Válljeba eret gávpoteallima - váibmogiela dihte

Les på norsk.

Sudnos lea hušas eallin Romssas.

Jon Ánde Fors Grønmo (40) ja Kristine Elvevold Andreassen (35) bargaba doavttirin beaivet ja veaigin fas leaba hohpolaš smávvamánnáváhnemat.

Muhto eallin galgá rievdat.

Soai ráhkisteaba buot fálaldagaid mat gávdnojit gávpogis, nu go festiválat, konsearttat ja doaimmat mánáide, muhto hástalus lea čuožžilan.

Juoga ferte manahit, oažžun dihte eará

Eatnašiidda dát suige lea imašlaš hástalus.

Manin fárret go buot orro leat nu buorre?

Dát bearaš ferte vuhtiiváldit juoga maid eatnašat Norggas eai dárbbaš.

Soai ferteba fuolahit ahte máná guovttos ja Kristine ohppet sámegiela.

Ja nu šaddá áibbas eará dilli. Go lea gáibideaddji sihkkarastit mánáide sámi boahtteáiggi.

NRK lea gárten sámegiel fálaldaga mánáidgárddiin ja skuvllain miehtá riikka. Dasa lassin vel sámegielfálaldaga dearvvašvuođasuorggis sámi giellahálddašanguovllus ja viđa ovttasbargosuohkanis.

Mii leat loguid ja dieđuid ožžon suohkaniin, Oahpahusdirektoráhtas ja Sámedikkis.

• Geahča movt sámi fálaldagat leat: Mánáidgárddit - Skuvllat - Dearvvašvuohta

Hástalusat maid váikkuhit

Jon Ánde ja Kristine bargaba garrasit dan ovdii ahte sudno mánát Niilas Áigin (4) ja Aimo (1) oažžuba sámi bajásšaddama Romssas.

Niilas lea sámi mánáidgárddis ja bearrašis leat sámi ustibat.

Sus lea buorre dilli mánáidgárddis Romssas. Muhto mánáidgárdi ii nákce oažžut doarvái sámegielat sadjásaččaid ja danin ferte dárogielat bargiid virgádit.

Das leat váikkuhusat.

– Vahkku maŋŋel hupme ja stohke mánát dárogillii, muitala Kristine.

Váhnen guovttos ballaba ahte mánát eaba oahpa sámegiela doarvái bures.

Sudnuide lea dehálaš ahte mánát šaddaba guovttegielagat. Danne lea maid áibbas mearrideaddji ahte besset sámi mánáidgárdái, gos sámegielat bargit.

– Jus lea vejolašvuohta vázzit sámi mánáidgárddis, de oažžu vejolašvuođa oahppat guokte giela.

– Jus ii leat sámi mánáidgárdi, de ii jáhkkimis šatta guovttegielagin, oaivvilda Jon Ánde.

Sámi mánáidgárddit Norggas

Romssas ásset ollu sápmelaččat ja suohkanis lea ovttasbargošiehtadus Sámedikkiin.

Šiehtadus sihkkarastá sámi ássiide eanet sámi fálaldagaid ja bálvalusaid, muhto das ii leat dat seamma geatnegasvuohta go sámi suohkaniidda.

Olgguštuvvot bearrašis

Sudnos ii leat seammá eatnigiella. Jon Ánde lea sámegielagin bajásšaddan Kárášjogas ja Kristine ges Romssas dárogielagin.

– Mus lea hui miella oahppat sámegiela, eanemusat vai in galggaše olgguštuvvot iežan bearrašis. Vai eai sáhte hupmat mu sealggabealde, nu ahte in dieđe mas lea sáhka, dadjá Kristine ja boagusta.

– Mun áiccan ahte munno 4 jahkásaš lea boahtigoahtán badjel dan dási maid mun ipmirdan. Nu ahte mun ferten gal dušše čavget iežan ja oahppat eanet, oaivvilda son.

Muhto hohpolaš smávvamánnáeadnái, geas lea ollesáiggebargu, lea váttis searvat giellakurssaide maŋŋelgaskabeaivve. Dasa lassin geavvá Kristine álo seammá beavdde birra dárogielagin sámi váhnenfierpmádagas.

Danne lea hástalussan sutnje oahppat sámegiela.

