NRK Meny
Normal

Ilus go sámegiel dulkonbálvalus viimmat nannejuvvo

Finnmárkku buohcciviessu buorida sámegiela dulkonbálvalusa ja dál lea vejolaš oažžut dulkonveahki maiddái eahkediid ja vahkkoloahpaid. Dát lea illusáhka Anne Marie Utsii, guhte olu lea gártan doaibmat dulkan iežas áhččái, go dearvvašvuođasuorggi bargit eai hálddaš sámegiela.

Anne Marie Utsi Tornensis

Anne Marie Utsi lea olu gártan doaibmat dulkan

Foto: Åse Pulk / NRK

Kárášjohkalaš Anne Marie Utsi lea olu jagiid juo čalmmustahttán hástalusa oažžut dulkonveahki iežas áhččái buohcciviesuin. Olu háviid lea son gártan ieš doaibmat dulkan go leamaš áhčis mielde buohcciviesus.

– Viimmat!

– Mun gal duođai liikon, ja jurdilin de viimmat! Lean álggus 90-logus juo áššiin álgán doarrut, ahte dulka galggašii olbmuide buohcciviesuin.

Dán rádjai leamaš Hámmárfeastta buohcciviesus okta sámegiel dulka vahkkobeivviid, muhto dál leat álggahan prošeavtta man olis leat bálkáhan vihtta dulkka, geat telefovnna dahje skype bokte dulkojit.

Nu leat vejolaš oažžut sámegiel dulkonveahki maiddái eahkediid ja vahkkoloahpaid, gitta logi rádjai. Mannan vahku rájes leat dulkkat leamaš olamuttos ja guđat dulka galgá vel virgáduvvot.

Háliidit buoridit gulahallama

Ná háliidit buoridit dearvvašvuođasuorggi bargiid ja buhcciid gulahallama, muitala Finnmárkku buohcciviesu dulkonprošeavtta jođiheaddji Randi Andersen.

– Hárve dearvvašvuođabargi hálddaša sámegiela, eaige soaitte fáhtet buot dehálaš dearvvašvuhtii guoski dieđuid dan geažil go eai huma seamma giela, lohká Andersen.

Prošeakta čađahuvvo dán ja boahtte jagi, ja seammás de gártejit man stuorra dárbu lea dákkár fálaldahkii. Dál lea prošeavttas mielde Hámmárfeastta buohcciviessu, ja Andersen muitala ahte háliidit eambbo dieđuid prošeavtta bokte. Ovdamearkka dihte sii eai dieđe dál man stuorra dárbu sámegiel dulkomii lea ja makkár áigge jándoris dasa lea eanemus dárbu. Dát leatge dakkár dieđut maidda sávvet oažžut vástádusaid.

– Ii álki heahtedilis čilget dárogillii

– Ulbmil lea nannet oadjebasvuođa sámegielat buhcciide, dadjá buohccidivššár Karen Maret Utsi, guhte lea mielde prošeavttas dulkan sámi buhcciide. Son oaivvilda ahte lea hui dehálaš beassat gulahallat eatnigillii jus lea heaggaheahti, ja dearvvašvuođa birra sáhka.

– Go olmmoš buohccá ja galgá geahččalit dárogillii čilget makkár du dilálašvuohta lea, dat ii leat nu álki. Ii leat álki heahtedilis gávdnat sániid mat čilgejit du dili, go ii leat vel oadjebas dilisge.

Su mielas lea dehálaš ahte dát lea bálvalus man fállet sámegielagiidda divššu oktavuođas, iige juoga maid ferte gáibidit.

– Dat olmmoš gii buohcciviesus fállá veahki galgá maid fállat veahki dulkka ordnet. Galgá lunddolaš fálaldat maid addet buohccái. Go olmmoš lea heahtedilis, de ii leat sihkar ahte jurdilage dan birra, lohká Karen Maret Utsi.

Lossat lagamussii dulkan doaibmat

Sánit ja fáttát leat váddáseabbo buohcciviesus go muđui. Buohcci sáhttá jierásmuvvan dahje ožžon vaikko dálkasiid bákčasiidda, ja dákkár dilis sáhttá váttis ipmirdit maid buohcci muitala ja maiddái váttis muitalit iežas dili birra. Dát leage váttisvuohta man geažil muhtimat eai ráske okto sáddet ovdamearkka dihte váhnema buohccivissui.

Anne Marie Utsi lohká iežas máŋgii gártan dulkan go leamaš áhčis mielde buohcciviesus, iige dat leat nu geahpas leamaš.

– Muittán ahte máŋgii lei hui lossat, fertii iežas dovdduid bidjat eret. In sáhttán áhččái čájehit ahte mus lea maid ballu. Dat lei hui váivi. Easka go ruoktot jovden sáhtten dovdduiguin bargat.

Son maid lohká ahte váhnemiidda dulkot ii leat buot buoremus čoavddus.

– Dat lea máilmme lossat. Jurddašan maiddái ahte movt de jus livččii leamaš hui váivves sáhka maid galgá muitalit lagamussii gii ii ádde dárogiela. Dat lea oba váivi.

Dan lea vásihan maid dulka Karen Maret Utsi, ahte oapmahaččii sáhttá leat váttis dulkot.

– Oapmahaš han lea dan dihte vuolgán buohcci mielde ahte galgá leat jeđđehussan ja doarjjan, ii galgga dárbbašit váldit eará ámmáha iežas ala.