USA válga: – Veadjemeahttun diehtit man stuorra oassi álgoálbmogiin leat jienastan

– USA almmolaš statistalaš lohkamiin leat eará álbmogiid dárkilit lohkan, muhto eai álgoálbmogiid. Čilgehus lea ahte mii leat nu moattis ahte eai sáhte lohkat min.

Nu dadjá álgoálbmot journalista Jenni Monet, guhte gullá Pueblo of Laguna álbmogii New Mexicoas.

Monet lea vuoitán bálkašumiid iežas journalisttalaš barggu ovddas Dakota Access Pipeline vuostálastimiid birra. Son lea maid fitnan Sámis.

Ii leat vel dihtosis gii šaddá ođđa presideanta USA:s. Sáhttet gollat máŋga beaivvi ovdal go buot jienat leat lohkkon.

• Loga maid: Troy (54) áite goddit diibmá – sávvá ahte Trump lonuhuvvo Bideniin

Válggaid oktavuođas daddjo ahte sullii goalmmát oassi USA álgoálbmogiin leat registreren iežaset jienasteaddjin.

Dán logu eahpida Monet.

– Dien logu leat gullan 2012 rájes. Dál lea veadjemeahttun diehtit man stuorra oassi USA álgoálbmogiin duođaid leat beassan váikkuhit válgabohtosa, lohká son.

– Váilot dárkilis dieđut

US Census Bureau ráhkada almmolaš statistihkaid Amerihkás.

Jienasteaddjiid tabeallas boahtá ovdan ahte álgoálbmot jienasteaddjiid birra eai leat logut. (Table 2d)

Loguid sadjái lea merkejuvvon "N"

«"N" means data for this geographic are cannot be displayed »

Dieid váilevaš loguid leat álgoálbmot organisašuvnnat maid cuiggodan.

– Álgoálbmogiin leat nu unnán ovddasteaddjit USA politihkalaš orgánain. Ii daid bokte ge leat vejolaš oažžut dárkilis loguid álgoálbmot jienasteddjiid birra, lohká Monet.

• Loga maid: Norggas eai dieđe sámit ahte leat lohkamin gallis sis máhttet sámegiela

Dearvvašvuođa suorggis lea maid seamma hástalus. Eai doppe ge leat statistihkat álgoálbmogiid birra, muittuha Jenni Monet.

Kongreassas lasi álgoálbmogat

Boahtte válgaáigodagas soaitá dát váilevašvuohta oažžut eanet fuomášumi USA almmolašvuođas.

USA álbmotválljen kongressii leat dál oainnat guhtta eamiálbmot ovddasteaddji válljejuvvon, čállá Indian Country Today.

Ná olu eamiálbmogat eai leat ovdal beassan dohko. Dál sii besset earret eará mearridit riika boahttevaš lágaid.

– Go diehtit ahte dálá njuolggadusat heađuštit álgoálbmogiid čáliheamis iežaset jienasteaddjin, de lea bures dahkkon ahte guđas leat beassan Kongressii, lohká son.

– Buot jienasteddjiin galgá leat dihto poastačujuhus. Olu eamiálbmogiin ii leat dákkár, muittuha Monet.

• Loga maid: Mázes čielga dearvvuohta USA álgoálbmogiidda - Állet vuollán

– Dehálaš Sápmái

Sámi njunnošat maid čuvvot dárkilit USA válggaid.

Sii ge leat gealdagasas vuorddašeamen válgabohtosa, lohká Sámiráđi presideanta Christina Henriksen

– Lean háleštan skihpáriiguin Alaskas ja Turtle Islánddas. Leat leamaš hui olu nearvvat. Movt dat šaddá ja movt dat čuohcá sin árgabeaivái, lohká Henriksen.

Sámiide leat maid USA válggat dehálaččat.

– Sámi áššit eai leat dušše sámi áššit. Dat leat máilmmi áššit. Mii dárbbahit ovttasbarggu stuora stáhtaiguin nu go olmmošvuoigatvuođaássiin. Áššit mat gusket sisabahkkemiidda ja birasgáhttemii, lohká son.

Ovttastuvvon našuvnnaid álgoálbmogiid bistevaš foruma jođiheaddji, Anne Nuorgam, sávvá ahte Biden vuoittášii válggaid.

– USA álgoálbmogiidda livčče buoret jos Biden šattalii presideanta. Su bellodaga politihkka suddješii álgoálbmogiid buorebut go Trump politihkka, lohká son.

• Loga maid dárogillii: Slag i trynet for Trump – omstridt oljerørledning beordret stoppet

– Garra rahčamuš jos Trump vuoitá

Monet ge ballá USA álgoálbmogiidda šaddat garra rahčamuš jos Trump vuoitá válggaid.

– Go Trump ovddit válggaid maŋŋá seammás bijai jođu oljobohcci huksemii Dakotas, de son čájehii ahte álgoálbmogiid luonddusuodjalan ákkat eai bastte sutnje, lohká Jenni Monet.

• Loga maid: Bisma ráŋgu su – ii šat oaččo oahpahit konfirmánttaid
• Loga maid: Roman (34) ovddida musihkain áiton giela