Dievva sámi báikenamat kártejuvvon

– Oaidnit báikenamaid erenoamáš dehálažžan boahtte buolvvaide, go ballamis lea ahte boares ja álgoálgosaš sámegiel-báikenamat sáhttet jávkat.

Dien čálliba guovddášjođiheaddji-guovttos Håvald Hansen ja Sverre Porsanger prošeaktaraporttas Sámediggái.

Sudno guovddážat; Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáš ja Deanu giellagáddi, dat leat ovttasbarggus Mearrasámi diehtoguovddážiin jagiid badjel ohcan ja kárten dievva sámi báikenamaid Porsáŋggus, Lágesvuonas ja Deanuvuonas.

– Go geahččá kárttaid meahcceguovlluin, de leat hui unnán namat registrerejuvvon, čilgeba Hansen ja Porsanger raporttas Sámediggái.

Nuoraide dehálaš oahpahit báikenamaid

Máŋgga dáin báikenamain maid guovddážat leat registreren, ledje juo oahpisin ja geavahusas. Liikkáge eai lean buot báikenamat registrerejuvvon gostege.

– Ballat ahte boares ja álgoálgosaš sámegiel-báikenamat jávket, čállába Hansen ja Porsanger, ja lasiheaba:

– Báikenamaid geavaheapmi lea dehálaš vai nuorat oahpásmuvvet iežaset guovlluide, ja dovdet báikkiid duogáža ja historjjá. Lea stuorra hástalus čalmmustahttit ahte báikenamat leat gávdnomis ja dahkat daid dovddusin.

Báikenamaid leat guovddážat dađistaga almmuhan interneahttakártii Mearrasámi Diehtoguovddáža neahttasiiddus (olgguldas čujuhus).

Luome- ja murrenmeahci namat leat váilon

Báikkiolbmot geat dovdet iežaset lagašguovlluid leat veahkkin leamašan.

– Sis leat ollu dieđut namaid birra mat leamaš geavahusas beaivválaččat, muhto mat dál leat jávkamen.

– Ovdamearkka dihtii luomemeahcis leat hirbmat ollu namat jekkiin, mat eai oidno kárttain. Seamma láhkai lea muorrameahcis namat marrasiin, čállába Hansen ja Porsanger.

Eanet báikenamat dohkkehuvvojit

Maiddái Finnmárkku kránnjáfylkkas Romssas, leat ollu sámi báikenamat kártejuvvon maŋimuš áigge.

– Báhccavuonas leat máŋga sámi báikenama main formálalaš dohkkeheapmi váilu. Mii leat dál álggahan dohkkehanproseassa.

Nie čállá Sámediggi Stáhta Kártadoaimmahahkii, ja čujuha mildosii mas dievva sámi báikenamat leat registrerejuvvon Báhccavuotna-guovllus.

Maiddái Loabága suohkanis leat bargagoahtán sámi báikenamaiguin.

Rapportas, maid suohkan lea sádden Sámediggái, namuhuvvojit oktiibuot 43 sámi báikenama – vaikko máŋga dáin namain leat apmasat suohkanii.

– Sámi báikenammabárru

– Olbmot leat dohkkehišgoahtán sámegiela, oaivvilda Sverre Porsanger.

– Lea han guhkes áige dál go Bådåddjo geaidnogalbba maŋimuš háve gaikojuvvui dahje biliduvvui, ja guhkes áige go báhčáladde Gáivuona geaidnogalbba. Duvle dohkkehedje ges sámi báikenamaid earret eará sihke Hábmeris ja Áhkánjárggas gos eai oppa gulage sámegiel-hálddašanguvlui. Leago sámi báikenammabárru mii leavvá dáid áiggiid?

– Dat gal lea čielggas. Ja mii han lávet vel dáppe leaikkastallat ahte gal sii juo fertejit hirbmasit báhčáladdagoahtit sámi galbbaid dás ovddasguvlui, fástida Porsanger ja boagusta veaháš.