Kulturšohkka

Dasto mearrida bearaš fárret Kárášjohkii. Gilis gos dušše leat 2543 ássi.

Amas čalmmiin oidnojit dušše moadde rámbuvrra ja duoddarat duosttán. Muhto duogábealde leat ámadajut, sámi vierut, dološ árbevierut ja ealli sámegiella.

– Mus lei hui miella geahččalit fárret ruovttubáikái. Mus lei buorre bajásšaddan Kárášjogas ja háliidan seammá fállat iežan mánáide, muitala Jon Ánde.

Son dovdá sámi kultuvrra, muhto Kristine lea beassan vásihit kulturerohusaid.

– Sáhtán váillahit addit "hade-klem" dahje "hei-klem". Dat ii leat dábálaš dáppe, oaivvilda son.

– Ja mu mielas loahpahuvvot ságastallamat hui fáhkka ja vuorddekeahttá. Lean ipmirdan ahte dat ii oaivvilduvvo heabuhuššan, muhto nu sii dušše dahket.

Sus lea plána movt Kárášjogas galgá loaktit. Son dárbbaša sihke ođđa ustibiid ja oahppat sámegiela.

– Mun geahččalan searvat dasa mii dáhpáhuvvá gilis. Eai leat álo nu ollu válljenvejolašvuođat, muhto lea rievtti mielde áibbas buorre go de in dárbbaš alot vuoruhit masa galgat searvat.

– Doavttirin dihtet buohkat gilis gii don leat. Sáhttá go hástalussan oažžut fierpmádaga?

– Juo, fástadoavttirin lea eahpitkeahttá sihke ja. Muhtin olbmot eai ane heahpadin go leat leamaš mu luhtte, ja dat han gal lea hávski.

– De fas leat muhtimat geat dovdet ahte lea unohas. Lean veaháš dan jurddašan.

Muhto Kristine lea aiddo lonuhan barggu, lávkin viidásit doavtterspesialiseremis.

– Lean veaháš gealdagasas dan ektui ahte nagodan go oažžut stuorát fierpmádaga.

De eahpidišgoahtiba

Fárrenrávdnji čájeha ahte ollugat válljejit gávpogiidda fárret ja smávva suohkanat masset ássiideaset.

Tendeansa lea eanet eretfárremat go sisafárremat, ja eanet jápmimat go riegádahttimat.

Go Jon Ánde, Kristine ja mánát guđđet Romssa, de eai čuovo fárrenrávnnji.

Kárášjohkii, mii daid maŋemus logi jagiid lea manahan 1494 ássi, leat sii dárbbašlaš ássit.

Dáppe searvaba iežaska dearvvašvuođafágalaš gelbbolašvuođain ja deavdiba guokte olles mánáidgárdesaji. Dasa lassin oažžu gielda gaskamearálaččat 53.140 ruvnno rámmadoarjaga stáhtas, juohke ássi nammii.

Kristine lávke rabasvuođain ođđa eallimii ja Jon Ánde ges illuda mánnávuođagilážis orrut. Buot orru manname bures.

Dassážii go Niilas álgá mánáidgárdái.

Son álgá gasku mánáidgárdejagi ja buot eará mánát leat juo gávdnan iežaset buoremus ustibiid.

Niilas ii loavtte ođđa mánáidgárddis.

Vahkut gollet njozet, Niillas váillaha ustibiid Romssas ja bearaš guoktálastá go leat fárren.

– Go oainnát ahte mánás ii leat buorre dilli fárremis, de álgá eahpidit mearrádusa maid lea dahkan, mieđiha Jon Ánde.

De dáhpáhuvvet áššit

Go goliha mánnu sámi mánáidgárddis Badjemánáid beaiveruovttus, de jorggiha dilli.

Niilas sajáiduvvu ja oažžu ustibiid. Son loaktigoahtá.

– Lei lossa mánnu, mieđiha Jon Ánde.

Muhto dál sáhttiba váhnen guovttos bosihit. Soai oaidniba movttegis reaŋgga gii stoahkagoahtá sámegillii.

– Ovtta, guovtti mánus dáppe, lea Niilasis njuovžilis giella. Dárogielat veahkkesániid haga, dadjá Kristine.

