Vuosttaš háve go oidnen Britta Marakatt-Labba dáidaga, lei Documentas Kasselis 2017:s. Doppe lei su 24 mehter guhku sággojuvvon govva «Historjá», stuora geasuheaddjin, man birra buot geahččit čoagganedje.
Dál čájehuvvo dát epihkalaš dáiddagovva Nasjonalmuseas, oassin čájáhusas «Bastilis sákkaldagat».
Dát lea Britta Marakatt-Labba stuorámus čájáhus dán rádjái, ja Nasjonalmusea buot vuosttamuš nisson sámi dáiddára sierračájáhus goasse.
Britta Marakatt-Labba.
Dasa gal duođai lea áigi. Čájáhusas leat tekstiila, grafihkka, installašuvnnat ja skulptuvrrat, muhto sákkaldagat leat guovddážis.
Rikkis historjá
Davágeahčen Čuovgahálla (Lyshallen) lea dáidda «Historjá» vel vuohkkaseappot oidnosis go lei Kasselis.
Dáppe sáhttit mii čuovvut, vásedin ráhkaduvvon jorba čuvgejuvvon lanjas, dan seakka, sággojuvvon govvamuitalusa mas son njađđá oktii oasážiid iežas biografiijas mas muitala sámiid historjjás ja beaivválaš eallimis don doloža rájes gitta min ođđaáigásaš eallimii.
Epihkalaččat sággojuvvon muitalus Historjá lea máđohemet gaskkustuvvon gomu jorba lanjas, gos sáhttá frisa guorrat álggus lohppii.
Foto: Ina Wesenberg / NasjonalmuseetSon maid váldá fárrui imašlaš elemeanttaid sámi mytologiija ja álbmotmuitalusaid govahallamiin.
Mun čuččodan guhká ja geahčadan imaštallamiin su gehppes, muhto dárkilis «sárguma» árppuin.
Ii leat báljo áddemis movt son daid smávva, dárkilis sákkastagaiguin nákce nu eallasit govvidit daid hui iešguđetlágan dáhpáhusaid: Mii beassat duođai muosáhit sihke suhkkes vuvddiid ja rabas duoddariid.
Dás oaidnit riebana ja guovžža ja gumppe. Fuomáš fal man girját ja čehpet son govvida vuovddi. Oainnát go movt geažuha várrečielggi dobbelis? Unnit gelbbolaš dáiddár livččii soaitán eambbo geardduhan ja livččii maid soaitán geometriseren elemeanttaid, muhto Britta oažžu ovdan juohke oavssi ja rissi, juohke dilkkoža muorramáddagiin nu orgánalažžan, lunddolažžan ja ealasin. Dát girjás variašuvnnat leatge su dáiddalašvuođa dovdomearkkat.
Foto: Cathrine Wang / KORODoppe leat lávdan ealut, imašlaš ámadajut mat oidnostallet šovkes soahkemáddagiid gaskkas. Doppe lea sámi riddokultuvra ja dállodoallu. Govas oidnojit maid hirpmus stuibmideamit ja goddimat, girkobuollin, ja doardna man dollanjuokčamat njeidet.
Tekstiilamuitalus čuohcá dovdomassii: Mii dego muosáhit ja haksit dakŋasiid ja sámmáliid, njázu ja rahtá hájaid.
Garjját
Eará oahpes dáidda lea «Garjját», dárogillii «Kråkene», jagis 1981. Dás govvida son politiijaákšuvnna Álttá-áššis.
Beakkán TV-ráiddu «Makta» bokte leat oallugat fuomášan ja oahppan daid stuora sámi miellačájehemiid birra mat ledje Álttá-Guovdageaineanu dulvadanáigumušaid olis 70- ja 80-logus.
Dán ikonalaš dáidagis mas ilgadis garjját nuppástuvvet politiijabálván, oaidnit mii maiddái movt son nu álkit ja dušše mottiin sákkaldagain govvida muitalusa hui jáhkehahttin. Dás viiddida son suova mii badjána reahpenráiggiin seammás sárgut eanadaga čielggi.
Foto: Britta Marakatt-LabbaDoppe nealgudedje ja demonstrerejedje sápmelaččat stuora baluin das makkár váikkuhusaid dulvadeapmi dagaha sihke boazodollui ja lundui.
Britta Marakatt-Labba sákkastagain oaidnit mii movt sámi miellačájeheaddjit dolvojuvvojedje veagal eret duoddaris. Garjját girdet vuollugit dálveeatnamiid badjel.
Ja de oaidnit ilgadis dáhpáhusa: Dađi mielde nuppástuvvet čáhppes girdi lottit, main leat soajit, njunit ja gaccat, unifoarpmahas politiijan. Son govvida politiijabálvváid heabohis ja sieluhis sivdnádussan stáda veahkaválddálaš fápmomonopola čađaheamis.
