ON dáhttu gádjut Katarina váibmogiela

Dán jagi lágidit ovttastuvvan našuvnnat eamiálbmotgielaid jagi.

Ovttastuvvan našuvnnat háliidit giellajagi bokte nannet eamiálbmogiid gielaid ja oažžut eanet olbmuid ipmirdit manin dáid gielaid lea dehálaš gádjut. Jus gielat jávket de jávket maid kultuvrrat ja ealáhusat, cealká ON.

Dát lea illusáhkan Katarina Barrukii gii lea ubmisámegielat. Su eatnigiella lea okta dain eanemus áitojuvvon gielain máilmmis. Sus leat stuora vuordámušat dán jahkái.

– Dát lea dehálaš bargu. Mon sávan ahte dát buktá midjiide vásáhusaid eará guovlluin ja mot doppe barget gádjun dihte giela.

Son ja su viellja leaba áidna dán buolvvas geat hupmaba ubmisámegiela.

Vaikko unnit go logi olbmo hálddašit Katarina Barruka eatnigiela de lea dat beaggigoahtán miehtá máilmmi. Lávlut iežas eatnigillii lea áibbas lunddolaš sutnje.

Su mielas galgá giella gullot iešguđegelágan arenain jus galggaš seailut ja ovdánit.

– Giella han lea oassi mus ja dasa lea ollu čadnon. Jus giellá jávká ii jávká dušše oassi mu identitehtas muhto maid dehálaš máhttu mu kulturárbbis.

Bihtán- ja Ubmisámegielat rahčet eanemusat

Máilmmis gávdnojit birrasiid 6000 giela. Dáid dilli boahtá ovdán Unesco giellalisttus. Buot sámegielat leat oassin listtus mas čájehit máilmmi eanemus áitojuvvon gielaid.

Vearrámus dilis leat nuortalašgiella, bihtánsámegiella ja ubmisámegiella.

Unesco lea Ovttastuvvon našuvnnaid organisašuvdna oahpahusa, kultuvrra ja diehtojuohkima váste.

Sámegielaid ovddasteaddji

Norgga sámediggepresideantta Aili Keskitalo lea válljejuvvon Unesco stivrenjovkui mii galgá lágidit eamiálbmogiid giellajagi.

Son háliida sihkkarastit ahte sámegielat eai bázáhala digitálalaš ovdáneamis.

– Sámegielat galggaše beassat leat geavatlaš giellan maid digitála áiggis. Mii galgat sáhttit ávkkástallat ođđaáigásaš veahkkeneavvuid maid sámegillii.

Son álggahii nai ođđa jagi giellacealkámušain.

– Sámástehket vai min gielat ovdánit ja min boahtteáigi nannejuvvo, logai Aili Keskitalo ođđajagisártnistis.