Háliidit hávdádit 130 rieviduvvon dákterikki ja oaiveskálžžu

– Mun ledjen veahá hirpmástuvvan. In dieđe juste mo mun galggan reageret dása. Lea nu ilgat, maid muitalat, dadjá Unjárgga girkoverdde Ann Sissel Andersen NRK:ii

Son ovddasta Norgga Girku Unjárggas hálddahuslaččat.

Son ii dovdan dan dološ historjjá mii muitala ahte su ruovttubáikkis leat rieviduvvon 130 dákterikki ja oaiveskálžžu.

Rogge dákterikkiid

Dákterikkiid ja oaiveskálžžuid roggan dáhpáhuvai sullii 1915 rádjái Unjárggas, siskkimusas Várjjatvuonas Finnmárkkus.

Doppe rogge earet eará gávpeolbmát, muhtin doavttir ja girkočuojaheaddji dákterikkiid ja oaiveskálžžuid. Sii vuvde daid, earet eará Oslo Universitehtii.

– Mun jáhkán ahte sáhttá leat sáhka sihke mu ja maiddai ollu eará Unjárgalaččaid máttuid birra, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka.

Sean Denham Dexter gii jođiha Dákteriggelávdegotti, dahje Skjelettutvalget, lea ovtta oaivilis ahte máttut soitet rieviduvvon.

Dákteriggelávdegoddi ráđđe áššin mat gusket dákterikkiide ja oaiveskálžžuide.

– Smávva servvodagain nugo Unjárggas lea jáhkehahtti ahte eatnašat leat máttut dáid olbmuin, juoga láhkai. Dát guoskkaha buohkaide, dadjá Denham NRKii.

Ingar ii oaččo veahki gávdnat máttaráhku.

Hávderievideapmi lea boares trauma Várjjatvuonas. Muhtomin čuvvo maiddái smávva suorbmasat, niibbit dahje čiŋat mielde go rievidedje dákterikkiid.

Sámediggepresideanta lea ieš Unjárggas eret, mii lea unna sámi gielddaš gos ásset sullii 900 olbmo. Son orru dál Álttás.

– Lea áibbas hirpmástuhtti ahte dat rieviduvvo hávddiin ja sáddejuvvojedje «De Schreinerske Samlinger» nammasaš čoakkáldahkii dutkama várás, dadjá son NRKii.

– Galgá go dáid máhcahit Unjárgii?

– Mu čiekŋaleamos sávaldat lea ahte sii galget fas beassat vuoiŋŋastit ruovttus. Dat ferte čađahuvvot rivttes, várrogas ja gudnejahtti vugiin, mii fuolaha maŋisboahttiid sávaldagaid ja jápmán olbmuid gutnálašvuođa, dadjá sámediggepresideanta.

Norgga museain leat maid eará álbmotčearddat dákterikki vuorkkáin.

– Dálkkoda háviid

Sean Denham Dexter jođiha «Skjelettutvalget», dahje Dákteriggelávdegotti, ja jáhkká ahte ođđasit hávdádeamit sáhtašii veahkehit dikšut rabas háviid.

– Olbmot dovdet ain bákčasiid das mii lea dáhpáhuvvan. Ná sáhttá máhcahit árvvolašvuođa dovddu, dadjá Denham.

Son maid jáhkká ahte eamiálbmogat soitet dovdat eambbo lagasvuođa máttuide.

Áššedovdi čilge maid ahte lea dehálaš ahte servvodagat main lea sáhka, ieža besset mearridit mo eretvádjolan máttut galget gieđahallot.

Maiddái USAs gávdnat sullasaš historjjáid doložiid rájes. Dakota Oyate-servvodat Minnesotas lea áiddo beliid nuppes hávdádan vihtta rieviduvvon máttu.

– Sii čilgejedje dáhpáhusa dego ahte ožžot ruovttuluotta sorjjasmeahttunvuođa. Dál sii ledje fas posišuvnnas válljet mo máttuid galgá gudnejahttit, čilge Denham NRKii.

Čohkkejuvvon nálledutkamii

Dávttiid maid gávdne daid boarráseamos dološ hávddiin hávdáduvvojedje maŋimuš duhátjagis ovdal min áigerehkenastima

NRK lea čállán máŋga áššiid mat gusket "De Schreinerske Samlinger" nammasaš čoakkáldahkii, mii lea máilmmi stuorámus dákkár lágan čoakkáldat – mas leat rieviduvvon sámi oaiveskálžžut ja dákterikki.

Oslo Universitehtas leat guokte keallára dievva «skuovvadoassahávddit», báberkássa hávddit.

