Soabalaš joavku

Les på norsk.

Sáhttá go politihkka šaddat dánsan?

Juo.

Go koreográfa Elle Sofe Sara ja dáiddár Joar Nango ovttas ráhkadeaba dálaáiggedánsa dáruiduhttima birra, de lea vuolggasadji lossat politihkalaččat.

Lihkká smiehtan ahte stuorra oassi čájálmasas lea olmmošlaš, báidnojuvvon muhtin lagaš váibmolađálaš ovdanbuktimin. «BIRGET; ways to deal, ways to heal» čájálmasas lea vuođđoskádja mii muitala soabadeami birra.

Boares reahka

Elle Sofe Sara lea koreográfa gii ássá Guovdageainnus. 2022 oaččui son Kritiker-bálkkašumi dánsunbihtáin «Vástádus eana – The answer is land». Maiddái dát čájálmas muitala mearkkašumi gullát eatnamiidda ja dehálašvuođa leat oassin joavkkus.

Gova joavkkus lea son váldán mielde go dál ovttasbargá Carte Blanche – Norgga našunála dálááiggedánsa kompaniijain – ja álgočájálmassii fámu gávpogis: Oslo.

Nu go «Vástádus eana» de álggahuvvo maid «Birget» olggobealde lávdelanja. Opera boađáldagas lea boares reahka.

Dan alde lea alit guđju ja rukses dihkát. Spagga dievva boađáldagas illá oidno reahka ja go dánsejeaddjit bohtet gehččiid gaskii, de eai leat gallis geat dan fuomášit.

Unna mátkeskájanis čuojahuvvo oassi Gonagasa sártnis go 7. Sámediggi rahppui – muhto ii bálljo oktage gula majestehta ge.

Lea mearkkašahtti man unni ja gustomeahttun dáidda šaddá, measta oaidnemeahttun. Gehččiid guđaideami jienat gokčet eanaš eará jienaid.

Čohkkenmomeantan ii liikostuvvon dát álggaheapmi. Reahka hoigojuvvo Scene 2 uksii ja geahččit čuovvulit. Muhto fáhtii go oktage mii duođaid geavai?

Dánsa Vestren

Lávddi alde leat Carte Blanche dánsárat gárvvuhuvvon oanehisbuvssaiguin, nahkehanskuovaiguin, gahperbáiddiiguin, cowboystevveliiguin dahje joggebuvssaiguin.

Gonagasa sárdni joatká dáppe siste dan bottu go dánsejeaddjit bohtet lávdelatnjii, bidjet reaga sadjái ja ráhkadit muhtin lágas čoagganansaji – dat muittuha árgabeaiveeallima.

«Ahte mii eallit ovttadássásažžan, das lea stuorra mearkkašupmi», dadjá Gonagas. Dađistaga rievdá koreográfalaš govva, dánsejeaddjit molssodit biktasiidda mat leat gorrojuvvon čađačuovgi plastihkas, mii áddet ahte joavku lea ásahuvvome.

Fáhkka lihkesta dánsejeaddji Brecht Bovijm litnásit dego boazu lávddi rastá.

Čájálmasjienat rivdet Gonagasa sártnis báddemii Stuoradikki gažadanbottus golggotmánu 12. beaivvis, mas ministarat Kjerkol ja Vestre goappašagat ferteba vástidit dasa mii lea dahkkon njulgemis maŋŋel go Fovsen-duopmu bođii – ja ferteba maid vástidit gažaldagaid mat fátmmastit dohkálaš dearvvašvuođaveahki sámiide.

Viehkan ja steampun

Balddás ohcet dánsejeaddjit searvevuođa smávit joavkkuin mat dađis stuorrot. Koreográfaija álgá unna siidolávkin mat de šaddet stuorát lihkadallanminstarii man eambbosat čuovvugohtet.

Sii vihket ja stempot joavkun. Guddojuvvo go lea dárbu. Ovttas huksejit dánsejeaddjit searvevuođa iežaset birra.

Reahka geasehuvvo ovddasguvlui, ja dađis huksejuvvo servodat plastihkas. Dás šaddá Joar Nango lávdedáidda dehálaš – dat lea biddjon oktii diŋgaidnuin maid son lea gávdnan duoddaris. Dat mearkkaša: Olu plastihkka ja guđjjot.

Dainna ládje šaddá dát maid čájáhus nuoskideami birra, mas plastihka ja ruskkat leat guovddáš oasit.

Dát lea hui bures lakton čájálmassii ollislaččat, ja oažžu ođđa mearkkašumi go diŋggat mat orrut dego bázahusat sáhttet geavahuvvot huksemii. Dat heive bures čájálmasa namain: Birget.

Olmmošlaš hávvedikšun

Stuorra osiin čájálmasas de dánsejeaddjit gehččet njuolga gehččiide. Ovtta oasis dárbbašit sii maid veahki: Stuorra, guorus, fiskes fuođarseahkat leat čihkkon máŋgga stuolu vuolde.

Dađis go geahččit rogge daid bajás ja sáddejedje daid lávddi guvlui, de ii dulvan dušše fiskes giđđaeatnu Operas, muhto muhtin lagaš váibmolađálašdahku, huksen searvevuođas, ja soabadeami álgu.

«Birget» lea šaddan vástádussan Duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna bargui, sii galget sáddet sin raportta geassái. Mo galgá dealet vuoigatmeahttunvuođain, ja mo galgá dikšut háviid? jearrá čájálmas. Ovddasvástádus gullá buori muddui politihkkáriidda. Muhto «Birget» cuiggoda ahte eaŋkilolmmoš lea maid dehálaš oassi hávvedivššodeamis.

Dáiddalaččat de lea dá nana ovttasbargu Sara ja Nango gaskkas, ja Sara markere iežas ovtta riika duostileamos ja gievrramus koreográfan. Jus álgu ii doaibman ge, de ii bilidan dat bihttá. Roahkkatvuohta, energiija ja fápmu finálaš lea juoga lagaš sávaldat lokten dikšunprosessii.

Jus jo buot ii vájalduvvo go vuot leat guđaideame boađáldagas.