Dieđihii cielaheami: – Siskkáldas givssideapmi lea vearrámus sorta

– Ballu boahtá juohke iđida go lihkan. Sáhtán gullát ihkku. Jurddašit ášši birra eai ge boađe nahkárat. Lean hui balus ahte dát šaddá bissovaš dávdan, muitala Berit Anita Buljo Anti (50) NRK:i.

Ruovttus Kárášjogas leat golbma dievva pearpma su stohpobeavddi alde.

Daid sisa lea son čohkken duođaštusaid dasa maid fitnodatdearvvašvuođabálvalus oaivvildii ahte lea cielaheapmi ja loavkašuhttin.

Eanáš sisdoallu pearpmain leat čuđiid mielde čállosat ja kommentárat Facebookas 2019:s ja maŋimuš njealji jagis.

Bargobearráigehččui lea ášši erenomáš ja hástaleaddji. Ii goassege ovdal leat čađahuvvon bearráigeahčču muhtin orohagas.

– Vuorddán ahte vearrámus galgá geavvat

Dál lea Berit Anita válljen muitalit iežas vásáhusaid birra vai olbmot sáhtašedje áddet veaháš makkár váikkuhusat cielaheamis sosiála mediaid bokte lea.

Dát ii leat gal okta vel ášši sámevaši birra, muhto muitalus das mo biras maiddái siskkáldasat sámi servodagain lea rievdan maŋŋel go árbevirolaš njálmmálaš ságastallan dál mánná boallobeavddi bokte.

Dát lea maid muitalus dan birra mo guhkitáigásaš konflivttat bargoeallimis váikkuhit eaŋkilolbmui.

– Ovdal ledjen aktiiva olmmoš sihke barggus ja ruovttus, dál lean rievdan olmmožin gii muittohuvvá, gii ii nagot albma ládje vuoigŋat go dego darvána «čoaltu čoddagii» ja gii aivve vuordá ahte buot vearrámus boahtá dáhpáhuvvat, dadjá Buljo Anti.

50-jahkásaš lea virgáduvvan beaivválaš jođiheaddjin Norgga stuorámus orohahkii, 16 Kárášjoga oarjjabeallái.

– Lea njuolgut ilgat gullat mo son lea vásihan dán, dadjá orohatjođiheaddji John Anders Sara (59) NRK:i.

Buljo Anti lea oassi orohagas gos measta 400 olbmo eaiggáduššet oktiibuot veaháš vuollelaš 24.000 bohcco.

Dáppe dat leat ge eanaš kommentárat su birra boahtán; iežas olbmuin.

– Mun smiehtan, manin cielahat nuppi nuppi boazodoalus, nappo givssidat. Olbmot olggobealde boazodoalu čállet olu fasttiid min birra, muhto siskkáldas givssideapmi lea vearrámus sorta mu mielas, dadjá son.

Geassemánu 3. beaivvi 2020:s sáddii son e-poasta iežas fágalihttui Gávppašeapmi ja kantuvra. Bajilčálan bidjá: Veahki čurvestat

Son bivddii bagadusa lihtus vai gávdnet čovdosa mii sáhttá su oažžut viidáset beaivválaš jođiheaddji barggus.

Cuiggoduvvon bargoaddis Facebookas

Lei eará sivva manin dieđiheami lei váttis čađahit.

Olmmoš gean Berit Anita meinnii dagai su bargodili váttisin, lea Marit Kristen Anti Gaup. Sus leat bohccot seamma geassesiiddas go sus.

Dasa lassin lea Anti Gaup maid leamaš stivrajođiheaddji orohagas, ja go dieđiheapmi sáddejuvvui, de lei son stivralahttu ja rehketdoalli orohagas.

Marit Kirsten Anti Gaup (63) lei dieinna lágiin Berit Anita Buljo Anti bargoaddi.

