Ollu oahppit hilgot sámegiela skuvllas

Nu čájehit Sámi logut muitalit 14 varas statistihkat.

– Mun ipmirdan ahte mánát háliidit heaitit ja ahte váhnemat vuollánit, dadjá njealji máná eadni Marie Louise Hætta Lantto.

– Go sámegiel oahpaheaddji lei eret, de ii biddjon sadjásaš oahpaheaddji.

Sámegiel oahpahus deaivvai dalle go mánáin ledje somás diimmut maid eai hálidan guođđit, muitala son.

Bearaš orru Álttás ja mánát leat vázzán dárogiel skuvlla, muhto dál lea mánáid sirdán sámi luohkkái.

«Sámi suođđan» vuođđoskuvllas

UiT Norgga árktalaš universitehta professor Øystein A. Vangsnes, lea geahčadan sámegiel oahpahusa dili Norgga skuvllain.

Logut čájehit ahte juohke goalmmát oahppi heaitá sámegiel oahpahusain skuvllas.

– Go juohke viđat sámi vuosttašgiela oahppi heaitá sámegiela eatnigiela oahpahusain vuođđoskuvlajagiin ja nu šaddá ge dárogiella sin nannoseamos oahppangiella, de lea čielggas ahte ii daga buori sámegiela áŋgiruššamii.

Iige daga ášši buoret, go sámegiela nuppigiela oahpahusas heitet vel eanet oahppit, dadjá, Øystein A. Vangsnes.

Vangsnes lohká dili duođalažžan.

Son čilge ahte sámi ohppiin lea duohta dilemma.

– Sámegiel oahppi dovdá sámegiela oktasaš ealáskahttinmihtu, muhto nuppe bealis maiddái iežas dárbbuid ja sávaldagaid, lohká son.

Lea dehálaš gávnnahit manne oahppit heitet vai sáhttet doaibmabijuid álggahit, dadjá Vangsnes.

Dát statistihkat leat veahkkin Sámediggái

Norggas leat badjel 635.000 vuođđoskuvlaoahppi.

2522 oahppis lea sámegiel oahpahus skuvllas.

Dát jahkásaš statistihkat muitalit sámi politihkkariidda movt duohta dilli lea.

– Dán jagi raporta addá earret eará dehálaš dieđuid sámegiel oahpahusa healbamis skuvllas.

Dat duođašta tendeanssa maid dovdat ja mii čájeha ahte mis ain lea ollu bargu, lohká sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto.

Mánát fertejit guođđit somás diimmuid

Váhnen Marie Louise oaidná čielgasit mii ferte dahkkot vai mánát eai heaitte sámegiel oahpahusas.

Son lohká skuvllaid fertet vuoruhit sámegiel oahpahusa ja láhččit dasa saji.

– Mánát muitaledje go diimmus ledje duddjomin, de fertejedje guođđit bargguideaset ja vuolgit sámegiel diibmui.

– Lea maiddái dáhpáhuvvan ahte leat ferten guođđit musihkkadiimmuid ja eaŋgalasdiimmuid, dadjá váhnen guhte lea viggan mánáid doarjut ja movttiidahttit joatkit.

Allet goassege vuollán

– Mánát leat háliidan heaitit daid háviid go leat šaddan daid somás diimmuid guođđit. Dalle viggen nu bures go vejolaš movttiidahttit sin ja lohkat ahte das lea ávki loahpaloahpas, dadjá váhnen.

Go mánát sirde sámi luohkkái, de rievddai dilli.

– Dál ii leat mus šat diet gozihanbargu sámegiel oahpahusa ektui. Mu návccat mannet dál dábálaš čuovvoleapmái, muitala Marie Louise.

Su ávžžuhus dasa lea ahte allet vuollán.