Hopp til innhold

Mearridit geasa Kárášjoga eatnamat gullet

Meahcceduopmostuolu diggeášši Kárášjoga eatnamiid hárrái lea loahpahuvvon. Golbma vahkku leat lágastallan.

Hvem eier Karasjok?

GEASA GULLET EATNAMAT?: Meahcceduopmostuollu diggi Kárášjogas ja leat ságastallan geasa eatnamat gielddas gullet.

Les på norsk.

15.000 siiddu áššebáhpárat leat ovddiduvvon Meahcceduopmostullui ja olu vihtanat leat leamaš čilgemin dan golmma beali ovddas, geat leat ođđajagimánu ovccát beaivve rájes lágastallan.

– Muhtin beivviid dikkis lea leamaš hui buorre dovdu, eará beivviid ii leat nu buorre dovdu leamaš. Lea gal jáhkku ahte dát loahpaloahpas manná bures.

Nu lohká Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby go Meahcceduopmostuollo-diggi loahpahuvvui. Son lea čuvvon dikki dán golbma vahkku.

Somby ádde ákkastallamiid mat leat ovddiduvvon go dat han lea advokáhtaid bargu dákkár áššis. Kárášjoga gielda lea okta bealálaččain dán diggeáššis.

FeFo-direktør Jan Olli med advokatene Rune Mykkeltvedt og Frode Andersen Innjord

FeFo-direktevra Jan Olli vuosttaš diggebeaivve Kárášjoga eatnamiid diggeáššis. Su bálddas advokáhtat Rune Mykkeltvedt ja Frode Andersen Innjord.

Foto: Stian Strøm / NRK

Ii ovdal beassážiid

Justa goas Meahcceduopmostuollu buktá iežas cealkámuša dán diggeáššis ii leat vel sihkar, muhto dat ii šatta gal ovdal beassážiid, dadje dikkis go loahpahedje diggeášši.

Finnmárkokommišuvnna eanetlohku almmuhii 2019;is ahte Kárášjohka gullá báikkálaš olbmuide ja dasa eai lean Finnmárkkuopmodat (FeFo) ovtta oaivilis. Nu manai ge ášši Meahcceduopmostullui gos dál leat golbma vahkku lágastallan.

Jos ášši guoddaluvvo de lea dat boahtte ja maŋimuš lávki Alimusriekti.

Visot áššiin mas FeFo ii leat ovtta oaivilis Finnmárkokommišuvnnain ja dat mannet diggái, de lea stáhta mii gokčá visot bealálaččaid diggegoluid.

Loga maiddái:: Historjjálaš diggi: – Dál iskojuvvo man nannosat sámi vuoigatvuođat duođaid leat

FeFo-direktør Jan Olli med advokatene Rune Mykkeltvedt og Frode Andersen Innjord
FeFo-direktør Jan Olli med advokatene Rune Mykkeltvedt og Frode Andersen Innjord

Golbma beali diggeáššis

Bealit dikkis lea Guttorm-joavku lea dikkis okta bealálaš, man Thoralf Henriksen ovddasta ja dat lea ovddidan gáibádusaid ovttas boazoorohagain 13 ja boazoorohagain 16.

Dát joavku čuoččuha Kárášjoga eatnamiid gullat dušše sápmelaččaide ja nu lea ge sin bealusteaddji buktán duođaštusaid dasa.

Nubbi joavku lea Kárášjoga Sámiid Searvi ja Kárášjoga gielda, geat leat gáibidan oamasteami olles Kárášjoga álbmogii.

– Mon háliidan ahte buohkat geat ásset Kárášjogas galget dovdat gullevašvuođa Kárášjohkii, logai Kárášjoga Sámiid Searvi ovddasteaddji Ragnhild Lydia Nystad dikkis.

Finnmárkkuopmodat lea goalmmát joavku dikkis ja celket Kárášjoga guovllu gullat buohkaide ja galgá bissut ain FeFo hálddus.

FeFo lea dikkis čilgen ahte Kárášjoga báikki olbmuin lea leamaš geavahanvuoigatvuohta, muhto sii eai leat oamastan guovllu

Hvem eier Karasjok?

SÁGASTALLAN EAIGGÁTVUOĐA: Meahcceduopmostuollu diggi Kárášjogas ja leat ságastallan geasa eatnamat gielddas gullet.

Jearran geasa eatnamat gullet

– Lean oalle sihkar ahte dát Kárášjoga ášši guoddaluvvo gitta Alimusriektái, beroškeahttá guhte bealli vuitteš áššis.

Nu dajai Finnmárkkuopmodaga direktevra Jan Olli ovdalaš go Meahcceduopmostuolu diggeášši álggii golbma vahku dás ovdal.

Hávit dat gal šaddet go leat riidalan dán áššis. Dá lea gal dat ášši mii čájeha leat go sápmelaččain vuoigatvuođat. Lea vuosttaš geardi go stáhta lea jearran sápmelaččain gean oaivvildit eaiggádin guovllus ja dál oččot vástádusaid.

Nu jurddaša vel Svein Atle Somby go golbma vahkkosaš Meahcceduopmostuolu diggi loahpahuvvui.

Imaštallá ákkastallamiid dikkis

Okta ákkain mat leat geavahuvvon dikkis lea ahte kvenat, eaige sápmelačča, ledje dat vuosttaš olbmot geat ásaiduvve Kárášjoga márkanbáikái.

Sámediggepresideanta imaštallá dáid ákkastallamiid mat dán ášši geavahuvvojit dikkis.