– Facebookas cuiggoduvvojin go in dahkan doarvái buori barggu orohahkii. Ja čuovvovaš kommentárain govviduvvojin vátnanávccalažžan, ahte rihkkon persovdnasuodjaluslágaid, ahte in máhttán lágaid ja njuolggadusaid. Geavahuvvojedje sánit ja dajaldagat mu birra mat mu mielas leat fuotnumat, dadjá Buljo Anti NRK:i.

Dá leat golbma ovdamearka das maid Anti Gaup lea almmuhan Facebookas.

– Bargiidášši, ii ge mediaášši

NRK lea hállan Marit Kirsten Anti Gaupain.

Sutnje lea dieđihuvvon ahte NRK lea bargame orohaga dieđihanáššiin mas sihke fitnodatdearvvašvuođabálvalus ja Bargobearráigeahčču leaba leamašan mielde.

Ságastallamis son muitalii ahte son ii háliit searvat jearahallamii. Dan maŋŋá sáddii NRK konkrehta gažaldagaid sutnje.

– Mu kommentára lea ahte bargiidáššit eai gula mediaide, muhto baicca stivrra siskkobealde. Lea stivra mii mearrida mo dat galget gieđahallot organisašuvnnaid, vástida Anti Gaup e-poasttas.

Son muitala maiddái ahte lea sádden visot advokáhtii, jus leat gažaldagat, de váldet suinna oktavuođa.

Marit Kirsten Anti Gaup lei máŋggaid jagiid okta njunušpolitihkkáriin Bargiidbellodagas Sámedikkis.

2013 válljejuvvui son Sámedikki sivralahttun Finnmárkkuopmodahkii (FeFo). Son lei stivrajođiheaddji FeFos 2014:s 2017 rádjái.

Guovddáš dokumeanttat čájehit ahte ášši lea bistán badjel golbma jagi dan rájes go dieđiheapmi sáddejuvvui.

• Geahča áigelinnjá artihkkala vuolimusas.

– Njeallje jagi lea Facebookii almmuhuvvon logi čállosa gaskamearálaččat juohke mánus. Mun in leat beroštan vástidit ja kommenteret, muhto lean dokumenteren eanaš, muitala Berit Anita Buljo Anti.

Earát leat maid kommenteren čállosiid. Dáid kommentáraid vásihii 50-jahkásaš badjelgeahččamin, vuortnuheapmin - ja vel bilkideapmin ja boalggahuhttimin.

Son lohká ahte dovdá ahte čállosat ja kommentárat čállojuvvojedje bostalan dihte su olmmožin ja bargin.

– Lean garrasit geahnohuvvan. Ballu boahtá fáhkka, maiddái vuojedettiin. Lean šaddan dego «zombien» in ge nagot čuovvut mielde mii geavvá mu birra. Muhtomin in muitte gosa ledjen jođus. Oalát jorbbodan, muitala son.

«Ii galgga dáhpáhuvvat bargoeallimis»

2021 čavčča bálkáhii orohaga stivra Hemis AS guorahallat vejolaš moaitin veara dilálašvuođaid bargosajis.

Fitnodatdearvvašvuođabálvalusa Hemis AS diehtoguorahallan «galgá čuvget buot beliid áššis», čuožžu raporttas man NRK lea lohkan. Goappašat bealit čilgejedje iežaset oainnu.

Hemis AS árvvoštallamat dahkkojuvvojedje earret eará gustojeaddji lágaid ja orohaga mearriduvvon etihkalaš njuolggadusaid vuođul.

Iskkadeami konklušuvdna lea ahte Marit Kirsten Anti Gaup (MKAG) láhtten ja dagut Berit Anita Buljo Anti (BABA) vuostá rihkkot bargobiraslága § 4-3, vuosttaš, goalmmát ja njealját lađđasiid.

Fitnodatdearvvašvuođabálvalus čállá:

«Mii oaivvildat ahte stivralahtu MKAG láhtten gahččá cielaheami definišuvnna vuollái. Cealkámušat sosiála mediain maid mii leat govvidan gullet dan šládjii eai ge galgga dáhpáhuvvat bargoeallimis.»

