Girji maid Terje Forsberg lea čállán muitala mánás gii lea illastuvvan ja gii mánnán ii áittarduvvon ja fuolas atnon áktánasat. Dán máná lohke lean bázahallan mánnán, gohčodedje "helvehaga sápmelažžan". Eai sus lea fuolkkit ja lagaš olbmot, danne dovddai iežas dego golgo bussán
Čuožžila heavus
Girječálli Terje Forsberg
Foto: Lunde ForlagTerje Forsberg muitala girjiistis mo duššin dahkojuvvon olmmoš fas čuožžila ja doaibmagoahttá beaivválaš eallimis.Forsberg muitala iežas 40 jagi navdán leat bázahallan olmmožin, muhto go son psykologaid jierbeiskkosiin čájehii ahte jierpmis ii lean miige sivaid, de mearridii son čálligoahtit. Son čállimiin čálii, ja dál ilbmá sus girji, mas muitala iežas eallimis.
Juhkkis áhčči
Girjjis sáhttá lohkat garra muitalusaid su mánnávuođas. Su áhčči lei juhkkii, ja juhkanvuođas lei son dasalassin issoras doron. Forsberg muitala earret eará dáhpáhusas go áhččis áiggui su sorbmet. "Áhččis bulle čalmmit, son lei issoras. Dalle áddejin ahte son lea váralaš, geahččalin báhtarit, muhto áhčči juvssaid mu . Son rábádii su julggiide ja luittii su čáže vuollái máŋgii".
Deddo dávjá
Mánnávuođa muittut leat ceggan sutnje, dain ii beasa. Dávjá niegada son ahte son fárre, ja ahte son givssiduvvo rumašlaččat. Dál dattege dovdá iežas nannoseabbon.
Garuhii eatni
Terje Forsberg muitala áhččis garuhan maiddái eamidis,su eatni, danne go lei sápmelaš.Forsberg ii loga áhččis ja su bearraša diehtán ahte nisu geainna son lei naitalan lei sápmelaš. Maŋŋil go dan gulle de gal cielahedje su ja áhččis cielahii su eatni "helvehaga sápmelažžan", sii ledje diehtalasat siu sámečivggat.
Fuolkkit čuvggodahtte eallima
Terje Forsberga eallin čuvggodii maŋŋil go oahppásmuvai iežas fulkkiide Guovdageainnus. Iežas máttarmáttar áddján muitala leat 1852 Guovdageanstuimmiid Aslak Jacobsen Hætta. Iežas navdá Forsberg leat muhttin láhkai rohttašuvvan sutnje, go juo songe lea nagadan čuožžilit eallimii vaikke mánnán navde su leat bázahallan mánnán.
