buore guohtun dán jagi lea dagahan ahte bohccobierggu buvttadeapmi lea lassánan.

    Reinslakt
    Foto: Eilif Aslaksen / NRK