– Manne lea nu dehálaš ahte mánát vázzet sámi mánáidgárddis?

– Mun jurddašan ahte dat lea boahtteáiggemearrádus mánáide. Galgágo sudnuide álki vai váttis jus háliideaba gullevašvuođa sámi kultuvrii. Giella lea hirbmat dehálaš identitehtadovdui. Dieđusge sáhttá rávisolmmožin oahppat sámegiela, muhto lea áibbas eará dan oažžut nuvttá, dadjá Kristine.

– Giella lea kultuvra, lea muhtun dadjan, vástida Jon Ánde.

– Mun dovddan dan olggobealolmmožin, gii in identifisere iežan sápmelažžan, ahte livččen galgan máhttit giela, vai eará ládje beasašin searvat kultuvrii, muitala Kristine.

Lea áigi rievdadusaide

Vaikko leage buorre eallin gilis, de mieđiha Kristine ahte lea ollu maid váillaha gávpogis.

– Dieđusge lea munnje hui lossat leat eret iežan ráhkis bearrašis, ráhkis ustibin ja bargoustibiin Romssas.

– Mun liikon go ollu dáhpáhuvvá.

Seammás lea son fuobmán ahte olbmuiguin Kárášjogas lea álkit gulahallat.

– Romssas ferte eanet action ovdal sin mielas lea albma mátki. Áinnas várrečohkaide goargŋut. Muhto dáppe ges leat buohkat ovtta oaivilis ahte lea doarvái vázzit oanehis mátkki, cahkkehit dola ja ovttastallat.

Vaikko Kristine váillaha eanet doaimmaid, de oaivvilda son ahte smávvamánáidáigi lea vuogas áigi geahččaladdat gilieallima. Dasgo son, gii háliidivčče searvat juohke diŋgii, lea dovdan ahte gávpoteallin sáhttá váibadit.

– De dovdá ahte váibagoahtá, iige olle juohke sadjái. Mun lean maid eadni ollesáigge, lassin buot eará doaimmaid maid fuobmán. Nu ahte dat lea leamaš siskkáldas movttiideaddji, persovnnalaččat, ahte šaddá buorre gulul váldit.

Čoavjebávččas sáhttá leat váikko mii

Kristine lea fuobmán ahte ovttasássis lea áibbas earálágan jaskatvuohta, maŋŋel go Kárášjohkii fárrejedje.

– Mus lei oalle stuorra sámi biras Romssas, muhto ferten lohkat ahte lean váillahan sáhtti sámástit rámbuvrrain ja juohke sajis, dadjá Jon Ánde.

– Maid dat mearkkaša dutnje?

– Dat han lea eatnigiella. Dáinna lágiin soaitá álkit gulahallat.

Ii leat dušše beaivválaš ságastallamis deaŧalaš sámástit, maiddái gulahallamis dearvvašvuođabálvalusain sáhttá gielas leat ollu dadjamuš.

Dan gal diehtiba Jon Ánde ja Kristine bures, go goappašagat bargaba doavttirin Kárášjogas.

– Go olmmoš lea heahtedilis dahje leat garra bákčasat, dalle ii nákce bures čilget eará gillii go eatnigillii, muitala Kristine.

– Ja nyánssat jávket veahá, jus eará gillii čilge go vuosttašgillii. Čoavjebávččas sáhttá leat váikko mii, čilge Jon Ánde.

Goappašagain leat sámemánát leamaš pasieantan, geaid mielas dárogiella lea váttis.

– Sii ipmirdit maid dajan, muhto sin mielas ii leat oadjebas dárustit, muitala Kristine.

Sámi dearvvašvuođafálaldagat sámi hálddašanguovllus

Geahččala gilis orrut

Bearaš lea Kárášjohkii addán beannot jagi geahččalanáigin, gitta boahtte čakčii.

Dalle fertejit mearrádusa váldit.

– Boahtte evaluerenčoahkkin šaddá ovdal skuvlaálgima. Dalle fertet mii válljet galgágo njealjejahkásaš álgit skuvlii Romsii vai Kárášjohkii, muitala Jon Ánde.

Dán mearrádusas boahtá leat stuora mearkkašupmi bearrašii.

