NRK Meny
Normal

Sámediggi ferte vuoruhit Beaivváš Sámi Našunála Teáhtera

Go Risttalaš Álbmotbellodat ja Gurutbellodat dál leaba ovddidan iežaska nuppástusaid boahtte jagi stádabušehttii, de eai leat doppe juolludeamit Beaivváš Sámi Našunála Teáhtera dahje Sámi Joatkkaskuvlla ja Boazodoalloskuvlla visttiide Guovdageainnus.

Nils Johan Heatta
Foto: Piera Balto / NRK

Ja nu lea dál áigi sihke sámepolitihkkáriin ja eará sámi njunnošiin nieguin gullat ja bidjat realisttalaš plánaid. Okta ášši lea hui sihkkar; Guovdageidnui eai huksehuvvo guokte stuora stádaviesu máŋgga čuohte millijovdnii goabbáge.

Ja dalle ferte sámi servvodat mearridit goabbá visti galgá vuoruhuvvot. Beroškeahttá das ahte soapmásat háliidivčče alcceset ceggestit muitobácci.

Gártan eret fárret

Beaivváš Sámi Našunála Teáhter lea álggu rájes dálludan Guovdageainnu Kulturviesus ja ledje ge buorit doaibmalanjat go viessu leai ođas. Dál lea viessu nu heajos stánddas ahte teáhterbargit leat gártán eret fárret.

Bargiidbellodaga presideantaevttohus Sámediggái, Helga Pedersen, dajai duvle ahte Guovdageainnu Kulturviesus, gos Beaivváš lea leamaš, hakso beanta návethádja ja Beaivváš dárbbaša ođđa doaibmavistti.

16 áigi go oaččui jođihandoarjaga

Dat gal lea dieđusge buorre, muhto su bellodagas lea leamaš ráđđehusfápmu badjel 16 jagi dan rájes go Beaivváš Našunála Teáhter oažžugođii jođihandoarjaga stádas 1991s. Manne son dat bellodat dalle ii evttohan vistehuksema Beaivvážii? Ii han Beaivváža vistedárbu gal sáhte leat leamaš amas ášši Bargiidbellodaga ovddeš nubbin jođiheaddjái.

Samisk videregående- og reindriftsskole i Kautokeino

Sámi joatkkaskuvlla- ja boazodoalloskuvlla vistti Guovdageainnus.

Foto: Liv Inger Somby/NRK

Sámi Joatkkaskuvllas lea leamaš iežas skuvlavisti 1960 rájes ja dat lea viiddiduvvon moatte gearddi, álggus 1982s go Boazodoalloskuvla sirdui ja de velá 1996s. Stuorimus oassi olles skuvlavisttis lea seamma ođas dahje ođđaset go Guovdageainnu Kulturviessu mii ceagganii 1982s.

Fertejit válljet

Dál lea bággu dál vuoruhišgoahtit goappá vistti de galgá cegget; ođđa teáhtervistti min našunála teáhterii mas ii leat goasge leamaš visti mii lea heivehuvvon teáhterdoaimmaide, vai ođđa vistti skuvlii mas lea leamaš iežas visti juo badjel 60 jagi ja mii lea ođasmahtton ja stuoriduvvon moddii maŋemus 35 jagis.

Oarbbesmánná

Beaivváš Sámi Našunála Teáhter lea leamaš dego oarbbesmánná geas ii oktage beroš dan mađe ahte fálaše albma bargodili teáhtera bargiide. Teáhter lea leamaš okta dain dehálaš sámi ásahusain ceggemis sámi ođđaáiggi servvodaga ja maiddái sáitenjunnin sámepolitihkalaš viggamušain ja dáistalemiin.

Ii dáidde benne ge

Dálá ráđđehus eaige dat ovddit ráđđehusat leat vuoruhan teáhtervistti Beaivváš Našunála Teáhterii.

Vannlekasje og råte hos Beaivváš / Frank Bakke-Jensen (innfelt)

Vaikko báikkálaš Olgešbellodaga áirasat ohcalit čovdosa Beaivváš Našunála Teáhtera vistedárbui, de ii dáidde boahttejagi stáhtabušeahtas benne ge juolluduvvot.

Foto: Jan Öqvist / Mette Ballovara (NRK)

Vaikko vel báikkálaš Olgešbellodaga politihkkarat dál leat ohcagoahtán dakkár čovdosa ahte sáhtášii teáhtera ja joatkkaskuvlla bidjat seamma vistái, de ii sáhte šat vuordit. Boahtte jagi stádabušeahtas goit ii dáidde juolluduvvot benne ge.

Ferte vuoruhit Beaivváža

Muhto Sámedikkis lea ain vejolašvuohta dahkat juoga.

Go sámediggeráđđi mánnodaga almmuha iežas boahtte jagi bušeahttaevttohusa, de ferte doppe árvaluvvot ruhta Beaivváš Sámi Našunála Teáhtera vistehuksemii. Sámedikkis ii soaitte leat gal vejolašvuohta ollásit ruhtadit diekkár stuora prošeavtta, muhto Sámediggi ferte dál čájehit ahte háliidit vuoruhit Beaivváža.

Dákkár duođaštusa dárbbašit Beaivváža áŋgiris bargit, sámi servvodat ja maiddái riikapolitihkkárat. Sámediggeráđđi ferte ieš gávnnahit mo dan bidjá bušehttii ja maid ferte eret sihkkut.

Ovdalaš evttohusaid ja ságastallamiid vuođul ferte jáhkkit ahte Sámediggeáirasat dorjot dakkár bušeahta gos Beaivváš Sámi Našunála Teáhterii vuoruhuvvo ođđa teáhtervisti.