Samisk tromme
Badjel 300 jagi maŋŋel go sámi noaidi Poala-Ánde goddojuvvui, lea su goavddis dagahan riiddu Norgga ja Dánmárkku gaskii.

Sivahallui noaiddástallamis ja goddojuvvui giddagasas

Muitalus Poala-Ánde ja su goavdása birra.

Tingbok Anders Poulson

Guovvamánu 10. beaivi 1692:

Poala- Ánde lea ámtamánni Hans H. Lilienskiold hálddus Čáhcesullos.

Guokte beaivvi lea son leamaš dikki ovddas.

Dál lea vuordime duomu.

Illustrasjonsbilde

Ihkku boahtá ámtamánni reaŋga sisa.

Sus lea ákšu gieđas.

Poala- Ánde goavddis

Golbma mánu ovdal Unjárgga guovllus:

Poala-Ánde váldo gitta.

Soamis lea eiseválddiide dieđihan ahte sus lea goavddis.

Son sivahallo noidošan goavdásiin.

Dat váldet su goavdása, ja čoarveveahčira ja messet vuorbbi.

Guovvamánu 9. beaivvi 1692 biddjo son dikki ovdii Čáhcesullos.

Dikkis Poala-Ánde ferte čájehit ja čilget masa atná goavdása.

Son dearpá rumbbu dassážii go vuorbi dánsugoahtá.

Cakkasčalmmiid čuvvot diggeolbmát mielde.

Poala-Ánde čilge ahte sáhttá earáid veahkehit goavdásiin.

Jus muhtin lea baháid bidjan nubbái, de son goavdásiin sáhttá nevrriid váldit nuppi alde eret.

Son sáhttá gávdnat suollagiid ja oažžut suolagálvvuid buktit ruovttoluotta.

Son sáhttá maid boazolihkku ordnet ja bohccuid várjalit boraspiriin.

Son sáhttá bákčasiid váldit eret nissonolbmuin, geat leat riegádahttimin máná.

Ja son sáhttá oaidnit maid su lagasolbmot ja fuolkkit barget geat leat eará báikkiin go son.

Samisk noaidi tegnet av den svenske presten Samuel Rheen

Diggeolbmát lea jorbbodan.

Galget go su dubmet noidošeami dihte vai lea go dá áddetmeahttun báhkinvuohta?

Sundi Niels Knag ja ámtamánni Hans H. Lilienskiold ferteba gulahallat Københámmana hearráiguin.

Christian IV av Danmark

Dien áigge lei noidošeapmi garrasit gildojuvvon ja dan dihte sáhtii dubmejuvvot jápmimii.

Erenoamážit galge eiseválddit bissehit sápmelaččaid noidošeami.

Nu lei Dánmárkku gonagas Christian IV cealkán 1609.

Namuhuvvon sápmelaččat noidošit. Dan dihte eai duostta norgalaččat eaige eará siivo olbmot orrut sin lahka.
Gonagas Christian IV 1609

60 000 olbmo dubmejuvvoje jápmimii noiddiid doarrádallanproseassain.

Dát dáhpáhuvai Eurohpás ja Amerihkás 1500-logu rájes.

Oallugat boldoje jámas.

E532EB73-F291-4513-B6EB-25DDBCA26DDB

Várggát lei Norggas dat báiki gos eanemus olbmot dubmejuvvoje jápmimii noidošeami geažil.

91 olbmo goddojuvvoje Finnmárkkus.

14 dievddus ledje 13 sápmelačča.

Anders Poulsen Steilneset minneste

Ruovttoluotta Čáhcesullui:

Dan botta go sundi ja ámtamánni vuordiba ráđi Københámmanis, de biddjo Poala-Ánde giddagassii ámtamánni goahtái.

Nuppi iđit son lea jápmán.

Ámtamánni reaŋga Willum Gundersen dat goddá su ihkku ákšuin.

Poala-Ánde lea dat maŋemus olmmoš, gii goddo noiddiid doarredanproseassas Finnmárkkus.

Son ii goassege dubmejuvvon.

Ii Gundersen ge dubmejuvvo goddima ovddas.

Dikkis oaivvildit su leat mielahuvvan.

Ja seahkanan olbmo eai sáhte dubmet.

Anders Poulsons tromme

Poala-Ánde goavddis sáddejuvvo gonagasa dáiddagámmárii Københámmanii.

150 jagi maŋŋel sirdojuvvo dat Dánmárkku Nationála museai.

Dá lea dál dat boarráseamos goavddis, maid Norggas leat váldán ja mii ain lea ollis ja áimmuin.

Eanaš goavdásat, maid risttalaš miššonearat dien áigge válde sápmelaččain, leat boldojuvvon dahje eará láhkai billistuvvon.

Jelena Porsanger ja Anders Poulson meavrregárri

1979 boahtá Poala-Ándde goavddis fas ruovttoluotta Sápmái.

Sámiid Vuorká Dávvirat Kárášjogas oažžu luoikkasin goavdása Dánmárkku Nationálamuseas.

Dál gáibidit sápmelaččat oažžut goavdása bissovaččat iežaset háldui.

Poala-Ánde / Anders Poalsen goavdasa mielde ráhkadan goavdása

Dál lea Dánmarkku kulturministtara duohken addet go sámiide ruovttoluotta goavdása.

Loga eanet sámi sisdoalu dáppe.