Go Kurage deaivvai sápmelaččaid – de mearridii oahppat sámegiela

«Kuma» lea guovža japánagillii. Ii oru várra sulastahttimin sámegiela?

Muhto jus Japana čállingielain čállá «guovža», de sáhttet japánalaččat, geat eai máhte sámegiela, dadjat guovža-sáni sámegillii. Nie čilge Kurage Kohji Ohhashi. Japánalaš gii lei Eurohpá-mátkkis go mearridii oahppat sápmelaččaid «gollegiela».

– Jus hálat hui olu dárogiela, de lea veháš váttis jietnadit japánagiela sániid, muitala Ohhashi, ja lasiha:

– Muhto jus sáhtát vajáldahttit dárogiel jietnadeami, de lea vehá álkit.

Oahppat sámegiela lei sutnje álkit go oahppat dárogiela.

Japánagielas ja sámegielas ovttaláganvuođat

– Manne lea nu?

– Sámegielas leat vihta dahje guhtta vokála. Japánagielas leat vihta. Dárogielas leat ollu eambo, ja danin lea sidjiide váttis jienádit japánagillii ja nuppe láhkai, čilge Ohhashi čielga sámegielain.

Maiddái lea sámegiela ja japánagiela grammatihka eanet ovttaláganat, go dárogiela grammatihka. Sámegielas ja japánagielas leat kásusat ja vearbasojaheamit, dat eai gávdno dárogielas.

Oahppá sámegiela bokte

Lei ČálliidLágádusa doaimmaheaddji Jovnna Guttorm Solbakk gii bovdii Ohhashi boahtit čilget makkár ovttaláganvuođat gávdnojit sámegielas ja japánagielas, dan oktavuođas go álmmuhedje japánagillii jorgaluvvon girjji «Jođi lea buoret go oru».

Solbakk lea ovttaoaivilis Ohhashin.

– Mun lean dál viggamin oahppat japánagiela, ja Kurage lea mu oahpaheaddji. Álggus moai vikkaime dárogiela bokte dahkat dan, muhto de álggiime baicce sámegiela bokte, ja de gal šattai álkit.

– Sihke jienat, ja man láhkai hukse sániid leat sullalágánat sámegielas ja japánagielas, lasiha Solbakk.

Deaivvai sullasaš olbmuid Sámis

Muhto eai leat dušše jienat mat bohtet njálmmis mat leat sullasaččat gaskal dáid guokte álbmogiid.

Go Ohhashi lei luopmomátkkis Eurohpás nuppelot jagi dassái de son deaivvai muhtin olbmuid Anáris, Sámis, Davvi Suomas.

– Mun ledjen dušše váccašeamen márkanis, ja de muhtin olbmuid, geat ledje measta seamma go mun gii lean japánalaš. Ja manne Eurohpás leat asiáhtalaččat, ja sii vástidedje ahte sii leat sápmelaččat, muitala Ohhashi.

Doppe son gulai anárašgiela.

– De smihtten ahte mun soaittán fertet oahppat sámegiela, ja álgen ohcat gos dan sáhttá oahppat, ja gávdnen ahte Universitehta Tromssas lei vejolaš.

Son sáddii ohcamuša, ja čađahii doppe sámegieloahppu. Dál son lea gearggeheamen sámegiela vuosttašgiel-bacheloroahppu allaskuvllas Guovdageainnus.

Dál son ja su ustit Solbakk háliideaba oahpahit japánagiela sápmelaččaide. Sápmái bohtet ollu turistat Japanis, ja daidda lea oaivvilduvvon girji sámi sátnevadjosiid birra.

Jođii ii leat buoret go oru Japanis

Muhto ollu sátnevadjosat mat gávdnojit Sámis eai gávdno Japanis, nu čilge Kaori Takamine, girjji jorgaleaddji.

– Nu mo sámegielas de lea buoret mátkkoštit go orrut seamma sajis, Japanis lea justa nuppe láhkai. Nubbi ovdamearka lea ahte sápmelaš dadjá ahte lihku ii boađe jus vuorddát, muhto Japanis fas dadjet ahte oađedettiin vuorddaša lihku, dadjá Takamine.

Dattetge lea Takamine áddejumi mielde nu ahte sápmelaččat leat hui doaimmalačča.

– Sápmelaččat dáhttot «action», dan bottas go japánalaččat fas dáhttot ovtta sajis leat ja gierdevašvuođa.