Dáppe vurkkoduvvojit badjel 1000 sámi dákterikki mat leat suoláduvvon risttalaš girkohávddiin, muhto maiddái sámi dološhávddiin, gaskkal Finnmárkku ja Trøndelága.

Ollu dáin čohkkejuvvojedje Oslo universitehtii nálledutkamii.

Dákterikkit ja oaiveskálžžut bassojedje kemikálain ja buhtistuvvo oalát. Oaiveskálžžuid ges mihtidedje ja bidje dieđuid arkiivvaide, geahččan dihte earret eará erohusa dážaid ja sápmelaččaid gaskkas.

Odne lea Sámediggi mii mearrida galget go sámi dákterikkiid dutkat, vai galget go daid hávdádit ođđasit. Ovdal lei Oslo universitehta mii okto mearridii čoakkáldaga badjel.

– Jus don ieš dieđášit ahte dus leat máttut Unjárggas geat lea roggojuvvon hávddis eret ja dolvojuvvon «De Schreinerske samlinger» čoakkáldahkii, maid don háliidivččet daid eretvádjolan máttuid ektui?

– Mun háliidan ahte sii besset vuoiŋŋastit doppe gosa ledje hávdáduvvon, ja dat lea ge ulbmilin. Muhto mii fertet geavahit áiggi albma proseassaide, dadjá sámediggepresideanta.

Hirpmahuvvon sátnejođiheaddji

Unjárgga sátnejođiheaddji, Berit Rannveig Nilssen dovdá historjjá hávderievidemiid birra.

Muhto son ii diehtán man stuoris oaiveskálžžuid suolavuohta leamaš. Son lea hirpmahuvvon dieđuide ahte leat rieviduvvon 130 dákterikki dán unna gielddas.

– In diehtán ahte ledje nu máŋggas. Livččii lunddolaš oažžut sin fas Unjárgii, lohká sátnejođiheaddji.

Sátnejođiheaddji oaivvilda maiddái ahte lea lunddolaš sihtat ovttasbarggu Sámedikkiin, go sii mearridit oaiveskálžočoakkálmasa badjel odne. Ovdal mearridii Oslo Universiteta buot ieš.

– Dát lea sevdnjes oassi min historjjás mii boktá dovdduid. Lea lunddolaš ovttasbargat Sámedikkiin dákkár áššiin, lohká son.

Sátnejođiheaddji čujuha hávdádeapmái mii lei 2011:s go nuortalaččat hávdáduvvojedje ođđasit.

Njávdámis Finnmárkkus rievidedje hávddiid jagi 1915is. Go dákterikkit máhcahuvvo ruovttoluotta de lei stuorra hávdádus ja dáhpáhus Njávdámis.

Dát hávdádeapmi 2011is, sáhtašii leat hápmi ja vejolaš hávdádanproseassa maid čuovvut, oaivvilda sátnejođiheaddji Berit Ranveig Nilssen.

Nilssen oaivvilda ahte proseassa ferte álggahuvvot farggamusat. Ná sáhtášii čađahit hávdádemiid govttolaš áiggis.

– Mun govahalan dán vejolažžan ovdal jagi 2030. Lea váidalahtti go dutkama dihte leat bargan dákkár daguid, lohká son.

NRK lea guorahallan njuolggadusaid mat gusket «De Schreinerske samlinger» gieđahallamii.

Njuolggadusain maid Sámediggi ja Oslo universitehta galgá čuovvut, ii gávdnu bagadus ahte maid gielddat, bearrašat dahje sogat galget dahkat, jus ballet ahte leat máttut Oslos Universiteta kealláris.

Ná gáibidat ruovttuluotta ruovttoluotta máttuid.

Sámediggi álggaha dál barggu ráhkadit njuolggadusaid mo hálddašit sámi dákterikkiid ja oaiveskálžžuid.

Vuordá vuolggaheami

Sámedikkis lea luohttámuš dasa ahte Unjárgga sátnejođiheaddji ja gielddastivra dahká iežas mearrádusaid. Sámediggi gulahallá áinnas gielddain jus dáhttot, čilge Silje Karine Muotka.

– Buot jearaldagat mat gusket dákterikkiid máhcaheapmái galget sáddejuvvot vuos Oslo universitehtii, mii gaskkusta dan fas Sámediggái. Dán áiggis go NRK-jearahallan čađahuvvo, de ii leat Sámediggi ožžon dákkár gáibádusa Unjárggas, dadjá Silje Karine Muotka NRK:ii.

Son oaivvilda maiddái ahte šiehtadus Sámedikki ja Oslo universitehta gaskka mudde buori muddui mo Sámediggi ja Oslo universitehta galgaba meannudit gáibádusaid máhcahit dákterikkiid ja oaiveskálžžuid.

