Les på norsk: Den samiske fremtiden er i deres hender

Multidáiddár

– Mun lean oassálastán konsearttain, main lean čuojahan olbmuide, geat eai ádde máttasámegiela. Dalle sáhtán lávlut vaikko man birra, vaikko eai áddešge buot sevdnjes jurdagiid, mu ráhkesvuođamorrašiid dahje diekkáriid, dadjá Ole Henrik mojunjálmmiid.

Son boahtá Bleikvasslias Nordlánddas, dál son ássá Oslos.

Sus lea ásodat, gos diibmá báljo ii lean olmmoš, go son lei dávjá mátkkis jogo neavttárin, artistan, giehtačálusčállin, dánsárin, dáiddárin dahje Sámedikki álbmotválljen politihkkárin.

Sus oidno ámadajus illu go muitališgoahtá buot maid son beassá dahkat. Dat su mielas lea eallin.

– Áibbas čielggas ahte illosan go dovddan gullevašvuođa ja oadjebasvuođa.

Muhto ii leat álo nu álki nubbái čilget manne sutnje lea sámevuohta nu ráhkis. Danin son Sámi buohtastahttá magihkalaš báikkiin.

– Sámi servodat lea munnje measta dego «Hogwarts», mii lea oahpis daidda, geat Harry Pottera máilmmi dovdet. Dakkár máilmmi gosa mu dáru ustibiidda ii leat nu álki beassat, muhto munnje lea bosihanbáikin. Doppe in dárbbaš čilget dahje digaštallat duohkut-deike áššiid, mat gullet sámiide.

Muhto ahte Ole-Henrik galggai šaddat dehálaš máttasámi kulturprofiilan, dat ii boađe iešalddes. Muhtun áigodagaid son lea háliidan duvdilit sámevuođa veahá dobbelii.

– Mus leat leamaš áigodagat eallimis goas in leat háliidan leat sápmelaš, livččii leamaš álkit dážan leat, vuige Ole-Henrik.

Ofelaš

– Oahppit orrot liikomin dasa maid gullet, muhto lea olu maid eai dieđe ovdagihtii. Muhtun luohkáin jearahit eambbo, ja eará luohkáin gis leat jaskadabbot, muitala Per-Henning Mathisen.

Nuorta-Finnmárkku 25-jahkásaš Unjárgga bárdni lea okta njealji nuoras, geaid Sámi allaskuvla lea válljen dán jagi ofelažžan.

Allaskuvla lea maŋimuš 20 jagi sádden sámi nuoraid johtit miehtá oahpahit eará nuoraide mo lea leat sápmelaš dál.

Per-Henningas lea gal lektoroahpu, ja livččii sáhttán njuolga álgit dábálaš oahpaheaddjin.

– Mu mielas orui dát leamen hui gelddolaš jahki, go dál ožžon vejolašvuođa johtit olu ja galledit viehka olu skuvllaid, ja sámi kultuvrii oahpásmuhttit olu nuoraid miehtá riikka. Dán barggu oainnán mun boahtit servodahkii ávkin.

– Dovddatgo ovddasvástádusa sámi boahtteáigái?

– Munnje lea dehálaš ahte nuorra sápmelaččat beroštit searvat, ja ahte sápmelaččat ieža leat mielde bidjamin eavttuid ja leat mielde hábmemin iežaset boahtteáiggi.

Ofelažžan muitala Per-Henning mo sápmelaččain lea dál, muhto maiddái mo lea leamaš. Dan birra ii leat álo nu álki hállat.

– Dieđusge čuohcá go čađat šaddá muittuhuvvot ovddežiid ja buot maid leat manahan, muhto dattetge lea dehálaš hállat dan birra ja ahte olbmot šaddet diehtit mii lea dáhpáhuvvan, lohká Per-Henning.

Jođiheaddji

Emilie Madelen Biti-Jessen (23) diehtá bures mo lea go bearaš massá giela.

Emilie Madele lagamuččain hállet dušše moattis sámegiela, mánnávuođa ustibat maid ledje dárogielagat. Dat dagahii váttisin šaddat čielga sámegielagin, vaikko sus lei sámegiella joatkkaskuvllas.

– Go olmmoš lea nuorra, de soitet leat eará beroštumit go čohkkát ja oahpahallat sániid ja kásusiid. Soaittán gal easka dál duođaleappot bargagoahtán oahppat sámegiela.

Dál Emilie Madelen ohcá ieš dakkár báikkiid, gos son beassá geavahit sámegiela; oahpu gaccadettiin, Noereh doaimmaid bokte dahje go son bargá sadjásažžan Romssa sámi mánáidgárddis.

– In dal dan gal daja ahte olmmoš lea geatnegahtton oahppat sámegiela, muhto hui dehálaš oahppat sámegiela, vaikko ii soaitte goassege njuovžilit jorragoahtit njuovčča sámegiela dáfus. Jos giella jávká, de gal dáidit kultuvrra maid massit, ja mii eat eisege sáhte massit sámevuođa.

