Doarvái sápmelaš?

Maŋemuš vihtta jagi lea Ole Giæver (45) čirron eambbo go muđui eallimisttis.

Son dat lea ráhkadan «Ellos eatnu – La elva leve» filmma, man fargga čájehišgohtet buot kinolanjain miehtá riikka.

Filmmas oahpásnuvvat fiktiiva sámenieiddain Esteriin, gean Ella Marie Hætta Isaksen (24) neavttaša ja gii vuostálastá Álttá/Guovdageainnu-eanu huksema.

Olu ja guhkes ságastallamat sápmelaččaiguin, geat ain dovdet traumaid, morraša ja suhtu Álttá-ášši ja dáruiduhttinproseassa geažil, čuhce Giæverii garrasit.

Dattetge ii duhtan dušše gullat dáid muitalusaid. Ole Giæver ii lean goassege dovdan dáid dovdduid ieš. Son han ii lean sápmelaš.

Ovdalgo sáhtii filmma ráhkadit, de fertii iežainis guorahallat ja alddis jearrat: Lei go dá muitalus maid son sáhtii muitalit.

Stuorra earru

1970- ja 1980-logu molsašumis čuovui olles riika Álttá-ášši. Vuostálastin vulggii eiseválddiid áigumušas buođđut Álttá/Guovdageainnu-eanu Finnmárkkus čáhcefámu dihtii. Vuostálastimat álge báikkálaš birasgáhttenakšuvdnan, ja stuorui dáistaleapmin, mas čuožžilii gažaldat mo Norga meannuda iežas eamiálbmogiin.

Konflikta lei muhtin áiggiid dramáhtalaš. Miellačájeheaddjit čatne iežaset láhkkiiguin gitta huksenmašiinnaide 20 buolašgrádas. Máŋga čuođi politiijabálvvá sáddejuvvojedje Áltái ja sin dolvo militearafievrruiguin miellačájeheddjiid lusa gos sin galge čuohppat luovus ja doalvut sin eret. Sápmelaččat lávvejedje Stuoradikki olggobeallái vuostecealkámuššan. Máŋggas sis nealgudedje iežas. Ráđđehuskantuvrrain eai vuolgán šat olggos.

Vaikko ledje olu miellačájeheamit, de lei buođđu gárvvisin huksejuvvon 1987. Muhto dát dáistaleapmi dagai luotta Sámelága ja Sámedikki ásaheapmái. Ášši rehkenastojuvvo danin dego áigenuppástupmin historjjás mo Norgga stáhta lea gieđahallan sápmelaččaid ja kvenaid. Historjá mii ii leat rámpon veara.

Sii ledje guhká vásihan ahte sin kultuvra ja identitehta čihkkojuvvui ja geahččaluvvui jávkaduvvot. Ollugat sis geat ovdal elle heahpatvuođain, dál rámiin čuožžiledje. Sámit eai lean šat poastakoartamotiivvat, muhto politihkalaš fápmu.

Filbmadahkki Ole Giæver lei dušše guovttejahkásaš go dáistaluvvui garrasepmosit, muhto lei lihkká mielde miellačájehemiin. Su bearaš orui Álttás dan áigge. Ole áhčči čohkkái álbmotakšuvnna stivrras dulvadeami vuostá.

– In muitte maidege dan áiggis, muhto lean lihkká dovdan ahte Álttá-akšuvdna lea oassi mu bajásšaddamis. Dainna lean álo leamaš hui rámis.

Son lea ráhkadan eambbo filmmaid, mat leat su iežas vásáhusaid birra, main son iská mo lea leahkit olmmožin. (Don dáiddát oaidnán su viegadeame váriin, álás seakkážis vulos, iežas 2014 filmma «Mot naturen» máinnusplakáhtas.)

Filbmadahkki háliidii ráhkadit filmma mii eambbo guoskkai servodahkii, ja de iđii ge Álttá-ášši. Lei juoga dáinna stuorra, oktasaš mobiliseremiin mii darvehii su.

– Jus lea juoga masa áŋgiruššá dál, de dahká dan dávjá iežas identitehta dihte. Gávppašit gávppašanseahkain ovdalii go plástabussiin šaddá kontrástan dasa ahte kollektiivvalaččat bidjat searaideaset oktasašáššái.

Muhto go Ole lohkagođii ášši birra, de ii diehtán man stuorra mearkkašupmi das lei leamašan sámiide.

Okta sis gii oaččui su ipmirdit dán, lei Jorunn Eikjok (69).

Lei mielas vaikko heakkas bidjat

Dušše 26-jahkásažžan de lei son sámi miellačájehanjoavkkus. Sii vulge Osloi geiget gáibáduslisttu stáhtaministarii ja stuorradiggepresidentii. Go gáibádusat eai ollašuhtton, de nealgudišgohte iežaset.