Sametingspresident Silje Karine Muotka

ČUVVON DIKKI: Sámediggepresideantta Silje Karine Muotka lea čuvvon Meahcceduopmostuolu diggeášši Kárášjogas.

Foto: NRK

– Jáhkán ahte juste diet gažaldat čuohcá garrasit dábálaš olbmui. Dieđán ahte Unjárgga báikkálaš olbmot dadjet ahte duopmu iešalddes lea okta diŋga, muhto go Alimusrievttis ákkastallojuvvo ahte mii eat leat doarvái sápmelaččat, dan eat boađe agisbeaivves ge vajálduhttit.

Nu dajai sámediggepresideanta Silje Karine Muotka duorastaga go lei čuovvumin dán diggeášši Kárášjogas.

2018;s celkui Alimusrievtti duopmu ahte Unjárgga gilisearvi ii oaččo hálddašanvuoigatvuođaid dan eatnamii mas Meahcceduopmostuollu lei cealkán ahte gilisearvvis lea vuoigatvuohta.

Les også: NRK forklarer: Kampen om rettighetene i Finnmark

Finnmarkskommisjonen utenfor Indre Finnmark tingrett
Finnmarkskommisjonen utenfor Indre Finnmark tingrett

Korte nyheter

  • Mottok Fritt Ord prisen: – I dag er en seier for meg

    Artist og menneskerettighetsforkjemper Ella Marie Hætta Isaksen ble i dag overrakt prisen Fritt Ords Honnør for hennes innsats for minoritetsvern og samiske urfolksrettigheter.

    – I dag har jeg kofta på riktig vei for første gang etter at vi avsluttet Fosen-aksjonen, sa hun da hun innledet sin takketale i Fritt Ords lokaler i Oslo.

    Hætta Isaksen var frontfigur under demonstrasjonene mot regjeringens manglende oppfølging av høyesterettsdommen om vindturbinene på Fosen i Trøndelag.

    Fritt Ords Honnør tildeles henne for innsatsen under aksjonen, men også for at hun gjennom sitt kunstneriske arbeid også engasjerer seg for minoritetsvern og samiske urfolksrettigheter.

    I talen la hun også vekt på at hun var stolt av å ha bidratt til en viktig legitimering av sivil ulydighet.

    Samtidig påpekte hun var kanskje enda stoltere av å ha gitt kraften tilbake til en eldgammel protestform. Nemlig det med å vise sin misnøye og motstand mot noe ved å gå med kofta på vranga.

    – Nå tror jeg alle har sett hvilken kraft som bor i 14 samer som vrenger kofta si. Og verden skal vite at når vi neste gang vrenger det fineste vi har, så mener vi alvor, sa Hætta Isaksen.

    Med sine 25 år er hun den yngste som har mottatt denne prisen. Tanaværingen la ikke skjul på at prisen betyr svært mye for henne.

    – Da jeg 23. februar vrengte kofta mi i protest, vrenger jeg den i dag tilbake i takknemlighet. I et liv i kamp, er det viktig å nyte de små seirene, og i dag er en seier for meg.

    Fritt Ords Honnør består av et beløp på 100.000 kroner. Prisen deles ut av Stiftelsen Fritt Ords styre for verdifullt virke i det frie ords tjeneste, gjerne i tilknytning til en aktuell sak.

    Ella Marie Hætta Isaksen
    Foto: Torbjørn Brovold / NRK
  • Oaččui Fritt Ord gudnebálkašumi: – Odne guottán gávtti rivttes guvlui

    Ella Marie Hætta Isaksenii geigejuvvui Oslos otne Fritt Ord gudnebálkkašupmi.

    – Odne guottán gávtti rivttes guvlui, vuosttaš geardde Fovsen-ákšuvnna maŋŋel, muitalii son go álggahii iežas sártni.

    Son oažžu bálkkašumi dan ovddas go duostilit lea sámi rivttiid ovddas dáistalan sihke dáiddalaš barggu bokte ja maid go lei okta láidesteaddjin Fovsen-ášši miellačájehemiin Oslos moadde vahku dassái.

    Hætta Isaksen lohká iežas leat rámis go lea leamaš mielde duođašteamen siviila jeagohisvuođa dehálašvuođa.

    Su mielas leat sii maid akšuvnna bokte fámuid addán dološ vuosttildanvirrui, go gávttiid jorgo go čohkkejedje Oljo- ja energiijadepartemeantta ( OED) feaskárii.

    – Ii várra soaitán leahkit nu hirpmástuhtti go mii álggos jorgguimet gávttiid OED:as. Muhto dál jáhkán buohkat leat oaidnán, makkár fápmu lea 14 sápmelaččain go jorgot gávttiid. Ja máilbmi galgá diehtit, ahte go mii boahtte háve jorgut dan fiidnámusa mii mis lea, de mii oaivvildat duođaid, logai Hætta Isaksen iežas sártnis.

    Dása speažžugohte gieđaid sii geat oassálaste bálkkašumi geigemis.

    Bálkkašupmi lea 100.000 ruvnnu.

    Ella Marie Hætta Isaksen
    Foto: Mette Ballovara / NRK
  • Boraspirevahágiid eai bastte buhtadit ollislaččat

    Suoma stáhta ii bastte buhtadit diimmá boraspirevahágiid ollislaččat, dieđiha Yle Sápmi. Boazodoalliide máksojuvvo cuoŋománu 13. beaivve rájes 74 proseantta spiriid dagahan boazovahágiin. Loahppaoassi máksojuvvo easka de, go dasa fidnejit ruhtadeami stáhta lassibušeahtas. Jagis 2022 boraspiret dagahedje boazodollui vahágiid badjel 10 miljovnna euro ovddas.