«Dat leat čujuhuvvon njuolgga beaivválaš jođiheaddjái ja čállon dakkár vugiin mii ii dohkkehuvvo bargoeallimis ja sáhttá vásihuvvot loavkidahttin.»

NRK lea jearran Marit Kirsten Anti Gaupas maid son oaivvilda fitnodatdearvvašvuođabálvalusa konklušuvnna birra, muhto son ii leat vástidan.

Son lea bálkáhan advokáhta Per A. Amundsen. Ii son ge vástit daid konkrehta gažaldagaide.

E-poasttas NRK:i čállá son:

Diehtoguorahallamis čujuhuvvo dasa ahte Marit Kirsten Anti Gaupas lea leamaš rolla virgáduvvon rehketdoallin ja stivralahttun.

– Rollaid ja ovdasvástádusaid ektui, de lea stivralahtu rolla deattuhuvvon. Stivralahttun de definerejuvvo rolla dego bargoaddi mielddisbukton ovdasvástádusaiguin.

«Stivralahttun definerejuvvo MKAG bargoaddirollii», celkojuvvo diehtoguorahallamis.

– Geahpádus ahte jáhkkojuvvojin

Berit Anita Buljo Antii šattai fitnodatdearvvašvuođabálvalusa raportta čuvggodeapmin..

Goasii guokte jagi maŋŋel go válddii oktavuođa iežas fágalihtuin, bođii guorahallan maid bealátkeahtes orgána lei čađahan.

– Lei geahpádus go viimmat jáhkkojuvvojin, ja duođaštus ahte lei riekta dieđihit, muitala son.

– Jáhkket go ahte dát šattai čoavddusin iežat bargodilálašvuhtii?

– Dieđusge. Dál soaitá šaddat buoret, smiehtan mun. Ahte juobe šaddá álkit munnje vuolgit bargui, vástida Buljo Anti.

Doaivagiin ahte áššit galge ordnašuvvat, de álggii son fas bargui maŋŋel buohccindieđiheami.

Dál gávdnui bealátkeahtes raporta mii muittuha bargoaddiid ahte sis lea «geatnegasvuohta bidjat johtui doaimmaid mat máhcahit ollislaččat dohkálaš bargobirrasa».

Dieđiheaddji vásáhus šattai dattege áibbas earáláganin.

– Mu mielas cielaheapmi lassánii, ahte šattai vearrát. Lei hui duššástuhtti ja stuorra beahttašupmi. Mun dovddan ahte lei mahkáš áibbas ortnegis givssidit iežas bargiid. Loavkašuhttit ja dadjat maid háliida bargiide, dadjá Berit Anita Buljo Anti.

«Eará bargit»

Golbma mánu maŋŋel go Hemis AS raporta biddjui ovdan orohaga jođiheaddjái, dieđihii fágalihtu advokáhta Bargobearráigehččui miessemánu 10. beaivvi 2022:s.

Miehtálat maid Berit Anita vásihii raportta dihte, šattai dađistaga jahkin ollu vuosteháguin, fuolastumiin ja hedjonan dearvvašvuođain.

Orohaga jahkečoahkkin gohčui suoidnemánus 2022:s «ođđasit váldit bajás ášši», muhto stivrajođiheaddji John Anders Sara ii nagodan čohkket mearridanfámolaš stivrra gieđahallat dieđihanášši.

– Mun bovdejin stivračoahkkimii máŋgii oažžun dihte realitehtameannudeami, muhto máŋggas stivralahtuin eai boahtán čoahkkimii. Mun geahččalin duođas gávdnat čovdosa, dadjá Sara NRK:i.

Seammás álggahii Bargobearráigeahčču juoga maid eai leat goassege ovdal dahkan: Bearráigeahču boazodoalloorohagain Norggas.

