Girječálli, dramatihkar, lávlu ja giellabargi, Siri Broch Johansen, Juho-Sire, šattai bajás dárogielain eatnigiellan, vaikko su áhčči hálai davvisámegiela.
NRK deaivvada Broch Johanseniin (56) ja nieiddainis Kátjá Rávdna Broch Einebakken (24) Nationaltheatret:is, go leigga ráhkkaneamen lohkat Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raportta, mii geigejuvvui Stuoradiggái duorastaga geassemánu 1. beaivvi.
– Mu áhčči náitalii norgalaš nissoniin, ja dalle oaivvildedje ahte jus mánnái oahpahedje máŋga giela, de dat dušše mielddisbuvttii moivvi máná oaivái, muitala Siri.
Fertii oahppat giela
Siri giellaáŋgiruššan álggii juo nuorran. 20-jahkásažžan geavahii son buot su áiggi ja návccaid oahppat dan giela man ieš ii ožžon mánnán.
– Ledjen hui nuorra go áhčči jámii, ja šattai stuorra guorosvuohta iežas siste, maid fertejin deavdit, muitala Siri.
Maŋŋel go su áhčči jámii, šattai sutnje dehálaš seailluhit sámegiela. Sus lei maiddái stuorát motivašuvdna.
Jus fal Siri goassege galggai šaddat eadnin, háliidii son leat eadni guhte hállá sámegiela.
Siri Broch Johansen oahpai davvisámegiela jođánit, lei dušše bargan gielain moadde jagi.
Foto: Joachim HenriksenHáliidii sámegiela eatnigiellan
Go Siri šattai eadnin, de fuobmái son johtilit ahte son ii sáhte šat orrut Romssas. Son fertii fárret sámi guovddášguvlui, vai nieida beasai oahppat davvisámegiela sihke ruovttus ja skuvllas.
– Mun lean álo válljen sámegiela. Vaikko vel dieđán ge ahte máhtán dárogiela buorebut, de lea sámegiella mu váibmogiella, muitala son dan botta go čalmmiin golget gatnjalat.
Nieida, Kátjá Rávdná, muitala ahte son jurddaša dávjá man lihkolaš son lea go lea beassan bajásšaddat sámegielain eatnigiellan:
– Go mun dál lean nuorra sápmelaš ja oainnán eanet sámi ustibiid geat ohppet giela ja váldet ruovttoluotta sámi kultuvrra ja identitehta, de oainnán makkár skeaŋkka eadni lea addán munnje, muitala Kátjá.
– Dat ii boađe nuvttá
Siri oaivvilda ahte sii geat háliidit oahppat sámegiela, sis ferte leat siskkáldasas mokta ja sii fertejit leat gergosat gielain bargat garrasit.
– Ii leat nuvttá oahppat sámegiela, ja sus guhte ii leat nana siskkáldas mokta oahppat giela, ii boađe nákcet dan oahppat, dadjá Siri.
Son jearrá nieiddažis jus son moralisere menddo ollu, ja Kátjá Rávdná vástida jođánit «juo».
– Olbmui gii lea massán giela, sutnje lea psyhkalaččat lossat oahppat sámegiela. Dát ii leat dušše amas giella, dat lea giella maid don ja du bearaš hálddašii, muhto mii duššaduvvui, dadjá Kátjá.
Siri geahčasta niidii ja nivkala.
Eadni ja nieida seamma lávddis
Maŋŋil go raporta almmuhuvvui, de álge Nationaltheatretis Oslos lohkat raportta mii lea badjel 700 siiddu.
Lohkan bisttii sullii 37 diimmu, ja raporta lohkkojuvvui nationála ásahusaid ovddasteddjiin, lávdedáiddáriin, dovddus olbmuin ja eará olbmuin.
Eadni ja nieida leigga bovdejuvvon lohkat raportta.
– Mun hirbmadit čevllohalan go sihke mun ja Kátjá Rávdná, guhte gullaba guovtti sierra buolvvaide, lohkaba raportta, lohká Siri.
Siri logai raportta, moadde diimmu ovdal go nieiddaš bođii lávddi ala.
Foto: Ida Emilie Lindseth / NRK– Addá doaivaga
Frank Jørstad lea teáhterhoavda Kvääniteatteris, son lea háliidan álggahit logaldallama "Norge lytter - En scenisk lesning av Sannhets- og forsoningskommisjonens rapport".
Jørstad oaivvilda ahte Siri ja Kátjá Rávdná historjá lea erenoamáš.
Teáhterhoavda Kvääniteatteris, Frank Jørstad, lei okta dain guhte lea bovden daid sullii 100 iešguđetlágan áirasa lohkat raportta.
Foto: Ida Emilie Lindseth / NRK– Siri ja Kátjá Rávdná leaba ovttas váldán ruovttoluotta giela. Giela maid dáruiduhttinpolitihkka válddii sudnos eret, dadjá Jørstad.
Jørstad oaidná iežas sihke eatni ja nieidda muitalusas, go sihke son ieš ja su mánát eai leat ožžon vejolašvuođa oahppat iežaset eatnigiela, kveanagiela.
– Siri lea váldán ovddasvástádusa ja čájehan ahte lea vejolaš váldit giela ruovttoluotta, ja dat addá munnje ja ollu earáide maid doaivaga, lohká son.
– In jáhke norgalaččat guldalit
Kátjá Rávdná lea giitevaš go leat váldán mielde garra sániid raporttas.
Muhto dat mii boahtá ovdán raporttas, ii hirpmástuhtte su.
Kátjá Rávdná Broch Einebakken logai raporttas peršuvnnálaš muitalusaid.
Foto: Ida Emilie Lindseth / NRK– Viimmat sii muitalit duohtavuođa maid mii buohkat diđiimet. Mun lean bajásšaddan rasismmain dáruiduhttinpolitihka geažil. Mun lean álo diehtán ahte dáruiduhttin ii bisánan goassege, cuoigu Kátjá Rávdná.
Son lasiha vel ahte son lea váiban gullat ahte Norgga sevdnjes vássánáigi gullá dušše vássánáigái, ii ge dálááigái, ja sávvá ahte olbmot viimmat guldalit.
– Soaitá leat nu ahte norgalaččat viimmat háliidit guldalit, muhto in mun dieđe. Beroškeahttá, dál aŋkke čuožžu báhpiris, nu ahte mus lea ain doaivva, loahpaha Kátjá Rávdná.
