Susanne Hætta lea Sámedikkis ožžon ruhtadoarjaga hutkat ja iskat makkár sámi designejuvvon mátkemuittuid sáhtašii ráhkadahttit ja vuovdit. Mátkemuittuid jurddaša ráhkadahttit olgoriikkas, muhto dáin galgá oaidnit ahte leat gullevaččat sápmái.
Mátkemuittut Sámis
Iežas muitala dáinna prošeavttain áigut iskat livččii go vejolaš ráhkadahttit buktagiid main livččii leat sámi hápmi, designa. Manne son dákkár prošeavttain bargagoahtá, lea go dáinna hutkašii alcces bargosaji. Iežas muitala leat govvideaddji ja girječálli. Dál háliidivčče geavahit iežas attáldagaid ásahit alcces ja vaikke vel earáidege bargosajiid.
Ii áiggo gilvalit sámi duojáriiguin
Hætta áigu designet ja rahkadahttit mátkemuittuid mat leat earalaganat go sámi duodjebuktagat. Son smiehttá ahte dát eai galggašii leat nu divrrasat go sámi duodji, go dat gal leat divrras gálvvut.
Son lea ieš sápmelaš
Susanne Hætta lea ieš sápmelaš, muitala iežas leat áltálažžan. Dál áiggošii son iežas sámi duogážis ja govvenfágas váldit beliid mielde, main son hápmešii sámi mátkemuittuid. Son lea govvideaddji, designár ja maiddái girječálli, de doppe leat ieš guđetge fága suorggit main son sáhtašii ávkkástallat, go dál bargagoahtá prošeavttain mainna iská ovdánahttit sámi design-buktagiid.
Sámediggi dorjon mátkemuito-prošeavtta ruđalaččat
Sámediggi lea juolludan sutnje 188 000 ruvnna sturrosaš álggahandoarjaga. Hætta deattuha ahte lea dehálaš ahte mátkemuittuid maid son buvttadahttášii, dain galgá leat kvalitehta, muhto dattetge eai galgga dát leat nu divrrasat ahte dáid turisttat eai oasttášii. Ferte son gal iešge bidjat prošektii ruđa, 120 000 ruvnnu.
Olgoriikkas son jurddaša buvttadahttit mátkemuittuid, ja de bidjá dáid vuovdemassii iešguđege guovlluide nugo mat Áite Museai, Siida Museai, Hurtigruvttuid, Davvenjárggahállii, ja maiddái Sápmi Parkii Kársjogas. Nie iská son makkár mátkemuittuid turisttat osttet, ja maid sii váillahit.
