Brasila eiseválddit leat váruhan buot nissonolbmuid geat ásset oarjjábealde davimusas riikkas.
Váruheami duogáš lea ahte doaktárat navdet «Zika»-nammasaš virusa sivalažžan ahte njuoratmánát njoammuduvvojit «microcephaly»-dávddain.
Dát neurologalaš dávda dagaha ahte njuoratmánáid vuoigŋasat eai ahtanuša nu mo galget.
Lea čuoika mii guoddá ja njoammuda Zika-virusa olbmuide.
Lea máilmmiviidosaš ođasdoaimmahus, CNN, mii muitala dán ođđasa birra.
– Ávžžuhit maŋidit mánáoažžunplánaid
– Mii áddet ahte dát čuohcá persovnnalaččat. Muhto eahpesihkkarvuođa geažil de ávžžuhit mii bearrašiid maŋidit plánaid máná oažžut.
Nie dadjá Oswaldo Cruz buohcceviesu ossodatjođiheaddji, Angela Rocha.
Eiseválddit leat dán jagi gávdnan microcephaly-dávdda badjel 2700 njuoratmánás. Diibmá gávdne dušše 147.
Brasilas leat 27 stáhta, ja eiseválddit leat dán jagi dávdda gávdnan 20:is dáin.
Ii gávdno boahkohus
Nissonolbmot geat ožžot dávdda šaddet báhkkaliikin, vukset, ja ožžot oaive- ja dákte-bákčasiid.
Lea «Aedes aegypti»-čuoika mii guoddá Zika-virusa, ja virusa vuosttá ii gávdno vel boahkohus.
Dábálaččat ii leat dát jámolaš dávda, dadjet doaktárat.