Unesco: – Norgga bealde ii oktage hála ubmisámegiela

Professor Jon Todal navdá giela ain vejolačča ealáskahttit ja ovdánahttit.

Samiske barn i en samisk barnehage

Čájáhusgovva. Norgga bealde ii sirdašuva ubmisámegiella buolvvas bulvii. Danne lea sihke giellageavaheaddjiin ja eiseválddiin stuorra bargu ovddos guovlluid.

Foto: Simon Piera Paulsen / NRK

– Giella seailu nu guhká go giella lea duođaštuvvon ja doppe leat olbmot, geat háliidivčče oahppat dan. Dalle sáhttá gii ihkinassii geavahišgoahtit fas giela, čilge Todal.

Professor Jon Todal

SÁHTTÁ SEAILLUHIT: Professor Jon Todal ii oainne ubmisámegiela áibbas seavdnjadin.

Foto: Johan Ante Utsi / NRK

Todal lea davviriikkalaš gielladiehtaga ja sosiálalingvistihka professor. Son lea Sámedikki ovddas čađahan čielggadeami ubmisámegiela birra Norgga bealde, dálá dilis ja boahtteáiggi doaimmain.

Unesco ii meroštala ovttage Norgga bealde máhttit ubmisámegiela. Ruoŧa bealde soitet leat 10-20 olbmo, geat hállet giela.

– Eai leat makkárge almmolaš logut das man olu olbmot hállet iešguđet sámegiela, deattuha Todal.

– Guokte nuora hállet giela

Katarina Barruk (26) lea okta moatti nuorra olbmos, geat hállet ubmisámegiela.

NRK Sápmi jerahalai su fargga golmma jagi dás ovdal Várjjatriemuid oktavuođas. Son lei doppe joavkkuinis lávlumin iežas ubmisámegiel lávlagiid.

– Mu buolvvas leat dušše guokte olbmo geat hállet ubmisámegiela, mun ja mu viellja, čilge Barruk.

Katarina Barruk

GIELALAŠ OVDAGOVVA: Katarina Barruk lohká iežas ubmisámegiela «ambassadevran». Konsearttain son álo vuos muitala lávlagiid birra ubmisámegillii, ovdalgo jorgala ruoŧa- dahje eaŋgalasgillii.

Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Okta luđiin maid Barruk dávjá juoigá lea «Áhkká». Dát lea su áhku gudnin.

– Son lea munnje mearkkašan hirbmat olu. Son oahpahii mu gudnejahttit giela, inge goassige heahpanaddat. Mus lea olu man ovddas sáhtán su giitit, dajai Barruk.

– Nuorat oahppagoahtán giela

Jon Todal ii oainne ubmisámegiela boahtteáiggi áibbas seavdnjadin.

– Dál geahččalit eanet bearrašat mánáidasaset oahpahit ubmisámegiela go logi jagi dás ovdal. Dát dáhpáhuvvá iešguđet dásis, mađi mielde váhnemat ieža hálddašit giela, čilge Todal.

Dađistaga vátnot eallilan olbmot, geat mánnávuođa rájes leat hállan giela, boahtá ovdan čielggadeamis.

Unescos leat ovcci fáktora, mat leat mielde váikkuheamen gielladillái:

  • Man muddui giellamáhttu sirdašuvvá buolvvas nubbái.
  • Man stuoris lea čearda, mii hállá giela.
  • Man láhkái lea dilli dain servodagain, gos giella geavahuvvo.
  • Man muddui geavahuvvo giella servodagas ja dieđihangaskaomiin.
  • Man muddui leat oahpponeavvut gillii.
  • Makkár guottut leat eiseválddiin veahádatgillii.
  • Makkár guottut veahádatálbmoga lahtuin leat alddiineaset iežaset gillii?
  • Man gallis hállet giela.

– Eambbo giellageavaheaddjit

Guhkitáigge mihttu ubmisámegiela giellabarggus lea oččodit eambbo giellageavaheaddjiid.

– Geavatlaččat dat mearkkaša, ahte juohkehaš, gii man nu dásis máhttá giela ferte leat mielde juohkimin giellamáhtu, čilge Todal raporttas.

Norgga bealde lea váttis sirdit giela buolvvas nubbái nu guhká go doppe eai leat giellageavaheaddjit.

Ovttasbargu Ruoŧa beale giellageavaheaddjiin lea lunddolaš.

– Jus giella galggaš dáppe geavahuvvot, de fertešii ealáskahttot (revitaliserejuvvot). Dat eaktuda gielalaš doarjaga maiddái bearrašiid olggobealde, čilgejuvvo raporttas.

Sámediggi - Sametinget

HÁSTALUS: Sámedikkis lea stuorra hástalus bargat seailluhit ja ovdánahttit ubmisámegiela.

Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Dat mearkkaša, ahte moadde diimmu vahkkui skuvllas dahje mánáidgárddis ii dáidde leat doarvái. Dása dárbbašuvvo maiddái giellalávgun.

– Livččii maid dárbu rievdadit lága vai ubmisámegielas šattašii seammá árvu go eará sámegielain. Dalle easkka dáhkiduvvošii, ahte ubmisámegielat mánát oččošedje daid oahppodiimmuid, maidda sis lea vuoigatvuohta, daddjo raporttas.

Anárašgiella ovdagovvan

Raporttas namuhuvvo anárašgiella buorrin ovdagovvan. Giella geavahuvvo Anárjávrri guovllus Suoma bealde.

Giella lea earálágán go sihke davvisámegiella ja nuortalašgiella.

Guhkká vásihedje doppe ahte olbmot molso giela ja unnit aht`unnit olbmot hálle anárašgiela. 1990-vuođđalogus ledje eanaš anárašgielagat boarraset go 50 jagi.

Mikkâl Antti Morottaja, Amoc

GIELALAŠ OVDAGOVVA: Mikkâl Antti Morottaja dahje Amoc lávlu ja ráppe anárašgillii.

Foto: Dan Robert Larsen / NRK Sápmi

Jagis 1997 ásahuvvui Anárii anárašgiel mánáidgárdi giellabeassemálle mielde. Mánát geat álge dohko eai máhttán sámegiela. Sii ohppe giela go bargit oppa áigge dušše hálle anárašgiela gaskaneaset ja mánáide.

Seammás álggahii Sámi oahpahusguovddáš anárašgiel oahpahusfálaldaga rávis áiddoálgiide. Dasa lassin leat ásahuvvon anárašgiel skuvlaluohkát vuođđoskuvlii.

Dál leat eambbogo 500 anárašgiellagat. Eanaš dáin leat nuorra olbmot. Giella lea sakka unnit áiton go ovdal.