Muhto diehtoháhkan šattai váttisin.

Bargobearráigeahču sekšuvdnajođiheaddji Harald Gran muitala ahte gulahallan bargoaddiin lea leamaš hástaleaddji.

– Mii leat rahčan oažžut dohkálaš vástádusaid doaimmahagas, čállá son e-poasttas NRK:i.

Ii ge bearráigeahččanbarggu oktavuođas nagodan orohatjođiheaddji oažžut olles stivrra čoahkkái, vai livčče sáhttán vástidit Bargobearráigehččui maid sii leat bargan sihkkarastin dihte Berit Anita Buljo Antii dohkálaš bargobirrasa.

Muhto oassi stivrras – masa Marit Kirsten Anti Gaup searvvai áŋgirit – sáddii baicca sierra vástádusa Bargobearráigehččui.

Vástádusas čujuhit stivralahtut "eará bargiide". Sii cuiggodit orohaga hálddahusa ja stivrra.

Orohaga stivrajođiheaddji oaivvilda ahte bargovuohki maid oassi stivrras čađahii lei viggamuš boikohttet ja saboteret olles dieđihanášši.

– Nu go mun čállen Bargobearráigehččui, de lei dát mu barggu badjelgeahččan. Dasa lassin ii leat goassege riekta ahte muhtun gii lea njuolga čadnon áššái, ieš lea mielde meannudeamen ášši, dadjá John Anders Sara.

NRK lea bivdán kommentáraid stivralahtuin geat Sara dieđuid mielde eai boahtán dieđihanášši meannudeapmái.

Okta sis lea Johan Aslak Eira. Son geassádii stivralahttun skábmamánus mannan jagi.

Eira lea kritihkalaš dasa mo orohat lea jođihuvvon. Dasa lassin son oaivvilda ahte stivrajođiheaddji ii leat válljejuvvon orohaga iežas njuolggadusaid mielde.

Su dieđuid mielde eai dollojuvvon stivračoahkkimat olles jagis.

– Bohte hoahppogohččumat ja váilevaš gohččumat stivračoahkkimiidda áššebáhpáriid haga, ja nie ii sáhte bealle almmolaš orgána nu go orohat bargat. Lea leamaš heajos jođiheapmi, dadjá Eira NRK:i.

Dieđihanášši birra lohká son:

– Vuolggabáiki lea riidu guovtti olbmo gaskkas, siskkáldasat siiddas. Riidu lea sturron ja orohatstivra lea dáhtu haga seaguhuvvon dasa. Mun oaivvildan ahte dát riidu galggašii leat čovdojuvvon dán guovtti olbmo gaskka, go riidu ii álgán orohagas, dadjá Johan Aslak Eira.

NRK ii leat lihkostuvvan oažžut kommentáraid eará stivralahtuin.

Bargobearráigeahčču: – Bargobiraslága rihkkun

Vaikko Bargobearráigeahčču ražai oažžut dohkálaš vástádusa orohagas, de gárvvistuvvui bearráigeahččanraporta skábmamánu 22. beaivvi 2022:s.

«Bearráigeahčus gávnnahuvvojedje dilálašvuođat mat eai čuovo njuolggadusaid», čuožžu raporttas.

Bargobearráigeahčču oaivvilda ahte bargoaddi lea fuolahan iežas iskkadangeatnegasvuođa, ja čujuha fitnodatdearvvašvuođabálvalusa diehtoguorahallamii.

Muhto dát ii leat doarvái:

«Bargoaddi ii leat čađahan áššáigullevaš ja dárbbašlaš doaibmabijuid, raportta bohtosiid ja loahppajurdagiid mielde, sihkkarastin dihtii BABA:i dohkálaš bargobirrasa.»

Bargobearráigeahču loahppajurdda lea:

– Dát rihkku bargobiraslága.

Njeallje rihkkuma láhkamearrádusas almmustuvvojedje.

