Sivahallui noaiddástallamis ja goddojuvvui giddagasas
Muitalus Poala-Ánde ja su goavdása birra.
Guovvamánu 10. beaivi 1692:
Poala- Ánde lea ámtamánni Hans H. Lilienskiold hálddus Čáhcesullos.
Guokte beaivvi lea son leamaš dikki ovddas.
Dál lea vuordime duomu.
Ihkku boahtá ámtamánni reaŋga sisa.
Sus lea ákšu gieđas.
Golbma mánu ovdal Unjárgga guovllus:
Poala-Ánde váldo gitta.
Soamis lea eiseválddiide dieđihan ahte sus lea goavddis.
Son sivahallo noidošan goavdásiin.
Dat váldet su goavdása, ja čoarveveahčira ja messet vuorbbi.
Guovvamánu 9. beaivvi 1692 biddjo son dikki ovdii Čáhcesullos.
Dikkis Poala-Ánde ferte čájehit ja čilget masa atná goavdása.
Son dearpá rumbbu dassážii go vuorbi dánsugoahtá.
Cakkasčalmmiid čuvvot diggeolbmát mielde.
Poala-Ánde čilge ahte sáhttá earáid veahkehit goavdásiin.
Jus muhtin lea baháid bidjan nubbái, de son goavdásiin sáhttá nevrriid váldit nuppi alde eret.
Son sáhttá gávdnat suollagiid ja oažžut suolagálvvuid buktit ruovttoluotta.
Son sáhttá maid boazolihkku ordnet ja bohccuid várjalit boraspiriin.
Son sáhttá bákčasiid váldit eret nissonolbmuin, geat leat riegádahttimin máná.
Ja son sáhttá oaidnit maid su lagasolbmot ja fuolkkit barget geat leat eará báikkiin go son.
Diggeolbmát lea jorbbodan.
Galget go su dubmet noidošeami dihte vai lea go dá áddetmeahttun báhkinvuohta?
Sundi Niels Knag ja ámtamánni Hans H. Lilienskiold ferteba gulahallat Københámmana hearráiguin.
Dien áigge lei noidošeapmi garrasit gildojuvvon ja dan dihte sáhtii dubmejuvvot jápmimii.
Erenoamážit galge eiseválddit bissehit sápmelaččaid noidošeami.
Nu lei Dánmárkku gonagas Christian IV cealkán 1609.
«Namuhuvvon sápmelaččat noidošit. Dan dihte eai duostta norgalaččat eaige eará siivo olbmot orrut sin lahka.»
60 000 olbmo dubmejuvvoje jápmimii noiddiid doarrádallanproseassain.
Dát dáhpáhuvai Eurohpás ja Amerihkás 1500-logu rájes.
Oallugat boldoje jámas.
Várggát lei Norggas dat báiki gos eanemus olbmot dubmejuvvoje jápmimii noidošeami geažil.
91 olbmo goddojuvvoje Finnmárkkus.
14 dievddus ledje 13 sápmelačča.
Ruovttoluotta Čáhcesullui:
Dan botta go sundi ja ámtamánni vuordiba ráđi Københámmanis, de biddjo Poala-Ánde giddagassii ámtamánni goahtái.
Nuppi iđit son lea jápmán.
Ámtamánni reaŋga Willum Gundersen dat goddá su ihkku ákšuin.
Poala-Ánde lea dat maŋemus olmmoš, gii goddo noiddiid doarredanproseassas Finnmárkkus.
Son ii goassege dubmejuvvon.
Ii Gundersen ge dubmejuvvo goddima ovddas.
Dikkis oaivvildit su leat mielahuvvan.
Ja seahkanan olbmo eai sáhte dubmet.
Poala-Ánde goavddis sáddejuvvo gonagasa dáiddagámmárii Københámmanii.
150 jagi maŋŋel sirdojuvvo dat Dánmárkku Nationála museai.
Dá lea dál dat boarráseamos goavddis, maid Norggas leat váldán ja mii ain lea ollis ja áimmuin.
Eanaš goavdásat, maid risttalaš miššonearat dien áigge válde sápmelaččain, leat boldojuvvon dahje eará láhkai billistuvvon.
1979 boahtá Poala-Ándde goavddis fas ruovttoluotta Sápmái.
Sámiid Vuorká Dávvirat Kárášjogas oažžu luoikkasin goavdása Dánmárkku Nationálamuseas.
Dál gáibidit sápmelaččat oažžut goavdása bissovaččat iežaset háldui.
Dál lea Dánmarkku kulturministtara duohken addet go sámiide ruovttoluotta goavdása.
Loga eanet sámi sisdoalu dáppe.