– Skániid suohkan Mátta-Romssas hálidivččii ovttastahttojuvvot gránjjágielddaiguin Evenáššiin ja Dielddanuriin, muitala Skániid sátnejođiheaddji Einar Aune (Olgešbellodat).
Sátnejođiheaddji Svein Erik Kristiansen (Olgešbellodat).
Foto: Mathis Eira / NRKEvenášši sátnejođiheaddji Svein Erik Kristiansen lohká bealistis, ahte sii gal ain leat rahpasat feara makkár čovdosiidda.
– Dál lea ain hirbmat rabas mii boađusin Evenáššis šaddá. Sii leat guorahallan iešguđet molssaeavttuid. Dál álgá bargu árvvoštallat molssaeavttuid ja geahččat leago mihkkige mii orru erenoamáš miellagiddevaš. Easkka dasto sáhttet sii searvat vejolaš šiehtadallamiidda eará gielddaiguin, čilge Kristiansen.
Okta molssaeavttuin lea, ahte Evenášši bisušii sierra gieldan.
EDS-gielda
Skániid suohkan lea Mátta-Romssas ja sin mielas livččii lunddolaš ovttastahttojuvvot Davve-Nordlándda gielddaiguin Evenáššiin ja Dielddanuoriin.
Reigovdna gos dát gielddat leat gohčoduvvo dábálaččat EDS (Evenášši, Dielddanuorri ja Skánit).
– EDS-molssaeaktu nannejuvvui maŋimuš gielddastivrračoahkkimis. Dán leat sii vuoruhan vuosttasin, čilge sátnejođiheaddji Aune.
Skániid suohkanis ásset sullii 3000 ássi ja lea stuorámus gielda dán golmma gielddas. Evenáššis leat sullii 1400 ássi. Dielddanuorri lea unnimus. Ássiidlohku lea sullii 1300.
Evenášši sátnejođiheaddji lohká earret eará fertet árvvoštallat gos skuvllat, boarrásiidsiiddat ja gielddahálddahus galggašedje leat. Dan ferte maid geahčadit mo dát bálvalusat šattašedje ođđa ovttastahtton gielddas.
– Imaš jus olbmot dál jo válljejit nuppi molssaeavttu nuppi ovddabeallái, go dálhan ii leat ságastallamiin makkárge konkrehtalaš sisdoallu. Ovdalgo guovddášgažaldagaide leat boahtán vástádusat de ii leat vejolaš mearridit maidige, čilge Svein Erik Kristiansen.