Bearráigeahčču oaivvilda maiddái ahte lea dárbbašlaš ahte orohat bargoaddin geahččá ášši goappašiid beliin, ja «álggaha doaibmabijuid mat vuhtiiváldet sihke BABA ja MKAG bargobirrasa».

Orohat oaččui áigemeari buktit mearkkašumiid bearráigeahččanraportii. Dasa lassin gáibidii Bargobearráigeahčču čilgejumi das makkár doaibmabijuid bargoaddi lea álggahan bissehit ja eastadit cielaheami ja eará unohis láhttema.

Muhto Norgga stuorámus orohat lei jávoheapme.

Boađus das lei ahte Bargobearráigeahčču bijai 1000 ruvdnosaš bággosáhku juohke beaivái. Dát lea beaivesáhku maid sáhttá bidjat doaimmaide mat eai čuovo eiseválddiid gohččumiid.

Vaikko Bargobearráigeahčču gávnnahii ge seamma go fitnodatdearvvašvuođabálvalus, de dovddai Berit Anita ođđa unohisvuođa.

– Mun han dovden iežan sivalažžan go orohat oaččui bággosáhku mu geažil, jurddašin. Muhto mun fertejin muittuhit iežan ahte ii lean mu sivva go šattai ná. Lea stivra mii bargoaddin ii leat dahkan barggus, lohká son.

Háliidii gieldit meannudeami jahkečoahkkimis

Go Bargobearráigeahčču e-poasttaid bokte ain rásai áššiin bargat, de mearridedje stivrajođiheaddji John Anders Sara ja muhtun eará stivralahtut gohččut erenoamáš jahkečoahkkimii guovvamánu 20. beaivvi 2023:s.

Áššelisttu áidna ášši: Dieđiheapmi.

Seamma beaivvi go gohččun sáddejuvvui, de vástidii Marit Kirsten Anti Gaup e-poasttain olles orohahkii. Son miettui jahkečoahkkima meannudeamis bargiidáššiid.

– Jus nu dáhpáhuvvá, de galgá dát áddejuvvot ráŋggáštusrievttálaš áššin mii guoská ovttaskas bargiide, čálii son.

Anti Gaup manai maid diggegoddái bissehit dieđihanášši meannudeami.

Gaskaboddosaš diggedilálašvuođas čuoččuhii son ahte lei «fápmoválddi boastutgeavaheapmi áitit sáddet ášši jahkečoahkkinmeannudeapmái».

Sis- ja Nuorta-Finnmárkku diggegotti duomus boahtá ovdan ahte Anti Gaup čuoččuhii ahte livččii loavkašuhttin bargi hárrái jus gaskkustit dieđuid virgáibidjama birra viidát olbmuide.

– Dát dagaha loahpaloahpas hui heajos bargobirrasa, čuoččuhii son dikkis.

Muhto diggegoddi hilggui gáibádusa. Riekti oaivvildii ahte dieđihanášši «čielgasit lea maiddái jahkečoahkkinášši».

Bággoluopmu mearritkeahtes áigái

Erenomáš jahkečoahkkin gohčui stivrra bargat viidáseappot dieđihanáššiin.

– Mun han doivon ahte de viimmat boađášii čoavddus nu ahte beassat viidáseappot. Muhto mu bealis šattai rievtti mielde vearrát, muitala Berit Anita Buljo Anti.

Njukčamánu 30. beaivvi dán jagi meannudii stivra dieđiheami bággosáhku birra. Stivra mearridii dalle sáddet orohaga dieđihanrutiinnaid Bargobearráigehččui.

Stivralahttu Marit Kirsten Anti Gaup lei mielde meannudeames ášši.

Seamma čoahkkimis lei son maid rehketdoallin.

Anti Gaup lei ráhkadan oppalašgeahčestaga mii čájeha ahte ledje boahtán vuorddekeahtes golut dán jagi. Okta hoahppodoaibmabijuin lei bággoluomu addit beaivválaš jođiheaddjái Berit Anita Buljo Anti mearritkeahtes áigái.

