Dálkeeinnosteaddji: – Sámis šaddá báhkka geassi

– Go de nohká dat miessemánnu, de gal leat geassemánnu, suoidnemánnu ja borgemánnu liegga, báhkka mánut, lohká Mihkkala Máhte Mihkkal, Mikkel Mathisen Sara.

Son ássá Čuđejogas Guovdageainnus.

Nuorravuođa rájes lea Mihkkal čuvvon dálkki ja dálkemearkkaid.

– Fasttes dálvi

Viidát lea dán giđđadálvvi beaggán man issoras olu muohta lea eanaš sajiin Davvi-Sámis.

Mihkkal ii leat dákkár dálvvi ovdal oaidnán.

– Gal dát lei oba amas ja imaš, go ná sáhttá maid dálvi leat. Eai leat goit ovdal ná leamaš dákkár fasttes dálvvit. Dat lea nu heittot gal leamaš dát dálvi. Borgá aht' borgá, šuohkiha son.

Sámis dáidet muhtumat leat gullan dološ dajahusa ahte jos dálvit lea olu muohta, de šaddá geassit báhkka.

Mihkkal geavaha dálkedieđuid, maid čavčča rájes lea čohkken, go einnosta báhkka geasi.

– Ná dat lea leamaš dát dálvi, dan mon lean čuvvon mielde. Go čakča álggii, dan rájes juo. Dan mon gal dieđán ahte šaddá vuos galbma giđđa dat miessemánnu. Muhto go de dat jorggiha, de gal šaddet báhkat, lohká son.

• Loga nai go dálkeeinnosteaddji dajai 2012s ahte son ii arvva šat einnostit dálkkit dálkkádatrievdamiid geažil.

Galbma miessemánnu

Gieskat lei Irjánbeaivi, mearkabeaivi, mii maid muitala makkár dálkkit šaddet ovddos guvlui.

Mihkkal maid dárkkui dálkki dan beaivvi.

– Na dat lei goit hui fiinna dálki. Dat lei goit beaivvadat, bivval ja liekkas, čilge Mihkkal.

Dološ dajahusa mielde lohket ahte makkár ­dálki­ dán ­beaivvi lea, de dak­kár dálk­kit ­bi­stet giđa ­miehtá,­ goit­totge sul­lii­ njeal­lje ­vahku.

Muhto Mihkkal maid čuovvu luonddu, ja dulko dange. Danne jáhkkáge goit su lagamus guovlluin Sámis šaddat galbma miessemánu.

– Oainnán dan jahkodagas, movt dat láhtte, ja mainna lágiin dat lea leamaš. Dat gal šaddá hui galbma mánnu dat miessemánnu. Ja šaddet galbma cugŋot. Eai dál leat cugŋot oba leamašge, lohká Mihkkal.

Loga nai: Máhte borggat ja Máhte heajos dálkkit

Dálkedutkis eará dieđut

Dálkedutki Erik Kolstad, guhte bargá Bjerknessenteret dálkkádatdutkanguovddážis, ráhkada veahá guhkibuš dálkedieđuid go daid, maid meteorologat beaivválaččat muitalit.

Satelihtaid, dutkanfierpmádagaid ja dálkelaboratoriaid vehkiin láve son geahččalit juobe mánu ovddos guvluige einnostit dálkki.

Su mielas lea maid miellagiddevaš gullat maid sámi dálkeeinnosteaddjit muitalit.

Muhto son ii jáhke miessemánu šaddat Sámis aiddo nie čoaska mánnun go Mihkkal dadjá.

– Min dálke-prognosaid mielde ii šatta nu báhkka gal, iige čoaskkisge miessemánus davvin. De in dieđe movt son nie lea gávnnahan, lohká Kolstad.

Geassái gal lea vuos menddo guhkki. Ii ge áiggo árvalit dan birra maidege.

– Miessemánus almmuhat ođđa guhkitáigge dálkedieđu. Dalle dáidit veahá diehtit makkárin geassi šaddá. Dál lea menddo árrat mis dan jearrat, lohká son.

Skirebeassi maid muitala

Dálkeeinnosteaddjit Sámis lávejit maid geahččat gosa skire hukse beasi. Das maid oažžu olmmoš dieđuid boahttevaš dálkki birra.

Mihkkal lea geaidnoguoras oaidnán ođđa skirebeasi gieskat.

– Na dál dat gal lea huksen hui normála láhkai. Ii dat jur muorrageahčái, dat lea gasku dan soagi, lohká son.

Ja diet maid muitala dutnje ahte šaddá báhkka geassi ?

– Juo, dan gal muitala, lohká son.

Son boagusta njálgát go árvalat ahte Sámis de besset dán geasi báidegerddiid váccašit.

– Dan dat gal besset, lohká Mihkkal ja bohkosa.

• Loga maid: Leat go čagáldahtes? Geahča maid dat muitala du birra!