Seksuála illasteamit: – Olu almmáiolbmot gillájit okto jávohisvuođas

Servodagas lea unnán sáhka das, ahte gánddat ja almmáiolbmot maid vásihit seksuála illasteami. Danne lasihit eiseválddit diehtojuohkima dán birra.

Karen Julie Eira

OHCALA GÁNDDAID: Finnmárkku politiijaguovllu ossodathoavda Karen Julie Eira lohká almmáiolbmuid gaskkas jávohisvuohta dákkár áššiin.

Foto: Nils John Porsanger / NRK

– Jáhkán min servodagas mii leat oahppan, ahte nissonolbmot dat leat heajut ja dievdoolbmot leat gievrrat. Soaitá danne olu dievdoolbmot gillájit jávohisvuođas jus leat vásihan seksuála illasteami, árvala Finnmárkku politiijaguovllu ossodathoavda Karen Julie Eira NRK:ii.

Fertet heaitit duššindahkamis gánddaid ja almmáiolbmuid geat vásihit seksuála illástemiid. Galgat caggat oaiviliid, ahte gánddat galggašedje leat movtta buot seksuála vásáhusain maid ožžot.

reform.no
utsattmann.no

Politiiját háliidivčče eambbo almmáiolbmuid oažžut muitalit jus leat illastuvvon.

Foto: Nils John Porsanger / NRK

Ráđđehus lea mearridan ahte galgá ráhkaduvvot ođđa doaibmaplána veahkaválddi vuostá lagaš oktavuođain. Plánas galgá leat sierra oassi veahkaválddi ja vearredaguid birra sámi guovlluin.

Sámediggi lea mielde hábmemin plána. Maŋŋebárgga dollui čoahkkin Kárášjogas mas ráđđehus dáhtošii sámi servodagas rávvagiid.

– Soaitá leat nu, ahte mii dávjjibut jurddašat nissonolbmot dat leat vásihan dan, eatge leat doarvái čeahpit dievdoolbmuin jearrat leatgo sii vásihan dákkáriid. Soaitá mii danne eat olat nu olu dievdoolbmuid go nissonolbmuid, lohká Eira.

Neahtas lea sierra siidu gos gávdná eambbo dieđuid almmáiolbmuid seksuála illasteamis. Siidu utsattmann.no lea dáru-, sámi- ja eaŋgalasgillii.

– Soaitá buohcat rávisolmmožin

Veahkaváldi lagaš oktavuođain lea stuorra hástalus miehtá Norgga. Guorahallamat čájehit, ahte juohke nubbi sámi nissonolmmoš lea vásihan veahkaválddi eallimisttis.

Forsker Astrid Eriksen

Dutki Astrid Eriksen.

Foto: Universitetet i Oslo

Earret eará Divttasvuona seksuála veahkaválddálašvuođa-áššit leat čalmmustahttán, ahte sámi servodagas maid dáhpáhuvvá veahkaválddálašvuohta.

– Beroškeahttá čearddalaš gullevašvuođas čuohcá veahkaválddálašvuohta mánnávuođas olbmui. Dát sáhttá dagahit stuorát vára rávisolmmožin buohcat mentálalaččat ja gillát bákčasiiguin, čállá Astrid Eriksen doavtterfágabarggustis.

Eriksen čállá, ahte máŋggačearddalaš servodagain livččii ávkkálaš čađahit doaibmabijuid mat váldet vuhtii guovllu čearddaid ja kultuvrraid.

Rávačoahkkin

Sámedikki hálddahussii ledje maŋŋebárgga čoagganan olbmot digáštallat dan ođđa plána.

Foto: Nils John Porsanger / NRK

Eastadeapmi, veahkki ja suodjaleapmi, ráŋggáštusčuovvuleapmi, láhka ja njuolggadusat ja máhttu leat deaŧalaš oasit ođđa doaibmaplánas.

– Mii fertet jurddašit oppalaččat. Mii háliidit dieđuiguin olahit sihke nissonolbmuid, dievdoolbmuid, mánáid ja buohkaid, deattuha Eira.

Unnán dieđut

Norggas leat unnán guorahallamat das leatgo rávis almmáiolbmot vásihan veagalváldima, boahtá ovdan rapportos Ser vi gutta? Rávisolmmožin rehkenastojit dat geat leat deavdán 18 jagi.

Eanaš duktamis seksuála illasteamis leat nuorat jerrojuvvon leatgo sii vásihan dákkáriid mánnávuođas.

Riikkaviidosaš guorahallamis 16- ja 17-jahkásaččain dadje 3,7% gánddain sii leat mánnán vásihan sávakeahtes seksuála dáhpáhusa. Dás lea sáhka juohkelágán sávakeahtes seksuála dáhpáhusas, unohis guoskámis gitta veagalváldimii. Guorahallan čađahuvvui jagis 2015.

Illustrasjonsbilde: Ung gutt i hettegenser.

Unnán almmáiolbmot váldet politiijáiguin dahje veahkkeapparáhtain oktavuođa muitalit seksuálalaš illasteamis. Čájáhusgovva.

Foto: Rune Christoffer Holm / NRK

NOVA čađahii jagis 2007 iskkadeami mas 67 joatkkaskuvllas miehtá riikka oassálaste 18-jahkásaččat. Dás muitaledje 22,5% jerrojuvvon gánddain sii leat vásihan sávakeahtes seksuála dáhpáhusa.

– Mu sávaldat lea ahte mii dáinna ođđa doaibmaplánain nagodivččiimet oažžut koordináhtora geas sáhtášii leat oppalaš ovddasvástádus addit rivttes veahki buohkaide, sihke dievdoolbmuide, nissonolbmuide ja mánáide, sávvá Eira.