Eamiálbmogat buohccájit eanet go eai bora šat luondduborramuša

Ođđa dutkamuša mielde eamiálbmogat borret eanet ja eanet borramuša buvddas dan sajis go árbevirolaš luondduborramuša.

Nu čállá dutkanaviisa forskning.no.

Muhto Mikkel Isak Hansen Hætta gal viežžá borramuša ieš luonddus.

Son bivdá sihke guliid ja ealggaid, ja oastá dasa lassin bohccobierggu. Son maiddái murje.

– Mun boran dakkár borramuša danin go dat lea buorre. Lea buoret viežžat borramuša ieš, go oastit buvddas, muitala Hansen Hætta NRK:i.

Urbaniseren, globaliseren ja fuolla ekonomiijas dat dahká, ahte árktalaš eamiálbmogiid borranmálle rievdá eanet buvdaborramuša guvlui.

Eamiálbmogiid árbevierut, dearvvašvuohta ja ceavzilvuohta leat áitojuvvon, čállá forskning.no.

Bissovaš dávddat

Dávddat leat dáid maŋimuš 30-40 jagiin rievdan. Infekšuvnnaid sajis leat lassánan bissovaš dávddat, dego buoidivuohta ja diabetes 2.

Borranmálle bokte sáhttá boahtit maiddái borasdávda.

– Dát guoská erenomážit eamiálbmogiid árktalaš guovlluin, dego Kalaallit Nunaatis ja Kanadas. Muhto dan sáhttá buohtastahttit maiddái sámiide, dadjá Ingvild Jensen NRK:i.

Ingvild Jensen lea universitehtalektor Romssa Universitehtas, Norgga árktalaš universitehtas.

Borramuš mii jávká lea ovdamearkka dihtii guolli, fális, njuorju, bohccobiergu ja muorjjit.

Unnit biepmoávdnasat

Eamiálbmogat leat hilgon luonddu borramuša ja gávppašit baicce gieđahallon ja ultraprosesserejuvvon borramuša.

Dat mearkkaša dan, ahte olbmot ožžot unnit biebmoávdnasiid. Ja dán sadjái bohtet dearvvašvuođa váttisvuođat, dadjá Jensen.

– Eamiálbmogat leat duháhiid jagiid eallán danin go leat diehtán maid galget borrat, ja mo galget oažžut biebmoávdnasiid rupmašii. Muhto dál vuoittáhallá árbevirolaš borramuš, ja máhttu mii lea lokten dáid servvodagaid, dadjá Jensen forskning.no neahttabáikái.

Jensen čujuha dasa ahte olbmot sáhttet leat sihke buoiddit ja seammáge váilebibmojuvvon.

Olmmoš sáhttá oažžut doarvái energiija, muhto ii doarvái vitamiinnaid ja minerálaid maid rumaš dárbbaša.

Rumašlaš dearvvašvuođa lassin váikkuha borranmálle maiddái mielladearvvašvuhtii ja sosiála gullevašvuhtii, čilge dutki.

Buvddain leat maiddái buori borramušat

Váikko buvddat vuvdetge gieđahallon borramuša, mii sáhttá buktit heajut dearvvašvuođa, de gávdná buvddain maiddái buori borramuša.

Buvddain gávdno varas ja galmmihuvvon guolli ja biergu mii sulastahttá árbevirolaš borramuša.

– Vilges guolli lea juoidá maid sáhttit borrat eanet. Dat lea borramuš mii lea leamaš árbevirolaš ja dan lea álki gávdnat buvddain. Vilges guolli dego dorski lea buorre ja addá jutta rupmašii. Jus it bora vilges guoli ja mielkebuktagiid, de it oaččo olus jutta, dadjá Mette Svendsen gii lea klinihkalaš biepmofysiologa Oslo Universitehta buohcciviesus.

Son čujuha dasa, ahte borrandábit leat dehálaččat. Dál bajásšaddet mánát geat eai soaitte leat hárjánan borrat guoli fásta beivviid vahkus.

– Ii leat sihkkar ahte sii ohppet mo ráhkadit árbevirolaš guollemállásiid. Lea dehálaš ahte mánát ohppet dán, dadjá Svendsen.

Son oaivvilda ahte lea dehálaš borrat šattuid, dego kikearttaid, linssaid ja maiddái guolli. Bohccobiergu maid lea buorre, go dat lea luonddu ealli.

– Berrešii joatkit borrat bohccobierggu

Muhto Svendsen ávžžuha borrat unnit rukses bierggu.

Go borrat rukses bierggu, de berre válljet nu buhtes bierggu go vejolaš, dego roastbiffa ja biffa, ovdal go márffi ja hamburger.

Dát lea áinnat čatnon váibmosivaide.

– Sii geat borret bohccobierggu dárbbu mielde, berrejit joatkit dainna, dadjá son.

Forskning.no dieđuid mielde lassánan sisaboahtu ja urbaniseren dahká maiddái dan, ahte mii dáhttut earálágan borramuša go ovdal.

Lea divrras buktit varas biebmu boaittus árktalaš guovlluide. Dat maiddái rádje dearvvašlaš fálaldagaid.

Borramuš lea maid čatnon politihkkii. Ráđđehusat sáhttet váikkuhit borrandábiide eahpedearvvašlaš borramuša vearuhemiin, oahpahusain ja šattuid ja ruotnasiid doarjumiin.

– Muhto sii fertejit maid diktit eamiálbmogiid ieža mearridit maid borret ja mo sii háliidit doalahit iežaset árbevirolaš borranmálle, dadjá son.

Son maiddái muittuha ahte árbevirolaš borramušain sáhttet leat biras-mirkot, mat sáhttet leat váralaččat jus daid oažžu menddo ollu.

Luodda viidásut

Universitehtalektor Ingvild Jensen deattuha man dehálaš lea doalahit árbevirolaš máhtu.

– Olbmot berrešedje oahpahit bivdu- ja guolástanmáhtu ođđa buolvvaide. Dál bajásšaddet ođđa buolvvat mat dárbbašit dán. Dál lea kánske stuorát diđolašvuohta, dadjá Jensen.

Lea dehálaš oahpahit nuoraide mo sii galget háhkat máhtu, go ellet otná servvodagas.

– Jus mii láhppit máhttu mo guolástit, bivdit ja murjet, de mii massit dehálaš oasi eamiálbmotkultuvrras, dadjá Jensen.

Vaikko Mikkel Isak Hansen Hætta eanaš liiko sámi biepmus, de gávppaša dieđusge maid borramuša buvddas. Dalle son oastá álkes gaskabeivviid, dego pizza.

– Dagan dan danin go dat lea álki. Muhto mun liikon buoremusat borramuša luonddus, danin go lea buoret, dadjá son NRK:i.