– Giella lea mu ođđa «superpower»

Agnete Saba ii leat máŋgga jahkái čállán lávlaga sámegillii. Ii lávlon ge leat, earret moadde sáni lávlagis “Oro jaska beana”. Dalle lei son 14 jahkásaš, ja dovddai ahte sámegiella šattai sihke váivin ja váttisin.

Nuorra Agnete mielas lei váivi daid háviid go muhtun divui su giela.

Nu son bijai eret sámegiela, ja badjel 10 jahkái ii sámástan. Dieid jagiid jávke ollu sánit.

Sámi duogáža gal Agnete čájehii ain. Čiŋadii gávttiin ja dovddai ahte lei rámis. Muhto go giella jávkkai, de šattai lossat.

– Dieđán dál ahte in leat okto, muhto ahte leat olu eará sápmelaččat geat leat rahčan sámevuođa ektui, dadjá Agnete.

• Loga: Ođđa goargu - ođđa Agnete

Giellamátki

Dál lea Agnete 27 jagi boaris, ja lea ge mearridan ahte háliida váldit ruovttoluotta dan maid ieš válljii eret nuorran.

Smávva lávkkiiguin son iskagođii makkár sápmelaš son duođai lea.

NRK-ráiddus «Agnete jienáda» son váldá gehččiid mielde dan mátkái, mii šattai dat mii čájehii ahte son lea doarvái buorre sápmelaš. Ahte ii leat heajut go earát, vaikko vel giella ii leat olles áiggi das.

Báddedettiin dáhpáhuvai juoga su siste. Son dovddai dárbbu dán čilget sániiguin. Sámegillii.

– Mun dovden ahte ferten čállit lávlaga mii muitala ahte olmmoš ráhkista iežas eatnigiela, vaikko sánit leat jávkan, muitala Agnete Saba.

Danne Agnete riŋgii eadnái. Dárogillii čilgii eadnái maid háliida čállit, ja eatni vehkiin gávnnai daid rivttes ja buriid sámegiel sániid.

– Munnje lea nu divrras jurddašit ahte letne etniin dán bargan ovttas. Dát lávlla lea juoga man sáhtán čájehit iežan maŋisbohttiide, go dat ii goassege jávkka, dadjá Agnete illujienain.

Giella lea fápmu

– Juste dán lávlaga in livčče sáhttán čállit eará gillii, go sámegiella lea doppe - mu siste, čilge Agnete.

Buot dat mii lea baldán ja váivvidan su nu guhká, lea dál dan lávlagis. Su iežas persovnnalaš mátki ruovttoluotta eatnigillii.

Čállin lei váttis ja hástaleaddji.

– Mun han ádden buot maid dajan, muhto in álo dieđe lea go daddjon riekta, muitala Agnete.

Son dovdá ahte go lávlu sámegillii, de lea dat nu lahka ja earálágan. Go lávlu eará gillii de ii leat dat muitalus doppe čiekŋalasas, vaikko lea ieš daid sániid maid čállán.

Dál dovdá Agnete ahte su lávllačállin lea buoret go ovdal.

– Jurddaš, mun han máhtán čállit lávlagiid golmma gillii! Mun sáhtán válljet makkár gillii háliidan lávlut. Dat lea dego mu «superpower», boagusta Agnete.

Presideanta lea fansa

Sámedikki ođđa presideanta Silje Karine Muotka ipmirda bures dan maid Agnete Saba dovdá jávkan giela ektui. Son lea, nu go Agnete Saba, bajásšaddan Unjárggas. Ja mánnán jávkkai sámegiella maiddái sus.

Muotka lea geahččan tv-ráiddu, ja son lea rámis go Agnete doppe nu rahpasit muitala man lossat sus lea leamaš.

Su mielas lea somá gullat ahte Agnete lávlaga vehkiin čájeha dan mátkki mas lea leamaš.

– Mu mielas Agnete čájeha dáhtu, ja ahte geavaha eatnigiela inspirašuvdnan musihkas, dadjá Silje Karine Muotka.

Son ipmirda hui bures Agnete dovdduid giela hárrái.

Silje Karine Muotka sámegiella jávkkai daid jagiid go bearaš ii orron Unjárggas. Muhto go fárrejedje ruovttoluotta, ja unnavieljaš riegádii, de mearridii Silje Karine ahte juoga ferte rievdat.

Son logai sámegiel girjjiid unnavieljažii, ja go ieš oaččui máná, de lei sámegiella dat giella man humai ruovttus.

– Mun gal dieđán ahte mus lea váilevaš giella, ja ahte earát gullet dan, dadjá Muotka. Son ii váldde lossadin jus muhtun divvu su sániid. Dat lea su mielas neavvun, ii ge cuiggodeapmi.

Giellaillu

Sámi artista ja sámediggepresideanta leaba ovtta oaivilis, go lea sáhka sámegielas.

Dan ferte hupmat. Ja olbmos eai galgga unohis dovddut sámegiela dihte.

– Hála sámegiela! Mun han nu ballen ahte earát divodit ja futnot mu hupmama. Daja jus du mielas lea unohis dovdu go earát divvot, lea Agnete Saba ráva.

Sámediggepresideanta diehtá ahte giellarahčan ii noga goassege. Ja son sávvá ahte buohkat galggaše dovdat giellailu. Ahte sámegiella lea gollegiella.

– Doppe leat duhát olbmo geat dorjot, ja moattis geat cuiggodit, dadjá ges Silje Karine Muotka.

Dál Muotka vuorddaša iluin gullat Agnete ođđa lávlaga.

Agnete ieš lea movttet dál, go dán lávlaga ii lean jurddašan ahte earát galge gullat. Dat galggai leat dušše alcces. Ii ge dieđe goas nuppes čállá sámegillii.

– In dieđe makkár boahtte lávlla šaddá. Soaitá ahte mun dohko sáhtán juoidá seaguhit. Dan beassá oaidnit, loahpaha Agnete.