Bastilis, guoros loddečalmmit govvidit sin váilevaš áddejumi. Su sákkastagain vuhtto orgánalaš ja ritmmalaš variašuvdna komposišuvnnas, ja buresdoaibmi kolorihtta.
Badjelduolbmama ja veahkaválddi agálaš gierdu
Govvauniverssas oaidnit mii dan roavva erohusa sápmelaččaid luondduvuđot ja duháhiid jagiid árbevirolaš eallinvuogi ja dan gaskka movt stáhta áigges áigái geavvá luonddu ala ruhtaáŋgiris ealáhusdoaimmaiguin.
Oassi «Historjás»: Dát čujuha duohta dáhpáhussii, namalassii Guovdageain-stuimmiide 1851:s. Duohtavuođas eai boaldán girku, muhto gávpevistti, muhto dás lea Britta Marakatt-Labba válljen girku symbolan dasa movt kristtalašvuohta lea duolbman sámi kultuvrra. Dás oaidnit dološáiggi, dálááiggi ja boahtteáiggi gođđojuvvojit oktii. Doppe gos stuimmit dáhpáhuvvet, oaidnit mii hávddiid nuppe bealde, mat muittuhit midjiide sin geat jápme dáin hirbmadis stuimmiin. Juste dát viiddiduvvon áigevásáhus leage sámi eallinipmárdusa erenoamášvuođa dovdomearka. Sámivuođas ii eale olmmoš dušše dálááiggi indiviidan, nugo min narsissisttalaš oarjemáilmmi kultuvrras, muhto olmmoš eallá baicca iežas máddariin ja máddariiguin: historjá lea ealli oassi oanehis bottožis.
Foto: Britta Marakatt-LabbaOvtta dáidagis govvida son morraša mii bohciidii das go jávri njuolgot gurrejuvvui ruvkedoaimma olis Gironis. Máŋggat buolvvat leat vásihan ahte industriijaprošeavttat dáinna lágiin bihtáid bihtáid mielde leat márran boazoguohtuneatnamiidda ja duššadan dološ bálvvosbáikkiid.
Iežas dáiddalašvuođa bokte dovddaha Britta Marakatt-Labba čiekŋalis fuolastuvvama boahtteáiggi dáfus.
«Mun riegádin dáistaleapmái …», lohká son Samtiden áigečállosii. «... Sámi kultuvra lea álo ferten rahčat … dál lea mis ođđa gižžu, dálkkádatrievdamiid vuostá, ja jus mii dán gičču eat vuoitte, de šaddá dat min maŋemus.»
Sirkelhámi atná Britta Marakatt-Labba dávjá. Dainna čujuha kosmosii, muhto maiddái meavrresgárrái ja bohccuid imašlaš jorramii, go dat dáhpáhuvvá.
Dán govas dovdo man čehpet son ovttasta abstrakšuvnna ja figurašuvnna. Maiddái su koloristalaš dáidu boahtá čielgasit ovdan das movt son ovttasta golle ja alit ivnniid nu čábbát.
Čájáhusas lea maid dohkkáteáhter mas leat vuđolaččat hábmejuvvon lávdi ja dohkkát: Ovttageardánis ávdnasiiguin govvida son daid viiddis duoddariid ja bohccuid. Dát lea muitalus myhtalaš sivdnádusa birra mii suoláda ja borrá mánáid.
Deaivil ja jurdagiidda čuohcci
Tihttel «Bastilis sákkaldagat» lea duođai heivvolaš. Ii dušše dajaldaga duppalsisdoalu geažil, muhto maiddái danne go govat sisttisdollet jaskes, ja vuoiggalaš historjjálaš moari.
Ovttageardánis, muhto fámolaš govvidanvugiin almmuha son iežas sáttasáni nu deaivilit ja jurdagiidda čuohcci vugiin.
Oallugat navdet tekstiiladáidaga ja sággama leat čáppa, čiŋaheaddji ja bánehis duodjin. Sii geain leat dakkár ovdagáttut, berrejit farggamusat finadit Nasjonalmuseas vai sin čalmmit rahpasivčče.
Sáhtán meastta dáhkidit ahte dán čájáhusa it vajálduhte goassege!
Bures!
Mun lean luođubargi/freelanser ja čálán dáidda- ja arkitektuvraárvvoštallamiid NRK ovddas.
Loga maid mun oaivvildan Našunálamusea, ja suoidnemánu 22. beaivvi muitobáikki birra Utøya-káias. Loga eandalii maiddái Astrup Fearnley Musea ávvočájáhusa, Našunálamusea johttičájáhusa «Skakke folkedrakter» dahje dán jagi Davvi-Norgga riemuid dáiddačájáhusa birra.
