Giellalokten: – Go sámegiella oidno de šaddá lunddolažžan

Sámedikkis lea stuorra áigumuš – namalassii loktet sámegielaid árvvu miehtá servvodaga. Kárášjohkalaš Jan Tommy Haugli lea okta sis gii áiggošii iežas giela buoridit.

Ansiktsbilde av en smilende Jan Tommy Haugli

ÁIGGUŠII SÁMEGIELA HÁLLAT: Jan Tommy Haugli mielas sáhttá leat váttis boahtit ruovttubáikái go ii máhtte sámegiela, ja háliidivčče lassi kursa-fálaldagaid mat dagahit ahte ii leat nu issoras hállagoahttit sámegiela.

Foto: Carl-Gøran Larsson / NRK

Son lea bajásšaddan Kárášjogas. Vaikko vel orui sámegielddas iežas 18 vuosttaš jagi, de ii oahppan Jan Tommy Haugli sámegiela.

– Dalle ii lean mus nu stuorra beroštupmi sámegillii. In ge ádden áibbas makkár ávki das lea. Easka dál go lean rávásmuvvan oainnán makkár árvu livčče sámegiela máhttit albma láhkai, dadjá Haugli.

Ansiktsbilde av Aili Keskitalo fra siden

DÁHTO DIEĐUID ÁLBMOGIS: Sámediggepresideanta ávžžuha olbmuid čálli šleađgapoastta Sámediggái. Čujuhussii giellalokten@samediggi.no.

Foto: Carl-Gøran Larsson / NRK

Bearjadaga son lei čuovvumin Sámedikki álbmotčoahkkima Giellaloktema birra. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ovdanbuvttii fuomášahtti ambišuvnnaid sámegielaid hárrái.

Keskitalo ja Sámedikki sávaldat ja áigumuš lea ahte sámegielat oidnojit ja gullojit buot servvodaga lávddiin.

– Min sámegielat leat dohkkehuvvon almmolašgiellan Norggas. Ovttaárvosažžan dárogielain. Manne dat ii galggašii gullot jo oidnot olles servvodagas, jearrá Keskitalo retoralaččat. Son lasiha ahte ferte čájehuvvot man stuorra árvu sámegielas lea.

Sámediggi bivdá álbmoga muitalit mo buoremusat giela loktešii.

Maiddái mielkepáhkkain ja eará beaivválaš buktagiin galggašii sámegiella, oaivvilda Sámediggi. Video lea Sámediggi ráhkadan.

– Ii dušše váimmus, muhto njálmmis

Auditoria gosa olbmot ledje čoahkkanan lei spagga dievva, ja álbmogis lei stuorra beroštupmi muitalit mo sin mielas galggašii loktet sámegiela.

Okta dain lei giellaberošteaddji Liv Tone Boine, guhte dajai ahte sápmelaččat eai gálgga ballat hállamis sámegiela.

– Buohkat hállet váibmogiela birra. Sámegiella ii gálgga dušše váimmus, muhto njálmmis! Dassážii go gávdnojit dat buori čovdosat de fertejit buohkat hállat, hállat ja hállat, ávžžuhii son.

Nubbi fas Laila Somby Sandvik.

– Mus lea sávaldat Sápmái, ahte buohkaide lea sámegiella lunddolaš, celkkii Sandvik.

Álgán identifiseret sámegielain

Sámegiella lea eanet lunddolaš dál go ovdal, oaivvilda Jan Tommy Haugli.

– Stuorra mediain sihke oidno ja gullo sámegiella dál dávjjit go ovdal ja dat dagaha ahte sámegiella dohkkehuvvo ja šaddá lunddolažžan. Dat lea maid dagahan ahte mun lean atnigoahtán sámegiela, earret eará bárggus, dadjá son.

Ruovttugiella lei dárogiella go Haugli bajásšattai Kárášjogas. Son navdá ahte danin dat maid šattai nu ahte son nuorran identifiserii iežas dárogielagin ii ge sámegielagin.

– Sihke áhkku ja áddjá, ja maiddái áhčči hálle dárogiela ruovttus, ja nu mun in oahppan sámegiela.

– Ja dál oahppat sámegiela lea dieđusge váttis. Lea hui olu mu iežan duohken. Duosttat dahkat dan, ja nagodit rasttildit dan giellarájá mii dahká ahte duosttan hállat, meroštallá Haugli.

Dutki: – Beroštupmi lassánan

– Dál leat čielga tendeansat ahte beroštupmi sámekultuvrii nuoraid searvvis stuorru. Olbmot gárvodit gávttiin dávjjit go ovdal ja eambbosat oasálastet sámi festiválaide, dadjá Sámi Allaskuvlla vuosttašamanueansa.

Ii leat dušše kulturberoštupmi mii lassána, dadjá Sámi Allaskuvlla vuosttašamanueansa Torkel Rasmussen.

Torkel Rasmussen

OAIDNÁ TENDEANSSAID: Sámi Allaskuvlla vuosttašamanueansa Torkel Rasmussen dadjá ahte beroštupmi sihke mátta-, julev- ja anársámegielaide maiddái lassána skuvllain.

Foto: NRK

Maŋemuš 20 jagi lea maid beroštupmi sámegielaide sturron.

– Mun dovddan ollosiid geat leat nuorra ollesolmmožin sihke oahppagoahtán ja atnigoahtán sámegiela. Ja sin searvvis leat máŋggas geat oahpahit sámegiela iežaset mánáide, dadjá Rasmussen.

Áigumuš oahppat sámegiela

Hauglis lea áigumuš.

– In dieđe nagodan go dan. Muhto mu áigumuš lea máhttit hállat sámegiela čielgasit. Dál juo hálan mánáiguin sámegiela. Ja dat lei lunddolaš oassi mu eallimis go orrun Kárášjogas, muitala son NRK:i.