Dát mearkkaša ahte Unjárgga gielda ferte ieš vuolggahit dákkár proseassa. Sii fertejit vuos váldit oktavuođa Oslo universitehtain mii gaskkusta dan Sámediggái viidáseappot.

– Go vejolaš máhcahangáibádus boahtá, de mii váldit oktavuođa singuin ja digaštallat movt proseassa galgá leat viidáseappot, dadjá sámediggepresideanta.

Sihke dáža ja sámi servvodagain leat hávderievideamit čađahuvvon.

Suollagat ožžo dávjá barggu oaiveskálžorievváris, professoris ja anatomas Kristian Emil Schreineris. «De Schreinerske samlinger» čoakkáldat lei nammaduvvon Kristian Emil Schreiner namas. Namma lea gieskat rievdaduvvon ja gohčoduvvo dál Bioantropologisk čoakkalmas.

Sámediggi ii vástit konkrehta dasa ahte lea go sis sierra dieđihangeatnegasvuohta gielddaide oaiveskálžu rievidemiid birra. Dattege vástidit sii e-poasttas:

– Sámediggi deattuha fátmmasteaddji proseassaid ođđasit hávdádangáibádusaid áššemeannudeamis, čállá sámediggepresideanta.

Unjárgga sátnejođiheaddji Berit Ranveig Nilssen čilge ahte soaitá dárbbašuvvot politihkalaš proseassa Unjárggas ovdal dolvot ášši viidáset. Dan lea maid ovddeš sátnejođiheaddji Knut Store (Bb) lohkan.

– Rabas hávddiide hávdádit

Unjárggas mii maid deaivvadit Unjárgga Sámiid Searvvi ovddeš jođiheddjiin, Øystein Birgitseniin.

Son lea váldán NRK:a mielde Ceavccageađgái. Dat lea 10.000 jagi boares bassebáiki ja doppe leat maid dološ hávdesajit, ovdal risttalašvuođa rájes, ráhkaduvvon juvvii.

Muhtin gávpealmmái gii gávppašii Ceavccageađggis 1800-logus rabai ollu dološhávddiid. Son rievidii sihke oaiveskálžžuid ja dákterikkiid.

– In leat ságastallan dan birra sámi-searvvis, muhto alccen ii leat gal áibbas amas jurdda oažžut daid ruovttoluotta. Soaitá ahte sin sáhtašii hávdádit hávddiide mat leat rahpasat Ceavccageađggis, dadjá Birgitsen NRK:ii.

Øystein Birgitsen lea maid ovddeš Unjárgga sátnejođiheaddji ja dovdá gieldda bures.

Son ja dálá sátnejođiheaddji leaba ovtta oaivilis ahte dat sáhttá leat buorre čoavddus.

– Son muitala ahte guovlu lea erenomáš go eana lea goikkis. Dáppe hávdádedje ovdal birra jagi, čilge Øystein Birgitsen.

Sii geat leat rieviduvvon risttalaš hávdesajis, Selešnjárgga boares girkogárddis, nuppe bealde vuona, sáhttet dohko hávdáduvvot, evttoha Birgitsen. Dat leat sullii bealli dain 130 dákterikkiin ja oaiveskálžžuin.

Dalle ferte guorahallat visot dákterikkiid oaidnin dihte gosa dat gullet.

Dávjá merkejedje dákteriggeosiid ja oaiveskálžžuid nummiriin, vai oidne ahte dat gulle oktii.

– Dego bivdotrofea

Girkoverdde Ann Sissel Andersen oaivvilda ahte oaiveskálžu čoakkalmas Oslo Universitehtas, leamaš dego bivdu leamaš.

– Bivddus sii han basset elliid oaivvi kemikálain vai oaiveskálžu buhtistuvvo, ja de heŋgejit seaidnái dego bivdotrofean, lohká son.

Dán seammá fertejedje dolin dahkat suoláduvvon oaiveskálžžuin ja dákterikkiiguin. Sivvan dasa lei buhtistit olmmoš bázahusaid go galgá bidjot Universitetat rádjosii.

Su mielas lea dehálaš gudnejahttit sin geat leat eallán ja vázzán dáppe min ovdal.

– Dat gullá midjiide, ahte mii galgat árvvus atnit guhtet guimmiideamet. Álgoálggus livččen gal smiehttan ahte livččii dábálaš oažžut daid ruovttoluotta ja hávdádit sin, lohká girkoverdde.

– Livčče lunddolaš oažžut daid ruovttoluotta ja hávdádit sin, lohká Andersen.

Sámediggi álggaha dál barggu ráhkadit njuolggadusaid mo hálddašit sámi dákterikkiid ja oaiveskálžžuid.