Ballet sámi biebmománáid massimis kultuvrraset

Les saken på norsk.

– Mun livččen galgan diehtit iežan sámi duogáža dalle go mu mielas ii lean sámegiella nu dehálaš skuvllas, lohká komihkkár ja ovddeš biebmománná Trine Lise Olsen.

Sámevuohta lea oidnosis su ruovttus – sámi dáidagat ja eará sámi čiŋat.

Sutnje lea dehálaš leat rámis iežas duogážiin.

Erenoamážit guhkes dáruiduhttináiggi maŋŋel. Dat lea sevdnjes oassi historjjás, mii oallugiidda lea váivves muitu.

Sámediggeráđđi datte buohtastahttá biebmománáid dili dálá áiggiin.

– Mii eat dieđe maidege sámi mánáin, geat leat mánáidsuodjalusa hálddus. Mii eat dieđe man olu mánáin lea sáhka, eatge dan ahte bajásšaddet go iežaset gielain ja kultuvrrain, lohká sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto (NSR).

Dán doarju Norgga biebmoruovttuidsearvi, Norsk Fosterhjemsforening.

– Ođđaáigásaš dáruiduhttin

Ođđa mánáidsuodjalusláhka doaibmagođii ođđajagimánu vuosttaš beaivvi. Das leat mánáid kultuvrralaš vuoigatvuođat nannejuvvon. Mánáidsuodjalus galgá váldit vuhtii mánáid etnalaš, kultuvrralaš, gielalaš ja oskkolaš duogáža juohke oasis mánáidsuodjalusáššis.

Muhto, go eai gávdno makkárge dieđut sámi biebmománáin, de lea váttis sihkkarastit sin kultuvrralaš vuoigatvuođaid.

– Sámedikki bealis mii vuorjašuvvat das ahte ožžot go mánát bajásšaddat iežaset gielain ja kultuvrrain. Máŋggat áššit čujuhit dan guvlui ahte sii eai daga dan, lohká Balto ja joatká:

– Dán sáhttá navdit ođđaáigásaš dáruiduhttimin, jus máná fárrehit ruovttuide dahje institušuvnnaide gos sii masset sámi identitehtaset ja kultuvrraset, ja gos eai beasa gulahallat iežaset gillii.

Gažaldahkii maid Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta (Bufdir) jurddaša dan birra go Sámediggeráđđi buohtastahttá dilálašvuođa dáruiduhttimiin, vástida divišuvdnadirektevra Kjetil Andreas Ostling dán:

– Mii galgat čađat muitit váldit vuhtii sámi mánáid eamiálbmotvuoigatvuođaid. Dás lea čielga politihkka: mánáin leat vuoigatvuođat doalahit čanastagaid kultuvraseaset, giellaseaset ja oskoseaset, ja dan ovdii mii galgat čađat bargat.

Ovttasbargoprošeakta galgá sihkkarastit mánáid

Norgga biebmoruovttuidsearvvi váldočálli Tone Granaas doarju Baltto ja Sámedikki.

Sii leat aitto álggahan ovttasbargoprošeavtta man birra Ságat álggos čálii. Das lea mihttun ahte sámi mánáid vuoigatvuođat váldojit vuhtii.

Lea oainnat hui soaittáhagas doahttaluvvojit go sámi mánáid vuoigatvuođat, vásiha Granaas.

– Fargga almmuhuvvo dutkan mas mánáidsuodjalusjođiheddjiin leat jearran leat go sis reaiddut maid sáhttet adnit gávnnahit ja sihkkarastit sámi mánáid vuoigatvuođaid. Badjel vihttalot proseantta vástidit ahte sii eai dieđe leat go sis dakkár reaiddut, lohká Granaas.

Mánáidsuodjalusas eai registrere mánáid etnisitehta go dat sáhttá leat rašes ášši, čilge Kjetil Andreas Ostling, Bufdira divišuvdnadirektevra.

– Mánát eai soaitte iežaset identifiseret dainna kultuvrrain masa leat registrerejuvvon, nu ahte ferte ovttaskasolbmo dásis čoavdit dán.

Granaas jáhkká čoavddusin dása lea giellaregistreren.

Komihkkár Olsen sávvá ahte boahtteáiggi biebmománát besset oahpásmuvvat kultuvraseaset árabut go son ieš.

– Lean massán juoidá

Mánnán orui Olsen máŋgga iešguđet biebmoruovttus. Easka dalle go son fárrii sierra maŋŋel studeantaáiggi son fuobmái ahte lea sápmelaš.

– Mun lean massán juoidá mánnávuođas go in leat diehtán ahte lean sápmelaš. Mun livččen háliidan leat oassin kultuvrras árabut ja dainna lágiin leat oadjebasabun das gii mun lean.

Olsen lea rahpasit hupman iežas duogáža birra biebmománnán, ja son lea máŋgii gudnejahttán biebmoeatnis Ragnhilda medias.

Go son fuomášii iežas sámi duogáža, de lei dego juoga mii bođii sadjái.

– Mun dovden oktavuođa Ragnhild-etniin ja biebmoáhkuin.

Sirdašuvvat ruovttus ruktui unnin lea juo doarvái lossat, son muitala.

– Muhto diehtit ahte du kultuvra čuovvu du go don sirdašuvvat, dat dáidá leat jeđđehussan. Go biddjo ođđa ruktui, de ferte sin vieruid čuovvut. Jus beasat váldit kultuvrrat mielde dan ruktui, de leat don ain dat seamma olmmoš.

Dehálaš oassi kultuvrras lea giella. Son muitala ahte sámegielas leat máŋga sáni mat eai leat dárogielas.

– Mus leat sámi olbmát, geat hupmet čielga sámegiela. Go sii čilgejit, de lohket «dasa ii leat sátni dárogielas». Dakkáriid don massát go it máhte giela. Diekkár unna áššážat, nu go sáhttit leaikkastallat iežat gillii.

Sámegielat biebmoruovttut váilot

Nubbi eará ágga ahte lea váttis sihkkarastit sámi biebmománáid vuoigatvuođaid, lea go eai leat doarvái sámi biebmoruovttut, čilgeba Granaasa ja Balto.

– Dáruiduhttin lea dagahan ahte sámi servvodagas ii leat luohttámuš Norgga stivrenválddiide ja buriin ákkainge. Danne sáhttá leat váttis gávdnat sámi biebmoruovttuid, lohká Granaas.