Sámedikki válgamielbargi Kjell Olav Guttorm doaivu olbmuid, erenoamážit nuoraid, geavahit vejolašvuođa ja čálihit jienastuslohkui.
- Loga maid:
– DEHÁLAŠ OASSÁLASTIT VÁLGGAIDE: – Jus mii nuorat eai oassálastá válggaide, gii de galgá dalle galgá mearridit min nuoraid boahtteáiggi, jearrá Elle Nystad (18) ja ávžžuha nuoraid čálihit jienastuslohkui.
Foto: PrivatElle Nystad (18) guhte ássá Kárášjogas, váldá hástalusa.
– Go beasan jienastit, de han mun lean mielde váikkuheamen min boahtte áiggi, lohká Nystad guhte vuosttaš gearrde áigu jienastit.
Muhto jus don ge galggat beassat dahkat dan seamma, de gal fertet vuos čálihit iežas sámi jienastuslohkui. Dasa dus lea ain áigi otne ja ihttin.
– Lávvardaga han lea menddo maŋŋit jus ulbmil leš searvat čavčča sámediggeválggaide, Nystad lohká.
– Nuorat beroštit boahtteáiggis
Son muitala nuoraid ollu hállat boahtteáiggi birra.
– Muhto dávjá mii eat fuomáš ahte politihkkárat dat leat geat láhčet dan dili midjiide. Jus galgat sáhttit mearridit makkár politihkkárat galget min ovddastit, de fertet jienastit válggain, son lohká.
Su mielas lea buorre go Sámediggi maŋimuš áiggis lea čađahan sierra doaimmaid movt movttiidahttit olbmuid čálihit jienastuslohkui.
– Muhto dákkár doaimmat galggašedje leat čađat, ii dušše válgajagi, son oaivvilda.
Iežas lohká ožžon beroštumi go Sámedikki válgamielbargi, Kjell Olav Guttorm, giđđat gallestalai Sámi Joatkkaskuvlla Kárášjogas.
– Dalle beasaimet eambbo diehtit makkár mearkkašumit Sámedikkis leat Sámi servodaga ovdáneapmái. Lei maid buorre diehtit man ollu nuorat jienastuslogus leat. Mu mielas leat dáppe menddo unnán nuorat, son lohká.
Eai buohkat beroš
– LUNDDOLAŠ SEARVAT MIELDE: – Lean dieđihan sámi jienastuslohkui dan dihtti go muinne lea lunddolalš searvat válggaide, ja čájehit iežan gullevašvuoađa sámi servodahkkii, lohká Janne Ellen Mienna Guttorm (26).
Foto: PrivatMaiddái guovdageaidnulaš Janne Eilen Mienna Guttorm (26), ávžžuha olbmuid čálihit jienastuslohkui ja searvat válggaide.
– Dan bokte mii čájehat beroštumi doalahit sámi kultuvrra ja servvodaga ollisin, ja maiddái ovdánahttit. Mii čájehat ahte mii maid leat dáppe, vástida Mienna Guttorm.
Muhto eai buohkat beroš.
– In oba ge diehtán ahte lea sámediggeválggat dán čavčča. Bealistan in oainne stuorra ávkki Sámedikkis, vástida nuorra almmái guhte ii hálit almmuhit iežas nama.
– Nuorat dáhttot ovdamearkkaid
Sámedikki válgamielbargi, Kjell Olav Guttorm, dattege oaivvilda iežaset buorremuddui lihkostuvvan áicáhemiiguin mat sis leat leamaš jođus jienastanvuoigatvuođa ja válggaid hárrái.
– Muhto dieđusge eai buohkat cahkket beroštumi dakkaviđe, son muitala. Danin lohká iežas dávjá fertet ovdamearkkaiguin muitalit mo Sámediggi váikkuha nuoraid dili.
– Ovdamearkka dihtii muhtumat eai oba ge leat smiehtastan ahte Sámediggi han lea leamaš mielde ruhtadeamen iešguđet festiválaid gosa nuorat liikojit mannat, stipeanddaid ja eará buriid maidguin nuorat besset ávkkástallat. Go gullet dan, de nuorat leat eambbo positiiva, čilge Guttorm.
– Juohke jietna váikkuha
Lohká dávjá gullat olbmuid dadjamin ahte sin jienas gal ii leat ávki masage.
– Ieš dajašin baicce ná; du jienas lea stuorra ávki. Sámis han leat unnán ássit, ja danin lea juohke jietna dehálaš, son lohká.
Maŋimuš válggain, 2013:s, ledje 15005 olbmo sámi jienastuslogus. Sámedikki ossodathoavda Rávdná Buljo muitala jienastuslogu lassánan dan rájes, ja navdá logu lassánit 17300 olbmui.
