Sámi suohkaniid sátnejođiheaddjit árvvoštallet heaitit

Gáivuona ja Snåasen sátnejođiheaddji guovttos leaba golbma áigodaga čohkkán sátnejođiheaddjistuolus ja eaba áiggo šat joatkit.

Guovdageainnu sátnejođiheaddji lea eahpevissis.

• Loga maid: Vástidedje suohkana boahtteáiggi birra

Suohkanstivrraválggat

Boahtte čavčča leat suohkanválggat Norggas. Guokte gávcci sámi suohkaniin eai áiggo sátnejođiheaddjit joatkit, namalassii Gáivuona ja Snåasen. Gáivuona sátnejođiheaddji gal luohpá buozalmasa dihte.

– Son geassáda buozanvuođa dihte ja son lea maid čohkkán dan mađe guhká sátnejođiheaddjistuolus, ahte dál lea várra áigi earáid diktit geahččalit, lohká sátnejođiheaddji Bjørn Inge Mo.

Guovdageainnu sátnejođiheaddji, Klemet Erland Hætta, lea maid golbma áigodaga stivren suohkana. Sátnejođiheaddji ii loga vel mearridan joatkágo.

– Son ii leat mearridan vel áigugo geahččalit jearrat álbmogis luohttevašvuođa, nu ahte sus ii leat dál vástádus dasa, lohká Klemet Erland Hætta.

Manne dus ii leat vel vástádus?

– Na, livččii vuogas vuos ságastallat bellodagain álggus, ovdalgo almmuha maidege, čilge Hætta.

• Loga maid: – Seastin ii galgga čuohcat suohkanássiide

20 jagi doarvái

Snåasen sátnejođiheaddji, Vigdis Hjulstad Belbo, lea golbma áigodaga leamaš sátnejođiheaddjin ja guokte áigodaga várresátnejođiheaddjin.

– Dál áiggon luohpat go mu mielas lea doarvái go lean 20 jagi leamaš suohkanpolitihkkáriin, dadjá Belbo.

Sihke Unjárgga, Divttasvuona, Røyrvika ja Kárášjoga sátnejođiheaddjit leat stivren buohkat ovtta áigodaga. Buohkat áiggoše joatkit jus oččošedje luohttámuša bellodagas ja álbmogis boahtte čavčča.

Unjárgga sátnejođiheaddji Knut Store oaidná dehálaš bargun joatkit sátnejođiheaddjin.

– Mun lean dieđihan, ahte háliidivččen joatkit sátnejođiheaddjin, ja mun gal áiggošin buoremusat bargat Unjárgga gieldda ovddas, dadjá Knut Store.

Mii deháleamos ášši maid leat čađahan?

– Ráinnas čázi oažžut olbmuide, dat lea deháleammos ášši leamaš mu mielas, lohka Store.

• Loga maid: Suohkanválggat ja ruvkkit

Hástalusat

Divttasvuona sátnejođiheaddji, Tor Asgeir Johansen muitala, ahte suohkan lea rahčan

ruhtadiliin maŋemus jagiid, muhto dán leat nagodan dál buoridit ja danne orru lunddolaš beassat joatkit sátnejođiheaddjin.

– Mis leat muhtin ekonomalaš hástalusat suohkanis, muhto mus livččii miella ain geahččalit buoridit dili, dadjá Tor Asgeir Johansen.

Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne Toril Eriksen Balto, dadjá maid ahte Kárášjogas leat hástalusat, muhto son gal áinnas háliida joatkkit.

– Dieđusge lean smiehttan ášši birra ja sus orru mokta joatkkit, lohka Balto.

Movt lea leahkit sátnejođiheaddji Kárášjogas?

– Dat lea hui miellagiddevaš ja dal leat olu positiiva diŋggat geavvame, muhto seammás leat maid muhtun hástalusat, dadjá Balto.

Eanaš sámi suohkaniid sátnejođiheaddjit jurddašit olu dál mo sin dilli šattašii go Norgga ráđđehus áiggošii ovttastahttit suohkaniid.

Kárášjoga sátnejođiheaddjis gal leat jurdagat guđe suohkaniin sii sáhtáše ovttasbargat.

– Mii leat digaštallan joavkkus gos buot politihkalaš bellodagat leat mielde, ja de leat geahčadan ránnjágielddaid. Ja dieđusge lea lunddolaš Guovdageainnu suohkaniin ja Porsáŋggu gielddain gulahallat ovttasbarggu birra, dadjá Balto.

• Loga maid: Lea go dárbu strategalaš bajásšaddanplánai

Guovttegielalašvuohta dehálaš

Divttasvuona sátnejođiheaddji, Tor Asgeir Johansen, gal oaivvilda ahte eiseválddit fertejit čielgasit mearridit movt sámi suohkaniid dilli galggašii leat go jus ovttastahttet eará suohkaniiguin.

– Jus sámi suohkanat ovttastahttojit stuorit suohkaniiguin, de fertešii ain bisuhit dán guovttegielagin, dahje oassi suohkanis biddjošii guovttegielagin, oaivvilda Johansen.

Røyrvik sátnejođiheaddji Davvi-Trøndelágas Arnt Mickelsen háliidivččii mat joatkkit sátnejođiheaddjin, ja namuha erenomážit dehálaš barggu bisuhit suohkana guovttegielagin.

– Ráđđehus lea cealkán, ahte smávit suohkanat ožžot unnit stáhtadoarjaga jus eai ovttastahte eará suohkaniiguin, ja dát sáhttá dagahit heajut dili go leat váldán badjelasas guovttegielagin, dadjá Mickelsen.

Deanu sátnejođiheaddji Frank Ingilæ lea guokte áigodaga stivren Deanu gieldda.

Son lea juo válljejuvvon Bargiidbellodaga sátnejođiheaddjievttohassan Deanus. Ingilæ dadjá ahte háliidivččii joatkit go dát lea bargu masa son duođai lea liikon.

– Sátnejođiheaddjidoaibma lea dat suohttaseammos bargu maid sáhttá bargat, jus liiko politihkket, lohká Ingilæ.