Vaikko Emilie Madelen boahtáge Deanus Finnmárkkus, báikkis mas lea sámi historjá, de son lea álo ohcalan juoga eará vel.

Danne su váimmu lahka leat sámi nuorat, dat sávaldat ahte sis livčče oadjebas deaivvadansajit ja ahte dovdat gullevašvuođa eará sápmelaččaide.

– Sámevuohta lea mu váibmoášši, ja mun háliidan leat mielde ovddideamen sámi servodaga.

Bávččas leat sápmelaš

Per-Henning, Emilie Madelen ja Ole-Henrik leat buohkat dan buolvvas, geat dovdet iežaset oadjebassan ja geain sámi identitehta lea nanus. Nu ii leat álo leamaš.

Ole-Henrika áhku guovttos ádjáin šattaiga vuolgit ruovttus eret vázzit skuvlla ja oahppat dárogiela, ja nu heittiiga hállamis sámegiela.

Dat vuhtto maiddái Ole-Henrikas, muhtun áiggiid son háliida leat dušše dážan.

– Mun lean njulgestaga ballan ahte eará sápmelaččat eai dohkket mu. Mun ledjen luohkás okta, guhte máhtten sámegiela heajumusat, ja in orron beassamin searvat buot sosiála dáhpáhusaide, mat mu birra ledje. Dalle dovden sápmelažžan heajubun, dadjá Ole-Henrik.

Diibmá almmuhii kommišuvdna 700 siidosaš raporta.

Historjá sápekvenaid ja suopmelaččaid muitalusat, das maid dáruiduhttin dagahii olbmuide. Dadje maiddái ahte dáruiduhttin ain joatkašuvvá Norggas.

– Go geahčastat dárkilabbot giellajávkama ja oaidnit ahte gielat, maiddái davvisámegiella, lea jávkama guvlui mannamin, de sáhttit dadjat ahte dáruiduhttin ain dáhpáhuvvá. Vaikko leat álggahuvvon olu doaimmat heađuštit dan, ja njulget dáruiduhttima vahágiid, de lea datte dál dárbu dahket juoidá erenoamáža, oaivvilda Høybråten.

Addet doaivaga

Høybråten lea maiddái deaivvadan olu nuorra sápmelaččaiguin, geat sutnje leat addán ođđa doaivaga oaidnit boahtteáiggi čuovgadin.

– Lea olu doaivva čadnon dan fápmui, mii lea das go nuorra olbmot čurvejit «Dán mun in dohkket. Mun áiggun fas ruovttoluotta iežan ruohttasiidda ja rámis leat dainna». Dát fápmu lea juoga mii munnje addá eanemus doaivaga, dadjá Høybråten.

Maŋimuš jagi leat Norggas oaidnán man gievrrat dát nuorat sáhttet leat. Sii čoahkkanedje ovdamearkka dihtii gáhtaide ja ráđđehusdáluid olggobeallái dáistalit olmmošvuoigatvuođaid rihkkumiid vuostá Fovse-áššis.

Sámediggepresideanta dovdá doaivaga go oaidná mii vuimmiid nuorain lea bidjat áššiid johtui.

– Sii geavahit návccaideaset loktet sámi servodaga viidáseappot. Mii dávjá hállat ahte nuorat lea boahtteáigi, muhto nuorat leat maiddái dálá áigi. Sis lea fápmu nuppástuhttit servodaga mas mii eallit, ja die lea juoga maid midjiide leat muittuhan maŋimuš jagi, dadjá Silje Karine Muotka.

Su mielas lea erohus su buolvva ja dálá nuoraid gaskka, geat nu solidáralaččat ovttas nannejit sámevuođa.

– Dát buolva vuoruha searvevuođa eambbo go siskkáldas gilvvu das guhte lea čeahpimus ja nu ain. Dat dahká ahte sin fápmu šaddá olu stuorábun, dadjá Muotka.

Ole-Henrik lea ovtta oaivilis ahte olu su iešdovddus vuolgá das go sámi servodat luoitá olbmo leat dakkárin makkár guhtege lea.

– Mii leat nu iešguđetláganat sámi servodagas. Ja jáhkán ahte dahká buori njulgestaga vásihit dan. Galggat diehtit dutnje lea sadji, dasgo don nanosmahtát sámi servodaga.

Go Emilie Madelen smiehttá maid son su máttut livčče dadjan go son jođiha sámi nuoraid organisašuvnna, de son sávašii ahte sii livčče liikon dasa.

– Sii livčče sáhttán oaidnit ahte kultuvrra ii jávkan vaikko sii dalle vásihedje garra dili. Sávašin dieđusge ahte sis lei dat oaidnu ahte buot ordnašuvvá.