NRK Meny
Normal

Dáhttu diehtit maid álbmot oaivvilda Deanosoahpamuša birra

NSR lágida vuossárgga rabas álbmotčoahkkima Kárášjogas Deanočázádaga ođđa bivdonjuolggadusaid birra maid Suoma ja Norgga kommišuvdna lea árvalan.

NSR-leder Beaska Niillas

– Deanosoahpamušárvalus váldá embbo vuhtii gussiide go báikkálaš olbmuide, oaivvilda NSR-jođiheaddji Beaska Niillas.

Foto: Åse Pulk/NRK

Sámedikki dievasčoahkkin galgá meannudit Deanočázádaga soahpamušárvalusa duorastaga. Dan oktavuođas dat Norgga Sámiid Riikkasearvi (NSR) háliida gullat maid álbmot oaivvilda árvalusa birra.

– Dá lea dakkár ášši mii guoskkaha issoras olu sápmelaččaide goappat beale riikkarájá. NSR geahččala hukset nu nana vuođu go vejolaš, ovdal go mearridat áššis, lohká NSR-jođiheaddji Beaska Niillas.

DEANOGUOLÁSTAN ŠIEHTADUSEVTTOHAS

Ođđa šiehtadus

Dálá njuolggadusat

Báikkálaš stággobivdit

01.06. - 20.08.

20.05.-31.08.

Turisttat

10.06. - 10.08.

01.06. - 20.08.

Golgadeapmi

01.06. -15.06. (2 b/v)

20.05. - 15.06. (3 b/v)

Buođđun

01.06. - 15.06. (2 b/v) 16.06. - 31.07. (3 b/v)

20.05. - 31.08. (3 b/v)

Njáŋggofierbmi

01.06. - 15.07. (2 b/v) 16.07- - 31-07. (3 b/v) Anárjogas: 01.08. - 12.08. (2 b/v)

Olles Deatnu 20.05. - 31.08. (3 b/v)

Norgga sámediggeráđđi lea ovdal rávven hilgut Deanu soahpamuša , earret eará dan geažil go das sin mielas ii leat doarvái doarjja.

– Danin dat ii adnojuvvo doarvái lobálažžan báikkálaččat, lea sámediggeráđđi Silje Karine Muotka (NSR) čilgen.

Sámediggeráđi oaidnu lea, ahte guoskevaš vuoigatvuođalaččat galget oažžut vejolašvuođa hábmet Deanu soahpamuša. Danin leat ávžžuhan álggahit ođđa šiehtadallamiid gos maiddái Deanočázádaga guolástushálddahus ja vuoigatvuođalaččat besset buorebut hábmet šiehtadusa sisdoalu.

NSR-jođiheaddji Beaska Niillas lohka sin ollásit doarjut sámediggeráđi oainnu.

– Guossit vuoruhuvvojit

Deanošiehtadusa váldoboasttuvuohta lea go báikki olbmot eai leat obage guldaluvvon dan áigodagas go Suoma ja Norgga kommišuvdna lea šiehtadallan ođđa bivdonjuolggadusaid.

– Nubbi stuorra boasttuvuohta lea dat go váldet eret rivttiid báikki olbmuin, ja addet ođđa rivttiid olggobeale olbmuide, namma lassii turisttaide ja bartaeaiggádiidda, čilge Beaska Niillas.

Dákkár prinsihppa su mielas ii soabat Sámedikki oainnuin.

– Mii han leat guhkit áiggi geahččalan máhcahit ruovttoluotta daid rivttiid maid sápmelaččat leat massán, ii dušše Deanočázádaga ektui muhto muđui miehtá Sámi. Juohke lávki mii sáhttá nannet báikkálaš rivttiid, fertet mii doarjut, lohká Beaska Niillas.

– Luossa gullá buohkaide

– Suoma ja Norgga dutkanjoavku oaivvilda Deanus leat menddo unnán gođđoguolit. Ii bat dalle leat riekta ahte eiseválddit gáržžidit čázádaga luossabivddu?

– Jus lea dárbu gáržžidit, de dat lea eará gažaldat. Dan dieđus ge galgá duođas váldit báikkálaččat. Muhto jearaldat lea ahte mo dat gáržžiduvvo mii dán oktavuođas lea dat váttisvuohta. Go guossit ožžot eambbo saji go báikki olbmot, de dat lea áibbas boastut.

– Ii bat gal luossa gula buohkaide, maiddái turisttaide?

– De gullá buohkaide. Muhto go ásat lahka muhtun resurssa, de dus galgá leat stuorát riekti dainna ávkkástallat. Deanuleagi historjá lea hui nanus, ja lea huksen árbevieru mii otná dan beaivve lea hui ealli árbevierru. Das fertet vára váldit, ja lea maid suodjaluvvon álbmotrievtti, bokte. Jus eat váldde vuhtii álbmotrievtti, na masa dalle lea dat ávkin , vástida Beaska Niillas.