Su eallinmuitalusas leat olu sullalasvuođat filmma váldoolbmuin, Esteriin, gii dovdá heahpatvuođa, vuolitvuođadovddu ja suhtu. Eikjok muitala ahte dan áigge fertii leat roastil, dat guhte dáistalii sámi vuoigatvuođaid beale.

– Iežan bealis dihten ahte jus duolbman joatkašuvvá, de jávket sápmelaččat. Mii jávkat iežamet eatnamiin. Áibbas duođas: Mun ledjen gearggus vaikko iežan heakka bidjat, dadjá son.

Okta min áigge stuorra ja váttes fáttáin lea kultuvrra ovddasteapmi, nu go ahte eamiálbmogat galget ieža beassat stivret go muitalusat sin servodagain muitaluvvojit. Austrálias eai beasa vearrásat ráhkadit filmmaid main lea eamiálbmot sisdoallu jus prošeakta ii leat mange láhkai sákkastuvvon birrasii mii govviduvvo.

Jorunn Eikjoka mielas lea lunddolaš ahte jerrojuvvo geat galget ráhkadit dakkár filmmaid.

– Mii háliidat ieža muitalit, ja dat geavvá eambbo ja eambbo dán dekoloniserenproseassas man oaidnit miehtá máilmmi. Seammás jáhkán ahte dohkkehišgohtet eambbo ahte earátge go eamiálbmogat ráhkadit dákkár filmmaid, dađi mielde go diđolašvuohta fáttá birra cieggá filbmadahkkiide.

Giævera vuosttaš jurdda lei: «Mun in sáhte ráhkadit dán filmma. Dát ferte leat sámi filbma mii muitaluvvo sámi oaidninsajis.»

Son dovddai ahte das fertii leat vuođđu sámi birrasis, juoga mii sus ii ollenge lean. Son ozai dohkkeheami sis gean birra muitalus duođaid lei. Dohkkehitgo sii oppanassiige su ráhkadit filmma sámiid eksisteanssa rahčama birra man son nu sakka háliidii ráhkadit?

Internašunála Sámi Filbmainstituhtta attii filbmaprošektii sihke moralalaš ja ekonomalaš doarjaga – muhto bijai maid muhtin gáibádusaid sámi ovddasteami hárrái.

Buvttadanfitnodagain Mer Film lágidii Giæver álbmotčoahkkima Guovdageainnus muitalan dihte filbmaprošeavtta birra. Sámi filbmabargit, ovttasbargoguoimmit, statisttat ja neavttárat rekrutterejuvvoje. Miellačájeheaddjit jearahallojedje ja besse lohkat mánusa.

Maŋŋel go gulai daid olu nissoniid birra, geat váikkuhedje Álttá-ášši, de diđii Giæver ahte váldorolla fertii leat nisu.

Miellačájeheaddji

Neavttár, gean lei ohcame, fertii leat dovdan muhtin ráje dain bákčasiin maid Ester dovddai, muhto sus fertii maid leat siskkáldas fápmu. Ole lei bearrašiin geahččame NRK lávlungilvvu «Stjernekamp» 2018 čavčča, go dát nieida fáhkka iđii šerbmii.

«Son lea dego ráhkaduvvon válddorollii», jurddašii son.

Deatnulaš Ella Marie Hætta Isaksen dadjá ahte son lea riegádan miellačájeheaddjin. Son lea čalmmustahttán iežas Nussir-ruvkke dáistaleamis Riehpovuonas olggobealde Hámmerfeastta.

Girjjistis «Derfor må du vite at jeg er same» čállá Ella Marie iežas goaskki birra, gii sáddejuvvui internáhtaskuvlii 1960-logus. Doppe ráŋggáštuvvui fysalaččat jus sámástii. Ella Marie gohčoda dán «buolvvabávččasin», man son válddii mielde iežas neavttárálgui.

– Bođii hui lunddolaččat. Mun fertejin čađat doalahit iežan dovdduid lohkangeahččalemiin seastin dihte iežan albma reakšuvnna báddemii. Dá lea juoga mii lea nu lahka mu, dadjá Isaksen.

Lei váddáseabbo gaskkustit Estera heahpanaddama iežas sámevuođa dihte.

– Mun han lean álo leamaš rámis leat sápmelaš dán rájes go riegádin, bohkosa Isaksen.

Dát rámisvuohta bođii ávkin Giæverii. Soai šattaiga buorit olbmážat ja sudnos ledje guhkes ságastallamat identitehta, rasismma ja vealaheami birra. Vaikko sudnos ledje iešguđetlágan vuolggasajit, de háliideigga gaikut guorpmi seammá guvlui.

Giæverii lei lunddolaš ahte filmma váldogiella lei sámegiella. Nu son oahpahallagođii giela, Ella Marie lei sus priváhtaoahpaheaddjin.

– Lea áibbas earálágan giella nu ahte mun ledjen dego njuoratmánná mii galgá logi rádjai oahppat lohkat. Dajašin ahte mus lea ain olu oahppat, muhto dál mun birgen álkes ságastallamiin sámegillii, dadjá Giæver.

