Koronavirus dahká áiton giela dili vearrábun

– Mun liikon oahppat sámegiela go oahpan olu ođđa sániid ja veaháš sámástit etniinan, gii máhttá sámegiela. Áhkuin in beasa ovttastallat, go ii leat lohpi boahtit su lusa, čilge Mikhail Antonov.

Lujávrilaš ovccijahkásaččas lea skuvllas gielddasámegiella ovtta diimmu vahkkui. Sus livččii miella eambbo oahppat, muhto koronavirus eastadandoaimmat bissehit su.

Lujávrri gielddas lea dál 133 olbmos duođaštuvvon koronavirus. Okta eastadandoaimmain lea gieldit buohkaid boarráset go 65 jagi guođđimis ruovttuideaset. Iige sin geahčai beasa vaikko gii boahtit.

– Mii leat dego giddagasas, ii leat lohpi gosage vuolgit iige ovttasge boahtit deikke, šuohkká Petr Galkin (92).

Duođalaččat áiton giella

Gielddasámegiella lea Unesco duođalaččat áiton gielaid listtas. Unnit go čiežačuohte olbmo hálddašit giela. Eatnašat dáin leat eallilan olbmot ja sii ásset bieđgguid.

Sullii čuođi olbmo hállet giela beaivválaččat.

Valentina Kirillova (61) lea okta dain, geat Lujávrri gielddas ovddidit gielddasámegiela.

Son barggai guhká Guoládaga Sámi Rádios gielddasámegiel sáddagiiguin. Dát rádio reastaluvai ja loahpahuvvui logi jagi dás ovdal.

Kirillova lea čállán gielddasámegiel oahppogirjji, mii fargga almmuhuvvo. Datte navdá gielddasámegielas sevdnjes boahtteáiggi.

– Mu oainnu mielde gielddasámegiella lea jávkamin. Kurssat ja gáiddusoahpahus neahta bokte ii leat doarvái. Ferte fas álggahit geatnegahtton oahpahusa skuvllas sámi mánáide.

Lujávrri vuođđoskuvllas ii leat geatnegahtton sámegiel oahpahus. Dat lea válljenfágan vuosttaš luohkkálaččaid rájes gitta njealját luohkkálaččaide.

Murmánskka guovllu sámiid searvi geahččala buoredit sámegiela dili, muhto ii leat nu álki.

– Muhtin váhnemat eai fuola das, go mánáin skuvllas lea garra lohkanáigi. Mii eat vuollán ja joatkit dáinna bargguin, lohká searvvi lahttu Aleksander Slupačik.

Geahča TV-ášši:

– Áiton giela sáhttá seailluhit

Romssa universitehta Norgga árktalaš universitehta giellaprofessor, Øystein A. Vangsnes, lohká dihto áššiid fertet leat sajis jus giella galggaš seailut.

– Buot deháleamos lea, ahte mánát ohppet giela unnin ja geavahit dan beaivválaččat, čilge Vangsnes.

Son lohká áiton gielaid hástalussan, ahte eai nu gallis hála dan.

– Dan treandda ferte jorgalahttit. Váhnemat fertejit leat dihtomielalaččat. Seammás dárbbašuvvo stuorraservodagas veahkki láhčit dili vai giella ahtanuššá, dadjá son.

• Mánáidgárddit gos hállet giela fertejit ásahuvvot.
• Giela ferte sáhttit oahppat sihke vuođđoskuvllas, joatkkaskuvllas ja alit dásis.
• Olbmuin fertejit leat sajit gos giella geavahuvvo.
• Dárbbašuvvojit mediat, girjjálašvuohta ja fálaldagat mat gullet dievaslaš giellaservodahkii.

– Jus giella dárbbašuvvo bargoeallimis, de lea dat stuorra ávkin. Dalle olbmot áddejit buorebut manne lea dárbu oahppat giela, čilge professor.

Gielddasámegielas váilu eanaš dat, maid don dás čilget. Leago dalle doaivva seailluhit ja ovdánahttit giela?

– In dovdda gielddasámegiela dili bienasta bitnii. Dajašin liikká, ahte lea doaivva nu guhká go ain leat olbmot geat hállet giela ja lea gielalaš dokumentašuvdna.