– Dat lea váttis mearridit gosa mánát galget skuvlii álgit. Dasgo dat mearrida gosa mii bisánit. Nubbi munnos ii beasa orrut iežas ruovttubáikkis, iežas lágášolbmuid searvvis, muitala Kristine.

Mearrádusas leat sihke buorit ja heajos bealit.

– Jus mii bissut dáppe, de manahit lagasvuođa mu olbmuide. Dattege vuoitit giela, kulturipmárdusa, ustitvuođaid ja áiggi dán beale bearrašiin, čilge son.

Váhnen guovtto mielas lea deháleamos ahte mánát loktet skuvllas ja vázzet sámegielat luohkáin.

Soai leaba juo guorahallagoahtán Kárášjoga skuvlabirrasa, go vuođđoskuvllas dáppe leat leamašan olu hástalusat.

Skuvlabiras lea danin mearrideaddjin dasa ahte bissu go bearaš gielddas.

– Jus fertebehtet válljet loaktima ja sámegiela gaskkas, maid de válljebehtet?

– De mii válljet loaktima, jáhkán mun, lohká Kristine.

– Mii válljet loaktima, dáhkida Jon Ánde.

Sámegiella Norgga vuođđoskuvllain

Áigi maid ii fas oažžu

Vaikko lea váttis govahallat, de jáhka bearaš ahte sii ain leat orrume Kárášjogas logi jagi geahčen.

– Dat vuolgá das maid oažžut áiggis maŋŋel barggu ja mánáidgárddi, muitala Kristine.

– Jus ehpet loavtte ja fárrebehtet ruovttoluotta, lehpetgo massán maidege leat eret Romssas?

– Eat, eat eisege. Mun jáhkán buohkaide livčče buorre ássat unna báikkážis, jáhkán ahte lea dušše riggodahkan midjiide.

– Munnos lea maiddái vejolašvuohta leat váhnemin eambbo dáppe go jus mat livččiime bargat buohcceviesus dahje ge fástadoavttirin gávpogis. Dáppe vásihetne kultuvrra mii suddje friddjaáiggi ja buriid bargošiehtadusaid.

– Rievtti mielde albma buori balánssa gaskkal barggu ja muđui eallima, čilge Kristine.

Muhto jus bearaš ii loavtte Kárášjogas, de sii čohkkejit diŋggaid ja bijadit. Dasto ferte sámevuohta nuppi ráidui šaddat, juoga maid váhnen guovttos diehtiba boahtá váikkuhit mánáid giellaovdáneapmái.

– Mun jáhkán Niilas birgešii, guhte juo lea giellačeahppi ja beassan ovdánahttit giela Kárášjogas. Muhto lean eahpesihkkar dainna nuorabuin bárdnin, dat šaddá dego lotto, dadjá Jon Ánde.

– Giella láivu, šaddá unnit kreatiiva sámegiella. Dat čuohcá negatiivvalaččat, eahpitkeahttá, duođašta Kristine.

Giella lea kulturguoddi ja uksa sisa

Jon Ánde stuorámus vuorjašupmi ii leat ahte máná guovttos eaba oahpa njuovžilis sámegiela. Ballu lea baicca ahte massiba giela.

– Jus bártnáš givssiduvvo sápmelažžan, de sáhttá fáhkka oalát heaitit sámástit.

– Lea go dus seammá ballu Kristine?

– Ii gal nu olu go Jon Ándes. Mun lean vissa ain veahá naiiva das man váttis dat lea leat minoritehtamánná. Muhto moai áigo váruhit ahte son lea sámi birrasis Romssas.

Dattege vuorjašuvvá son.

– Romssas oaidnit dakkár "mii ja sii" miellaguottu, ahte šaddá erohus sámi ja dáčča mánáin, dan eat vásit dáppe.

Váhnen guovttos diehtiba ahte boahtá garrasit váikkuhit máná guoktái jus eaba oahpa njuovžilis sámegiela.

– Dat lea álkit leat sámi servodagas, go máhtát sámegiela, dadjá Jon Ánde.

– Dan sáhtán mun dovdat, ahte lea váttis aktiivvalaččat involveret iežas giela haga, mun šattan olggobeallái. Giella lea albma kulturguoddi ja hui deaŧalaš uksa servodahkii, lasiha Kristine.