Boazodoallit háliidedje maŋidit diggeášši – duopmár ii lean ovtta oaivilis

Les på norsk.

Mánnodaga galggai árvvoštallanášši Helgelándda diggegottis Musseres álgit.

Okta bealli áššis lea Øyfjellet Wind AS, mii eaiggáduššá bieggafápmorusttega Vaapsten tjielte. Nubbi bealli fas lea boazoorohat Jillen-Njaarke.

Bieggafápmorusttet lea kontroversiealla ja huksejuvvui seammásgo ledje stuora miellačájeheamit.

Bieggafápmorusttet lea Jillen-Njaarke orohaga eatnamiin. Dás lea bieggafámu ja boazodoalu gaskasaš riidu čuožžilan.

Advokáhtta vuostálasti

Dikkis lea čavga áigeplána dán golmma vahko goas diggeášši lea, muhto álggu rájes juo maŋŋonedje.

Árvvoštallanrievttis galget árvvoštallanlahtuin (duopmáriin) leat viiddis máhttu dan fáttá birra mii gieđahallojuvvo dikkis.

Dan oktavuođas lei Sáltoduoddara orohaga jođiheaddji, Per Thomas Kuhmunen, nammaduvvon árvvoštallanlahttun.

Muhto ovdal go diggeášši álggii, de dáhtto Øyfjellet Wind advokáhtat ahte diggi galggai árvvoštallat Kuhmunen bealálašvuođa.

Øyfjellet Wind advokáhtat oaivvildedje ahte leat erenoamáš dilálašvuođat mat sáhttet dagahit Kuhmunena habilitehta ovdii, go son lea cealkámuša addán eará áššis mii maid guoská johtingeainnuide.

Dasa lassin lea čuožžilan konsešuvdnaášši elfápmolinjjá birra Sáltoduoddara orohagas, gos Kuhmunen lea jođiheaddji, mii maid lei johtingeainnu giddejumi ja dan váikkuhusaid birra.

Danne oaivvildedje sii ahte Åajvaerie-ášši bohtosis sáhttá šaddat presedeansa sullasaš áššiide boahtteáiggis.

Oaivvilda son ii leat bealálaš

Jillen-Njaarke orohaga advokáhttat ákkastalle ahte Kuhmunen ii leat bealálaš áššis. Sii ákkastalle ahte Kuhmunena cealkámuš lei oppalaš ja ahte das eai lean váttisvuođat.

Sii ákkastedje maiddái ahte šaddá váttis gávdnat árvvoštallanmiellahtuid dákkár riekteáššiide, jus buohkat leat aktiiva boazodoallit.

Guokte ja bealle diimmu maŋŋel árvvoštallama gávnnahii diggi ahte mielduopmár Kuhmunen lea bealálaš áššis.

Diggi oaivvildii ahte Kuhmunen ii sáhte leat duopmárin erenoamáš sivaid geažil, go olgguladasat sáhttá čuožžilit gažaldat bealátkeahtesvuođas, danne go Åajvaerie-ášši bohtosis sáhttá šaddat presedeanssa boahttevašvuođa sullasaš áššiide, maiddái Sáltoduoddara áššái.

Duopmárat árvaledje guokte molssaeavttu viidáset šiehtadallamiidda:

• Joatkit várrelahtuin 5. lahttun. Sadjásašláhttu ii ieš eaiggáduššan bohccuid, muhto lea leamaš boazobargi unnimusat jagi loahpageahčen 70-logus.
• Maŋidit ášši.

Áššebealit dasto árvvoštalle dan guokte molssaeavttu.

Go oasálaččat bohte ruovttuluotta, de ákkastedje Jillen-Njaarke advokáhtat ahte ášši maŋiduvvo, go oaivvildedje ahte galggašii leat unnimusat okta árvvošteaddji boazoeaiggát.

– Váivves beaivi

Øyfjellet Wind advokáhtat ákkastalle ahte árvvoštallanmiellahtuin galggašii leat ollislaš gelbbolašvuohta, ja ahte nammaduvvon miellahtuin lea doarvái buorre gelbbolašvuohta meannudit ášši.

Sii oaivvildedje maiddái ahte livččii ovddeš riektegeavahusa vuostá jus unnimusat okta aktiiva boazoeaiggát ferte leat mielduopmárin.

Maŋŋá go ledje geassádan ruovttuluotta árvvoštallat, de mearridedje duopmárat ahte ášši joatká ovtta daid miellahtuin.

– Ákkastallan lea ahte mii oaivvildit ahte doapmárčoahkádus lea dohkálaš, dadjá diggegotti duopmár Jørgen Sætrum.

– Persovnnalaččat gal ii leat mus heajos dovdu, muhto ... Norgga riektestáhtii ja riektevuogádahkii lea mu mielas hui váivves beaivi, lohká beahttašuvvan Kuhmunen NRK:i.

– Lea go du mielas árvvoštallanrievttis doarvái gelbbolašvuohta boazodoalu birra dál go don šaddet guođđit doapmárčoahkádusa?

– Ii, nu go diggi lea dál mearridan, de in sáhte lohkat ahte gelbbolašvuohta gal lea doarvái buorre boazodoalus. Boazodoallu lea vásáhusvuđot máhttu, dadjá boazoeaiggát.

Kuhmunen jáhkká ahte boahtteáiggis šaddá váttisin badjeolbmuide leat habiila boazodoalloáššiin.

– Dat dahká ahte šaddá hui váttis gávdnat boazoeaiggádiid geat sáhttet cealkit iežaset habiilan dákkár áššis, ja geat sáhttet leat árvvoštallanmiellahttun.