Dan bottu go lei oahppame sámegiela, de bođii maid beaivi go Giæver álggii guorrat iežas soga. Dan maid gávnnai, attii su prošektii áibbas ođđa dimenšuvnna.

Leahkit doarvái sápmelaš

Gávdno sátnevájas mii dadjá ahte davvinorgalaččat eai dárbbaš guhká ohcat ovdalgo čázetnjunit ihtet. Daddjojuvvui ahte golbma njealjádasoassi rávisolbmuin Finnmárkkus sáhttet duođaštit sámi máttuid.

Čájehuvvui ahte Giævera sohkamuoras, mas mii vuolgá Gilevuonas Finnmárkkus, leat nana davvisámi ruohttasat. Son fátmmastii iežas duogáža ja dieđihii iežas Sámedikki jienastuslohkui.

Go dieđiha iežas jienastuslohkui, de oažžu gažaldaga: «Anát go iežat sápmelažžan?» Giæver válljii baicca jearrat alddis gažaldaga «Háliidat go atnit iežat sápmelažžan?»

Veaháš sámegielmáhttu ja sámi máttaráddjá hal gal lea buorre dat jo. Muhto lea go doarvái?

Giæver lea oaidnán muhtumiid nimmordeame sosiála mediain dan ahte son ii leat «doarvái» sápmelaš. Son duođašta ahte muhtimiimat sámi filbmabirrasis maid eahpidahttet, juoga maid son gal ipmirda.

– Seammás de oaivvildan mun ahte galgá leat vejolaš muitalit eará kultuvrra duohtamuitalusa, nu guhká go dahká dan vuollegašvuođain ja sáhkkiivuođain. Muhto it sáhte dahkat dan čiekŋutkeahttá. Fertet guldalit sin, geaidda ášši guoská, muitalusaid.

Ella Marie Hætta Isaksen dadjá ahte son nai diehtá ahte savkkástallojuvvo das.

– Mun dieđán ahte diekkár dovddut čuožžilit, ja ipmirdan daid hui bures. Máŋgga eará dilálašvuođas livččen várra leamaš mun gii livččen reageren, dadjá son.

Lihkká ákkastallá son ahte Giævera geaidnu ruovttoluotta sámevuhtii lea min áiggi mearka, ahte hui olusat dahket dan seamma go son: Geahčastit sohkagirjjiin ja fuobmájit ahte stuorra oassi sin duogážis lea jávohuvvon.

Isaksen oaivvilda seammás ahte ii lean dat ahte Giæver gávnnai iežas sámi duogáža mii mearridii ahte son ráhkada filmma.

– Jáhkán Ole livččii nagodit dan muđuige, dan vuođul makkár olmmoš son lea ja dainna ipmárdusain ja vuollegašvuođain maid son lea čájehan.

Ole Giæver dadjá ahte gávdnat iežas sámi ruohttasiid, vuosttažettiin álkidii filbmaprošeavtta sutnje persovnnalaččat.

– Mun doaivvun ahte livččen sáhttit ráhkadit filmma seamma vugiin, muhto dát attii munnje dan dovddu ahte mus «lei lohpi». Muđui livččen várra dovdat dárbbu bealuštit iežan.

Go miellačájeheaddji Jorunn Eikjok deaivvadii Giæverin hupmat iežas vásáhusaid birra, de ii lean Giæver vel dieđihan iežas jienastuslohkui. Ii Eikjokii gal dahkan maidege ahte lei go son sápmelaš vai ii.

– Mus lei luohttámuš sutnje danin go son háliidii dovdat sámi historjjá ovdalii go ráhkadit iežas historjjá dahje duolbmat kultuvrra ja kodaid mat jo gávdnojit nu go eará filbmadahkkit dahket.

Son celkkii Giæverii dáid dearvuođaid:

– Mun dadjen sutnje: «Don boađat ráhkadit filmma mii guođđá luottaid.»

Gákti mearkan

Filbma čájehuvvui symbolalaččat vuosttaš geardde Mázes – gilli mii livččii dál čázi vuolde jus stáhta livččii ožžon miela mielde 40-45 jagi dás ovdal. Dát lei maid vuosttaš geardi go Giæveris lei gákti badjelis.

Ovddalgihtii jurddašii son olu mo dat šaddá. De lei Ella dadjan: «It dárbbat nu sakka dan birra jurddašit, beare cokka dan.»

Lihkká lei váttis ahte ii jurddašan makkár mearkkašupmi gávttis lea identitehtamearkan. Filmmain barggadettiin deaivvadii son mearrasápmelaččain, gii ii lean gávtti geavahan 50 jahkái go givssiduvvui dan dihte mánáidskuvllas.

– Go gulat diekkár fearániid, de jurddašat ahte coggat gávtti lea juoga eará go coggat T-báiddi.

Viidáseappot lohkamuš: