Oahpahii go árbevieru vai loddii go lobiheamet?

Áššáskuhtti advokáhtta gažadii áššáskuhttojuvvon loddejeaddji jáhkehahttivuođa​​​​​ iežas loahppalágasteamis. Bealušteaddji advokáhtta ges ákkastalai Sámi árbevieruin.

Vårjakt beviser

GOVVA DUOĐAŠTUSAT: Dá leat govvaduođaštusat mat čájehuvvo Sis-Finnmárkku diggegottis diimmá čavčča, ja Hålogalándda lágamannerievttis mánnodaga ja disdaga.

Foto: Stáda meahccebearráigeahčču / SNO

26-jahkásaš guovdageaidnulaš lea áššáskuhttojuvvon lobiheamet lodden miessemánu 17. beaivvi 2018:s Guovdageainnu eatnogáttis.

Dievdu čuovui dikki digitálalaččat Guovdageainnus mánnodaga ja disdaga.

Advokáhtat čađaheigga disdaga loahppalágasteami Hålogalándda lágamannerievttis Romssas.

– Áššáskuhtton dievdu ráhčča jáhkehahttivuođain, lágastii áššáskuhtii advokáhta Lars Fause disdaga iežas loahppalágasteamis.

Áššehuvai Sis-Finnmárkku diggegottis

26-jahkásaš áššehuvai Sis-Finnmárkku diggegottis diimmá čavčča, go eanetlohku dikki golmma duopmáris, oaivvildedje ahte son lea lobálaččat lodden, dan dihte go son loddi nugo sápmelaččat leat álo lodden, árbevirolaččat.

Eanetlohku dorvvastii nu movt ovddasteaddji Sámedikkis, Guovdageainnu suohkanis ja Sámi bivdo- ja meahcástansearvvis čilgejedje dikkis.

Áššáskuhttima vuođul lea dievdu rihkkon luondduvalljivuođalága ja fuođđolága.

Das čuožžu ahte son galgá leat lodden čáhcelottiid dalle go ii leat lohpi loddet, ja son lea lodden hávláriin masa čáhket eanet go guokte látta.

Dievdu čilgii mánnodaga dikkis ahte son lei vuolgán sihkkarastit čila vahkku ovdal regulerejuvvon loddebivddu, masa son lei ožžon lobi.

Su plána lei guođđit diŋggaid čillii ja seammás oahpahit unnavieljažii Sámi árbevirolaš loddema.

Guoddaledje áššehuvvama

Áššáskuhtti-eiseválddit guoddaledje áššehuvvama lágamanneriektái.

Sii eai leat ovttaoaivilis diggerievtti eanetloguin ahte dievdu áššehuvvá Sámi árbevirolaš loddema vuođul.

Ja deattuhit duopmu ovtta ládje dohkkeha loddema mas eai gávdno njuolggadusat ja dan ii sáhte hálddašit.

Sii ákkastalle maid ahte Sámi árbevirolaš lodden ii čuovo almmolaš prinsihpaid main lea ulbmil suddjet áitojuvvon loddenáliid ja hálddašit bivddu.

Gažadii dievddu jáhkehahttivuođa

Áššáskuhtti advokáhtta Fause čujuhii Stáda meahccebearráigeahču bálvváide geat seivo helikopteriin láhka čila ja dárkkistedje maid áššáskuhtton dievdu ja su unnavieljaš (15) barggaiga Njállačoalmmis, nuortadavábeale Guovdageainnu čoahkkebáikki.

Lars Fause

GAŽADII JÁHKEHAHTTIVUOĐA: Áššáskuhtti advokáhtta Lars Fause gažadii loahppalágasteamis manne dievdu čilgii Sámi árbevirolaš oahpaheapmi easka diggegottis.

Foto: Øystein Antonsen / NRK

Fause deattuha ahte go áššáskuhtton dievdu humai bálvváiguin, de son máŋgii biehttalii ahte dat lea su hávlár maid bálvvát gávdne láhka čila, čázevuolde. Son ii mieđihan ahte hávlár lei su ovdal go bálvvát čilgejedje sutnje ahte soai sáhttiba bissonummára bokte diđoštit gean dat lea bissu.

Fause lágastii maid ahte dievdu lea easka dikkis čilgen ahte son lei oahpaheame unnavieljažii Sámi árbevirolaš loddema.

Lágamannerievttis čuojahedje báddejuvvon politiijagažadeami mii čađahuvvui 2019:is. Gažadeamis ii dadjan áššáskuhttojuvvon dievdu ahte son lei oahpaheame unnavieljažii Sámi árbevirolaš loddema.

Fause loahpahii lágasteami čuoččuhusain ahte dievdu ii leat lodden Sámi árbevirolaš vuogi mielde ja čujuha ahte sus ii lean lohpi loddet miessemánu 17. beaivvi 2018:s Norgga lága vuođul ja dan dihte ávžžuhii lágamannerievtti dubmet su.

Son ávžžuhii dievddu dubmet 14 beaivvi giddagassii, mas lea guokte jagi geahččalanáigi. Máksit 15 000 ruvnno sáhku. Massit bivdorievtti guovtti jahkái ja duoguštit hávlára ja 31 látta.

– Ii leat sadji árvádallat

Bealušteaddji advokáhtta Trond Pedersen Biti dajai ahte lágamannerievtti duopmárat ja mielduopmárat eai sáhte árvádallat mii dáhpáhuvai Guovdageainnu eatnogáttis 2018:s.

Trond Pedersen Biti

SÁMI ÁRBEVIERRU ÁŠŠÁSKUHTTOJUVVON: Bealušteaddji advokáhtta Trond Pedersen Biti čuoččuhii dikkis ahte olles Sámi árbevierru čohkká «áššáskuhttonstuolus».

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

Sii fertejit fáktáid ja duođaštusaid geahččat.

– Dás ii leat sadji árvádallat, lágastii Pedersen Biti.

Bealušteaddji advokáhtta cuigii ahte duopmáriidda lea álki árvádallagoahtit feara maid. Nugo ovdamearka dihte gii aht bážii lotti. Lei go dat unnavieljaš? Olbmot geat bohte fatnasiin sudno ovddal?

Son deattuha ahte duopmárat fertejit geahččat duođaštusaide ja maid áššáskuhtii eiseválddit duođai leat nagodan duođaštit dikkis.

– Dát govva lea časkon helikopteris. Oaidnit go mii makkárge hávlára áššáskuhtton dievddus lahka, lágastii Pedersen Biti.

Pedersen Biti ávžžuhii duopmáriid áššehuhttit dievddu, go son loddi árbevirolaččat.

Olles Sámi árbevierru áššáskuhttojuvvon

Advokáhtta Pedersen Biti lei beahtahallan go ii beassan Finnmárkkus lágastit, go dál ii dubmejuvvo áššáskuhttojuvvon dievdu seammadássásaččat.

Almmolaš riekteprinsihpa vuođul lea juohkehaččas riekti dubmejuvvot olbmuide geat gullet seammá servodahkii.

– Makkár brillaiguin geahččabehtet ášši guokte beali, lágastii Pedersen Biti.

Earenoamážit guoská dát dán áššái mas leat guokte iešguđetge lágan beroštumit guovddážis. Loddi go áššáskuhttojuvvon dievdu Sámi árbevirolaččat vai loddi go lobiheamet ja nu rihkui Norgga lága.

– Dán áššis čohka «áššáskuhttonstuolus» olles Sámi árbevierru, ja makkár mearkkašupmi das galgá leat, lágastii Pedersen Biti

Son ávžžuhii duopmáriid árvvoštallat ášši sámi geahčestagas.

– Sápmelaččat oidnet máilmmi eará ládje. Sis leat sierra árvvut, lágastii Pedersen Biti.

Biti Pedersen čujuhii maid regulerejuvvon loddebivdui maid Guovdageainnu suohkan lea lágidan loddejeddjiide. Son deattuhii ahte bivdoortnet rihkku Sámi árbevieruin, sihke eriin, bivdoguovlluin ja bivdoáigodagain.

Son geardduhii Sámediggepresideanta Aili Keskitalo vihtanuššama.

– Regulerejuvvon bivddus ii leat makkár ge legitimitehta. Dat rihkku árbevieruin ja dahká olbmuid bahásdáhkkin, lágastii advokáhtta.

Sámi árbevierru gullá politihkkii

Áššáskuhtti advokáhtta bivddii lassi dieđuid ovdanbuktit maŋŋel bealušteaddji advokáhta.

– Sámi árbevierru ii gula diggeáššái, muhto politihkkariidda čielggadit, celkkii Fause.

Sámedikkis ja Sámi bivdo- ja meahcástansearvvis lea leamaš vejolašvuohta váidit Norgga stáda, jus oaivvildit ahte Norgga láhka rihkku Sámi árbevieruin.

Norgga stáda jávoheapmin

Pedersen Biti čujuhii fas Sámediggepresideantta čilgehussii.

– Sámediggi lea guhkit áigge gohččon gulaskuddama Norgga stádain loddema birra, muhto stáda lea vástidan jávohisvuođain, loahpahii Biti Pedersen.

Lágamannerievtti guokte duopmára ja vihtta mielduopmára galget dál árvvoštallat leago áššáskuhttojuvvon dievdu sivalaš vai ii.