Fágalihtu advokáhtta Thomas Hansen reagerii dasa ja gohčodii bággolupmui bidjat buohccindieđihuvvon bargi leat lobihis mávssaheapmin.

– Čielggas ahte leat lihccojuvvon

– Maid dat mearkkaša go muhtin lea biddjon bággolupmui mearritkeahtes áigái, jearrá Berit Anita Buljo Anti ja vástida ieš:

– Na, dat gal lea nu čielggas ahte leat lihccojuvvon. Ja jus eai gieđahala ášši, de jávká ášši ja soaitá vel dieđiheaddji heaitit, soitet jurddašan.

Muhto dát nuppástus ii dagahan ahte son fertii «náđđut keallárii» nugo lei vásihan ovdal.

– Mun ožžon eanet fámu bargat dainna áššiin. Mun háliidan gávdnat čovdosa, muitala Buljo Anti.

Maŋŋel go fágasearvvi advokáhtta sáddii reivve orohahkii, bissehii stivra gaskaboddosaččat bággoluomu.

Dakka maŋŋel mearridii stivra gohččut fas erenoamáš jahkečoahkkimii. Dán čoahkkimis heaittihuvvui olles stivra ja válljejuvvui ođđa stivra. Muhto John Anders Sara jotkkii jođiheaddjin.

Ođđa stivra sáddii doaibmaplána Bargobearráigehččui mas earret eará čilgejuvvui maid orohat galggai bargat bissehit cielaheami ja mo doaibmabijut galge čađahuvvot.

Manai measta jahki dan rájes go Bargobearráigeahčču vuosttaš gearddi bivddii dieđuid áššis orohagas dassážiigo sáhtte loahpahit ášši.

– Muhtumin váldá guhkes áiggi oažžut dohkálaš duođaštusaid doaimmahusain. Dasa sáhttet leat iešguđetge lágan sivat. Dán áššái lea min árvvoštallama mielde gollan menddo guhkes áigi, čállá sekšuvdnajođiheaddji Harald Gran e-poasttas NRK:i.

Go bággosáhkku bissehuvvui, de lei dat boahtán badjelaš 20.000 ruvdnui. Dan ferte orohat máksit, dieđiha Gran.

– Váralaš ovdáneapmi

Berit Anita Buljo Anti ii dieđe vuos movt orohaga dieđihanášši loahpahuvvo.

– Mu sávaldat lea goittotge ahte sáhtán máhccat beaivválaš jođiheaddjin ja bargat buoremus lági mielde, lohká son.

Eará doaivva mii sus lea, lea ahte olbmot boazodoalus maid jurddašit ovdalgo čállet ja almmuhit sosiála mediain, nugo Facebookas.

Son lea fuolastuvvan dasa man guvlui mannamin.

– Gulahallan lea jávkan. Ovdal olbmot vudje ránnjá lusa dahje deaivvadedje eará báikkis ja háleštalle. Dál lea dát sirdašuvvan Facebookii, ja dat lea hui heajos ovdáneapmi. Ja váralaš ovdáneapmi. Sosiála mediat eai leat arenat praktihkalaš boazodollui.

– Boallobeavddi duohken soaittát dovdat iežat čaffadeabbon. De sáhtát čállit nugo háliidat. Go deaivvat olbmuid guovttá gaskan, de it duostta dadjat maid oaivvildat. Mii boazodoalus fertet dainna bargat, ja mis lea ollu maid oahppat, lohká Berit Anita Buljo Anti NRK:i.

Dá leat gažaldagat

Dát gažaldagat leat sáddejuvvon Marit Kirsten Anti Gaupii golggotmánu 10. beaivve 2023 – ja su advokáhttii Per A. Amundsenii.

Olles artihkal lea maid biddjon sudno ovdii ovdal almmuheami.