Luođi riggodat deaivvada dálááiggedáidagiin

Dán jagáš Davvi-Norgga riemuid temá lea lagasvuohta dálááigái ja dat lea buleš. “Geas lea lohpi muitalit muitalusa?” jerret riemuin, ja riepmodáiddár Elle Sofe Sara bargá fas ávžžuhusa mielde.

Rahpančájálmas «Vástádus eana – The answer is land» addá čielga gova dasa. Káijas olggobealde Hárstták kulturviesu čuččodit čieža nisson dánsejeaddji, ja juohkehaččas lea sierralágan sámegahpir oaivvis. Njálbmesujiin ja roperttain ráhkadit sii iešguđetlágan formašuvnnaid, seammás go juiget ja dollet roperttaid badjin.

Dat lea dakkár boddu go eamiálbmotrahčamušat deaivvadit nissonrahčamušaiguin ja dáidaga rahčamušaiguin rohttudávdda vuostá. Eambbo čearggus ii baljo sáhte šaddat.

Hárvenaš buorre ovttasdoaibman

Čájálmas lei álgoálggus almmuhuvvon ahte galggai leat dego dánsunjuoiganvázzin Háršttáin. Geahččit galge vuolgit mielde vázzimii, gos loahpas galge joavdat Hárštták kulturvissui. Dan čuođi mehter guhkkosaš mátki dánsensajis olggobealde Norgga árktalaš universitehta ja kulturviesu boađáldahkii ii sáhte gal gohčodit vázzimiin, vaikko vel gehččiid gal láidestedje ge juoigamiin sisa.

Dat ii daga goitge maidege. Go dat mii dáhpáhuvvá Hárštták kulturviesus lea earenoamáš dáiddavásáhus dánsenjoavkkus, geat hárvenaš bures ovttasdoibme ja čudje ovttas.

Luođis iežas vejolašvuođat

Elle Sofe Sara lea koreográfa, filbmadahkki ja dánsejeaddji. Earret eará lea son ráhkadeame Norgga sámi vuosttaš guhkes musikálafilmma (almmuhuvvo 2022). Hárštták riemuid olgogovvan lea son ráhkadan buktaga mas váldá atnui sihke jienaid ja lihkadeami, ja bosđus lea dánsenčájálmas mii birastahttá garra ja litna šuokŋagokčasa luođi iežas vejolašvuođaiguin.

Šuokŋadahkki ja luohteprofessora, Frode Fjellheim, viiddida luođi vásáhusa das mii luohti sáhttá leat dainna komposišuvnnain maid lea ráhkadan «Vástádus eana – The answer is land» bihttái. Son ovttastahttá luohteárbevieru áibbas ođđa komposišuvnnaiguin.

Guokte dovddus juoigi ja lávlu Sara Marielle Gaup Beaska ja Kajsa Balto fátmmasteaba luođi goabbat vuogi mielde. Earenoamážiid dakkár komposišuvnnain go Balto šerres jietna čielgasit boahtá ovdán daid eará juigiid gaskkas lávddis, de gal orru Hárštták kulturviesus áigi bisánan muhtun čalbmeravkaleami.

Fjellheimas lea guhkes vásáhus rahpat luođi viidát ovdanbuktimii, earret eará Transjoik joavkku bokte. Son lea maiddái čállán musihka Disney-filmmaide “Frost” (Jikŋon) 1 ja 2.

Su iežas muitalus

Álggos šearrá čuovga lávddis, mii oažžu buot eará ivnniid jávkat. Visot mii oidno lávddis, lea dego vižžon muhtun boares áigásaš fiskkodan govas. Lávdehámis, mas heaŋgájit iešguđetlágan bumboldiŋgga mat leat dego muorat vuovddis, lea biddjon baskkes formašuvdnan lávddi siskkimussii.

Buot neavttárat juiget, ja buohkat váldet oasi daidda iešguđet lágan oktasaš lihkastagaide. Dat golbma dánsejeaddji, mas Emilie Marie Karlsen lea njunnošis, muitalit buohkat sin iežaset muitalusa. Dat álgá dakkár eahpefriddja, measta guossaleaddji dánsunoasážiin (Karlsen), gos son dađistaga vižžo sisa dan stuora searvevuhtii.

Karlsen neaktá čielga ja fámolaš rolla dan čájálmasas.

Kultuvrralaččat birastahttá

Seammás go musihkkašuoŋat dađistaga viidánit, de bohciida čájálmasas searvevuohta maid ovdán. Dan fievrreda musihkka, dánsun ja go lávddis juohke ládje oktasaččat ovttasdoibmet.

Lávdečuovga rievdá dađistaga nu ahte gahpiriid ivnnit ja lávdehápmi boahtá ovdán. Seammás lea searvevuohta dego fenomena mii viidána lávddis ja šaddá dakkáriin mii kultuvrralaččat birastahttá. Dáppe dovdojit ruošša árbevierut dain musihkalaš heivehusain, ja go luđiid maid juiget leat earret eará nuortalaččaid vuogi mielde.

«Vástádus eana – The answer is land» lea dynamalaš čájálmas, earenoamážiid dat oassi mii dáhpáhuvvá siste. Čájálmas lea dásseárvosaš, mii mearkkaša ahte buot oasit mat čájálmasas leat, vásihuvvo leat seamma dehálažžan dan muitalusas mii muitaluvvo. Vaikko vel namma muitala ahte vástádus lea eana, de lea čájálmas juoga eambbo ja viidát. Dat lea dan birra mii ruoktu sáhttá leat, ja vástádus lea searvevuođa mávssolašvuohta. Doppe gos du eallu lea, doppe lea ruoktu.

Riemuid olgogovva Elle Sofe Saras sáhtášii buorebut ovdánahttit olgooasáža, mainna čájálmas álgá, danne go das lea vejolašvuohta šaddat seamma mearkkašahttin go dat mii ovdanbukto lávddis siste.

«Vástádus eana – The answer is land» lea čájálmas maid eambbo geahččit berrešii beassat vásihit. Go kultureallin beassá doaibmat dábálaš beivviid fas, de sávan oba váimmustan ahte soames dohppesta dán earenoamáš vejolašvuođa, maid Elle Sofe Sara fállá: Okta eahketbodda šuoŋalaš magiijain.