ON:a giellajahki addá ođđa doaivaga eamiálbmogiidda

Talitha Tolles gullá metis-álbmogii Kanadas. Son lea, dego eanaš oassi su álbmogis, massán gielas. Dát lea bahča ášši sutnje.

– Min rivvejedje eret ruovttuin ja dolvo internáhtaide, gos vásiheimmet illasteami ja gielddahalaimet hupmámis eatnigiellamet.

Vaikko dušše njealjis ságastit Tollesa giela dál, de son ii vuollán. Son lohká dál dárbbu ražastit.

Ikte rahppui Ovttastuvvon našuvnnaid riikkaidgaskasaš eamiálbmot jahki Pariissas. Giellajahki galgá leat veahkkin beastimen áitojuvvon gielaid.

Tolles jáhkká giellajagi sáhttit leat ávkin, ja dehálaš lávkin ealáskahttit váibmogielas.

– Dál lea min duohken

Norgga sámediggepresideantta Aili Keskitalo lea maiddái Pariissas. Son lea válljejuvvon UNESCO stivrenjovkui mii lágida eamiálbmogiid giellajagi.

– Giellajahki fállá midjiide vejolašvuođa loktet oidnosii min giellačuolmmaid. Dál lea min duohken geavahit dan buorrin, dadjá Keskitalo.

Rašes ja duođalaš dilli

Giellajahki galgá nannet eamiálbmogiid gielaid, mat leat nu rašes dilis ahte jávket oalát jus dál eai gádjugoađe dáid.

Keskitalo lohká dán geatnegahttit ON miellahttu stáhtaid váldit duođas sin dárbbuid.

Máilmmis gávdnojit badjelaš 6000 giela. Ollu dáin leat jávkamen, ja eamiálbmotgielat leat erenomáš rašes dilis.

Dát boahtá ovdán UNESCO giellalisttus. Buot sámegielat leat oassin listtus mas čájehit máilmmi eanemus áitojuvvon gielaid. UNESCO lea ON:a organisašuvdna oahpahusa, kultuvrra ja diehtojuohkima váste.

Gielat bisuhit máilmmi valljodaga

ON háliida giellajagi bokte oažžut eanet olbmuid ja erenomážit stáhtaid ipmirdit manin dáid gielaid lea dehálaš gádjut.

Eamiálbmot gielain lea dehálaš rolla bisuhit máilmmi kultuvrralaš ja lingvisttalaš valljodaga, dadjá ON:a spesiála-raportevra Victoria Tauli-Corpuz.

– Jus gielat jávket de jávká maid kultuvrralaš máhttu, viisodat ja árvvut.

• Loga maid: ON dáhttu gádjut Katarina váibmogiela