Synne (20) oaidná vejolažžan dan maid earát oidnet váttisvuohtan

Sámegiella skuvllas lea boktán garra digaštallama, muhto maiddái doaivaga.

Synne Mathisen Raatikainen

GIELLAMÁHTTU LEA ÁVKKÁLAŠ: Synne Mathisen Raatikainen lea bajásšaddan Čáhcesullos ja Várggáin. Su mielas lea giellamáhttu ávkkálaš.

Foto: Elvi Rosita Norvang-Herstrøm / NRK

Deanu gielddastivra dat lea mearridan sámegiela geatnegahtton fágan boahtte čavčča rájes. Álgovuorus guoská dát vuosttas luohká oahppiide.

Unjárggas, Kárášjogas ja Guovdageainnus gal lea buot oahppiin sámegiel oahpahus vuođđoskuvllas.

90-logus ledje Deanus garra digaštallamat sámegiel oahpahusa hárrái. Dál lea gielddastivrra mearrádus fas bullehan digaštallamiid.

Ovdamunit go máhtát giela

Synne Mathisen Raatikainen (20) maid lea searvan digaštallat dán ášši. Su áddjá hálai sámegiela. Ieš ii leat mánnán oahppan hállat giela.

Synne Mathisen Raatikainen

ÁDDE, MUHTO II HALA: Synne Mathisen Ratikainen ádde olu sámegiela ja lea oahppamin lasi. Son máhttá maid veahá suomagiela. Sutnje lea leamaš ávkin suomagielmáhttu dál go oahpahallá sámegiela.

Foto: Privat

Son ássá Čáhcesullos. Su máttut bohtet Unjárggas.

20-jahkásačča mielas livččii lunddolaš ahte buot Deanu skuvlamánát oahpašedje sániid ja dajahusaid sámegillii.

– Lea dehálaš áimmahuššat Deanu kulturárbbis. Giellamáhttu lea maid riggodahkan. Mus leat ustibat, geat leat Deanus ožžon barggu go máhttet sámegiela, lohká son.

– Oalle negatiiva oaidnu

Mathisen Ratikainenis lei joatkkaskuvllas sámegiel oahpahus. Das maŋŋá lea son ieš maid geahččalan oahppat eanet sámegiela.

Sutnje lea váttis áddet manne muhtumat sosiála mediain dovddahit nu garra vuostehágu sámegiela vuostá.

– Hirpmahuvan go nuorra olbmot nu sakka vašuhit giela. Ii dáidde aiddo vašši, muhto oalle negatiiva oaidnu. Dasa in liiko, lohká Mathisen Raatikainen.

– In máhte máná veahkehit sámegielain

Nuorra Deanu nissonis, Nina Iselin Olsenis (23), lea vuosttaš luohká oahppi boahtte čavčča.

Nina Iselin Olsen

II VUOSTÁLASTTE GIELA: – Ii mus leat iešalddes vuosteháhku sámiide dahje sámegillii, dadjá Nina Iselin Olsen.

Foto: Privat

Su mielas lea dohkketmeahttun geatnegahttit buot mánáid oahppat sámegiela.

NRK Sámi nuoraid prográmmas «Valvi» čilge Olsen vuđoleappot iežas vuostehágu dán mearrádussii.

– Galggašii leat vejolaš válljet háliida go ahte mánát ohppet sámegiela vai eai. Dasa lassin in máhte máná veahkehit sámegiel skuvlabargguiguin, go ieš in máhte giela, lohká son.

Olsen maid deattuha ahte sus ii leat makkár ge čanastupmi sámegillii.

– Go mus ii leat sámi identitehta, de ii berrešii gielda dákkár ortnega bágget buohkaide, lohká son.

Son lea álggos iFinnmark-áviissas (ii NRK-siidu ja šaddá máksit) cuiggodan gielddastivrra mearrádusa. Áviisa Facebook-siiddus leat máŋgačuođis digaštallan ášši.

Unohas jos šaddet riiddut

Olsen lohká iežas muhtumin jurddašit ahte livččii ávkkálaš hállat sámegiela. Dattetge ii leat dássážii dovdan ahte sus lea dasa dárbu.

Su áhččerohkki, Jan Olsen, vuostálasttii sámegiel oahpahusa Deanus 90-logus.

– Áhčči gal livččii hávddis jorggihan, jos gulašii maid gielddastivra lea mearridan. Dát ii leat min bearraša identitehta. Danne su mielas lei boastut geatnegahttit buot mánáide sámegiel oahpahusa, lohká Olsen.

Vaikko dál leage muhtumiin oalle garra oaivilat sosiála mediain dán ášši hárrái, de sávvá Olsen ahte dát ii buvttášii menddo stuorra riidduid.

– Mii, geat dán vuostálastit, leat dál veahá suhttan. Sávvamis suhttu unnu dađistaga. Jos ná joatkašuvvá, de balan ahte sáhttet šaddat čiekŋalis riiddut gielddas, mat dego luddejit álbmoga, lohká Olsen.

Mathisen Raatikainen gal einnosta buriid vásáhusaid Deanu-vánhemiidda.

– Sáhttá leat vel nu ahte mánáid mielas lea somá oahppat sámegiela, lohká son.

Korte nyheter

  • Váilot jođánis-iskosat

    Máŋga suohkanis váilot dál jođánis iskosat. Dain ođđa njuolggadusain maid ásahedje mánnodaga, lea čállon ahte koronanjommon olbmuid lagasoktavuođat eai dárbbaš erremii, nu guhká go čađahit ieš-iskosa oktanuppelohkái beaivvi. Gaskavahkku rájes galget suohkanat juohkit nuvttá jođánis-iskosiid, muhto dain suohkanin gos leat váilugoahtán iskosat, doppe leat ásahan gáržžidemiid nuvttá juohkima hárrái.

    Hurtigtest
  • – Goavddis gullá sámi álbmoga doložiidda

    Sámi vuorkádávviriid musea jođiheaddji Jelena Porsanger dovdá ahte lea riekta go Paul-Andde goavddis addo Sápmái. – Goavddis gullá sámi álbmoga doložiidda, ja dovdo áibbas riekta ahte leat sápmelaččat ieža geat hálddašit kulturárbbi áimmahuššet ja gaskkustit dieđuid min doložiid ja otná dili birra, lohka Jelena Porsanger. Musea lea nai bargame stuorebuš čájáhusain mat leat min 50 jagi ávvudoalut Dat ráhppu beassážiid ja namma lea «sámi rumbbuid máhcaheami ruoktot», muitala Porsanger. Geahča olles jearahallama dá.

    Sámi vuorkádávviriid musea jođiheaddji Jelena Porsanger lea movttet go Paul-Andde goavddis addo Sápmái. 
  • Marit Meløy styreleder for RiddoDuottarMuseat

    Sametingsrådet har oppnevnt Marit Meløy som styreleder for Stiftelsen RiddoDuottarMuseat, det skriver avisen Ságat. Som varamedlem ble Ol Johan Gaup oppnevnt for samme periode. Marit Meløy (43) er ansatt i Karasjok kommune som prosjektleder for «Framtidens Karasjok», skriver avisen.

    Marit Eira Meløy
    Foto: Dan Robert Larsen / NRK